Pravdu už připouští i mainstream a kazašské orákulum Džamila. Mimo zůstává snad už jen Dana Drábová, která se z toho ale podle mne už nedostane. Jí podobné fanatičky nevěřily až do poslední chvíle ani v nejmenovaném bunkru. Ono je moc hezké, že tam jako Západ posíláme pořád nějaké zbraně a granáty, ale díky tomu, že jsme si sami poněkud zařízli jejich výrobu, protože budeme eko-bio-zelení, a díky sankcím na ruské suroviny, jich máme prostě žalostně málo. Žalostně málo na ruskou zbrojní výrobu, přeorientovanou na válečnou ekonomiku. Oni to dali, my ne. Nic si nenalhávejme. Lež je v tomto ohledu nebezpečná.
Lež a propaganda znamená totiž smrt. Je sice moc hezké, že se udělají za značných ztrát píárové akce jako výpad do Kurska, ale už není moc hezké to, že se i díky tomu dramaticky nedostává živé síly jinde. Padl Vuhledar a nejspíš padnou další města. Ukrajinci už zkrátka nemají kde brát, a dobrovolníci od klávesnice se do zákopů moc nehrnou. Rusobijci jsou to jen doma, pěkně v teploučku a s nákupem od Rohlíku v lednici. Ti nejfanatičtější jsou zároveň ti obvykle nejvíc zbabělí. A svou zbabělost si kompenzují právě tím fanatismem. Slovně by nejradši poslali atomovku na Moskvu, každého kdo s tím nesouhlasí zavřeli do lágru nebo poslali na frontu, ale sami nezvednou „prdel“ z gauče.

Nyní ukrajinští velitelé na východní frontě vyjádřili obavy ohledně kvality nových rekrutů, kteří jsou v důsledku nedostatečného výcviku, vyčerpání a rostoucího věku vojáků často snadnými terči pro ruské jednotky. Umírá jich prý krátce po nasazení až 70%. Což je příšerné číslo. „Někteří z nováčků doslova zmrznou strachem a nedokáží vystřelit na nepřítele. Pak jsou to oni, kdo končí v pytlích na mrtvoly nebo těžce zranění,“ dodal jeden z velitelů. V průzkumu 77 procent lidí uvedlo, že ve válce proti Rusku ztratilo rodinného příslušníka, kamaráda nebo známého.

Jak dlouho si myslíte, že se to dá ještě vydržet? Už to není nic jiného, než boj o každý den, kdy se podaří vyčerpat Rusa, protože i on má samozřejmě vysoké ztráty. Ale stojí to za to? Komu? Vám? Těm mrtvým, zmrzačeným a jejich rodinám těžko. A chápete vůbec co se stane, až se tihle chlapi vrátí domů? Plní válečných traumat, různých syndromů a násilí? Kdo se o ně postará? Myslíte, že Ukrajina? To asi těžko, že? 30 000 každý měsíc. To je prý aktuální počet mobilizovaných. Nechcete konečně říct dost? Na co ještě čekáte? Čím dýl to bude trvat, tím míň si Ukrajina udrží tvář a území.

Tuhle válku už nejde vyhrát tak, jak vy si to představujete. Já neříkám, že je to dobře, já jen říkám, že jinak to stejně nedopadne. Teď už nepletí čím dýl tím líp. Teď už je to čím dýl, tím víc vabank. Alespoň pro ty Ukrajince. Pro zbrojaře to samozřejmě neplatí, ti se tetelí blahem. Takže jestli vám všem fanatickým vyvěšovatelům vlajek na profilovky na Ukrajině skutečně záleží, přestaňte je hnát na smrt. A přiznejte stejně, jako váš prezident, že je čas jednat. I za cenu toho, že územní požadavky nebudou nyní splněny. Nebo už to váš prezident není? Nebo už nemá pravdu? Skončete to.