Trump nebyl na počátku stranických primárek republikánů považován za seriózního kandidáta, který by měl reálnou šanci získat jejich mandát. Ale jak řekl Oscar Wilde, očekávat neočekávatelné je znakem moderního myšlení.

Mandát republikánů jednoznačně získal. Klíčovým faktem pro celkové vítězství bylo to, zda dokáže Donald Trump aktivizovat nevoliče. Volební účast byla v minulých volbách necelých 55 % oprávněných voličů, což není mnoho. Donaldu Trumpovi se to podařilo, oproti minulým volbám se volební účast zvýšila o necelých 5 %, a to navzdory tomu, že se od něj po sérii kontroverzních výroků odvrátila jak hlavní média, tak někteří republikáni a i řada osobností.

Oslovit střední třídu především skrze sociální sítě považovali někteří političtí komentátoři prakticky za nemožné a promítlo se to i do předvolebních průzkumů, které favorizovaly Hillary Clintonovou. Nemyslitelné se však stalo skutečností a Trumpovi se podařilo získat nejenom státy Rezavého pásu, ale i většinu swing-states, které rozhodly o jeho vítězství.

Volba prezidenta z nepolitických řad je v historii USA bezprecedentní. Trump se sice ucházel v roce 2000 o nominaci Reformní strany, ale od kandidatury nakonec upustil. Možné srovnávání Trumpa s Ronaldem Reaganem však pokulhává kvůli faktu, že Ronald Reagan, původním povoláním herec, před prezidentskou kandidaturou působil řadu let jako guvernér státu Kalifornie. Jistá nepoznamenanost politikou byla pro řadu voličů lákavá, ale přináší s sebou také jistou nevyzpytatelnost.

Co znamená volba Donalda Trumpa pro nás? Akciové trhy, které jsou citlivé na politické vlivy, reagovaly po překvapivé volbě poklesem, avšak další den rostly. To však nemusí nic znamenat, i v případě volby George W: Bushe, Billa Clintona, či Barracka Obamy reagovaly akciové trhy zprvu poklesem, po několika měsících se vrátily ke svým původním hodnotám, či rostly.

Odlišné budou však dopady Trumpovy politiky. Jaká však bude? Výrazným znakem Trumpovy prezidentské kampaně byla nevyzpytatelnost. Směřování Trumpovy politiky můžeme vyčíst podle vládního týmu, který si nový prezident vybere. Spolu s prezidentskými volbami se konaly i volby do obou komor parlamentu. Republikánům se však podařilo udržet těsnou většinu v Senátu, tak i pohodlnou většinu v Kongresu. Republikánská většina však neznamená, že by nový prezident nepodléhal kontrole těchto komor, naopak. Řada republikánských senátorů a kongresmanů se vůči Trumpovi vymezovala už během kampaně. Již je však patrné, že některé ostré výroky spojené s kampaní mírní. Po vítězství ve volbách nehovořil budoucí prezident o stíhání Hillary Clintonové kvůli uniklým emailům, naopak jí poděkoval za službu vlasti, již nehovoří o izolacionismu, premiérku Jižní Koree ujišťoval o spojeneckých závazcích. Dá se však očekávat, že nový prezident bude vyvíjet tlak na vyšší platby spojenců v rámci NATO a soustředit americký zájem mimo Evropu, což může urychlit jednání o společné evropské armádě.

Řada otázek však zůstává. Bude nová administrativa skutečně realizovat tak rapidní snížení daňové zátěže firem, které by mohlo mít zásadní dopady na americkou fiskální stabilitu? Vzdá se svého byznysu, jak slíbil, i když ho k tomu na rozdíl od ministrů žádný zákon nenutí? Bude skutečně revidovat dohodu s Íránem? Jak se postaví vůči budování umělých ostrovů v Jihočínském moři? Bude realizovat celní válku s Čínou, jak naznačovaly jeho projevy v kampani? Vystoupily by skutečně Spojené státy z NATO, pokud odmítnou partneři platit více?

Kristian Malina, zahraniční tajemník ČSSD