Martin Schulz získal na březnovém sjezdu SPD jasný mandát, aby vedl stranu do zářijových voleb. Nová tvář přinesla řadu očekávání. Do SPD se hrnou tisíce nových členů. Schulz nejprve v průzkumech, pokud by se konala volba spolkového kancléře přímo, předčil Angelu Merkelovou, následně se začal projevovat tzv. „efekt Schulz" i do volebních preferencí celé strany. SPD, která v průzkumech dosud za CDU zaostávala s desetiprocentním odstupem, začala nabírat nový dech a pro volby do Bundestagu jsou síly podle průzkumů vyrovnané.

Sársko, jedna z nejmenších a nejméně lidnatých spolkových zemí by za normálních okolností zůstala mimo zájem evropských médií. Díky Schulzovi se však stala pomyslným New Hampshire Německa, byť se v tomto případě nejedná o stranické primárky, ale o zemské volby.

„Nejdřív získáme Sársko a pak Berlín", zněly titulky novin. Sársko má řadu charakteristik, které vedou ke srovnání s národní úrovní. V Sársku je stejně jako na spolkové úrovni koaliční vláda CDU a SPD. Podíl zaměstnanosti a tvorby HDP přibližně odpovídá národním charakteristikám, nicméně v Sársku se soustředí výroba, zejména strojírenství, hospodářská krize tak zasáhla v roce 2008 Sársko více než jiné spolkové země. Sársko je však lidovecká bašta. Od roku 1999 je v Sársku vláda pod vedením CDU. Dosavadní předsedkyní vlády je Annegret Kramp-Karrenbauer, přezdívaná „Mini-Merkel". Její vyzývatelkou z SPD se stala místopředsedkyně zemské vlády, ministryně hospodářství Anke Rehlingerová.

Výsledek voleb působí celkem jednoznačně. CDU získala necelých 41 procent hlasů, SPD 30 procent, do zemského sněmu pronikly dále die Linke s 13 % a AfD s 6,2 %. Efekt Schulz se tedy nekonal? Ne tak docela. Sársko je s 800 tisíci voliči příliš malou a specifickou zemí na to, abychom výsledek tamních voleb interpretovali globálně. Předtím, než v lednu tohoto roku Sigmar Gabriel avizoval svůj odchod z vedení strany a označil Martina Schulze jako svého nástupce, pohybovala se sárská SPD v průzkumech kolem 25 %. CDU kladla v kampani zprvu důraz na regionální témata. Přesto se Lidovcům podařilo mobilizovat voliče díky tomu, že vznikla reálná alternativa zemské vlády pod vedením červeno- červené koalice SPD a die Linke. Z politického pohledu tak budou důležitější zemské volby v Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku.