Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i přes sliby pana ministra zdravotnictví Válka v lékárnách stále chybí celá řada léků. Penicilin, o kterém tvrdil, že ho bude raději pálit, než aby nějakému pacientovi chyběl, v lékárnách stále není v dostatečném množství. Pan ministr dlouhodobě situaci zlehčoval. V prosinci tvrdil, že stačí obvolat lékárny a lék seženete, v lednu slíbil, že problém s léky bude vyřešen do března, v únoru se pacientům, lékárníkům i lékařům za nedostatek léků omluvil, v březnu připustil, že některých léků bude nedostatek do letních prázdnin. Řekl: situace pořád není dobrá, uznal. V dubnu sliboval, že situace s léky by měla být stabilizována v první polovině května, v květnu stále chyběl penicilin a další antibiotika, ale pan ministr neztrácel optimismus. Řekl: "Celková situace s antibiotiky by se měla zklidnit ve druhé polovině května se zlepšením počasí." V červnu si hodně sliboval od novely o léčivech, která by měla výrazně zvýšit odolnost českého lékového trhu proti výpadkům. V srpnu stále chyběl penicilin. Ministerstvo uvedlo, že čas na řešení je do října. Ministr všechny ujišťoval, že spotřeba bude během následující sezóny plně pokryta. Odmítl jakékoli pochybení, naopak opakovaně zdůraznil, že pro řešení situace udělal maximum. V září Vlastimil Válek prohlásil, že k řešení dlouhodobého nedostatku penicilinu by mohlo přispět obnovení jeho domácí výroby. Pochlubil se přitom, že probíhají extrémně úspěšná jednání s několika držiteli licencí a s několika místy, kde jsou výrobní kapacity v České republice. "Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat pana premiéra, ministra obchodu a vládu o tom, že jednání byla úspěšná a během roku, roku a půl, tedy spustí výroba těchto léků", oznámil pan ministr zdravotnictví s tím, že to bude znamenat částečnou soběstačnost, která i tak obrovsky pomůže. Otázkou je, o jakou fázi výrobního procesu půjde, zda půjde o výrobu tablet z hotových meziproduktů, případně kompletace tablet do blistrů nebo půjde o celou komplexní výrobu. O skutečné soběstačnosti lze hovořit, pokud bychom tedy pokryli celý výrobní proces. Největším problémem se jeví výroba základních chemikálií, která je pro léčiva potřeba a není z velké části možná v Evropské unii z ekologických důvodů. V říjnu už pan ministr připustil, že nemá prostředky, jak situaci vyřešit a prohlásil: "Stát zatím nemá páky, jak donutit výrobce léků, aby do Česka dodávali dostatečné množství preparátů." To řekl pro Mladou frontu Dnes. Lidé si podle něho budou muset zvyknout, že část léčiv bude dostupná jen v omezeném množství a lékárnám na příděl. Doba, kdy bylo všeho dostatek, je pryč. Pokud se nám zadaří s výrobou a stabilizací trhu, u části preparátů se tato doba vrátí, ale určitě ne u všech.

Po dlouhém zlehčování situace a nesplněných slibech předložil ministr zdravotnictví novelu ukládající povinnost tvorby jejich zásob, od které si slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí. Naděje, které do této novely pan ministr vkládá, jsou ale přehnané. O kvalitě tohoto zákona hovoří i to, že po předložení musel být upraven komplexním pozměňovacím návrhem. Novela jako taková problém úplně nevyřeší a to musí vědět i sám pan ministr. Nevyřeší například třeba volně prodejné léky, kterých je v současné době kritický nedostatek a tato novela nevyřeší ani to, že některá léčiva prostě nelze skladovat. Jsou to individuálně připravované léky, které se připravují na míru konkrétním pacientům před podáním, jsou to sezónní přípravky, například vakcíny, které se vyrábějí na konkrétní sezónu s konkrétním složením, nebo například radiofarmaceutická léčiva, jež se musejí podávat pacientům v řádu dnů nebo hodin od výroby.

Předpokládaná novela neřeší také závislost na mimoevropských producentech léčiv a potíže se zásobováním. Problém spočívá i v nedostatečných evropských kapacitách. Masivní výpadky léčiv ukazují, jak stát není schopen pružně reagovat na kritické momenty a strategicky plánovat a tím těmto situacím předcházet. SPD dlouhodobě říká, že stát musí podpořit obnovu výroby léčiv v České republice a odstoupit od nesmyslných regulací Evropské unie, díky kterým se právě výroba přesunula mimo Evropu, a to převážně do Asie.