Prostředky vložené do státního fondu by byly garantovány státem do výše 100 % vkladu. Fond by byl veden u České národní banky a jeho výnosy by měly alespoň pokrýt míru inflace – nemohlo by tak dojít k znehodnocení peněz střadatelů. Piráti tak formulovali alternativu k soukromému penzijnímu připojištění.

„Myslím si, že by občané měli mít na výběr, zda chtějí své prostředky ukládat v soukromých fondech nebo ve státem garantovaném fondu. Z dnešního pohledu mají střadatelé možnost využít jen soukromých fondů v rámci tzv. III. pilíře. Většina soukromých penzijních fondů vykázala v posledních dvou letech, bez započtení státního příspěvku, záporný reálný výnos, tedy jejich nominální výnos byl pod úrovní inflace, přitom si akcionáři ztrátových fondů vypláceli i zisky kolem 15 %. Zavedení státního fondu, garantujícího výnosy minimálně na úrovni inflace, by tak bylo pro střadatele vhodnou alternativou a zároveň by to mělo být výhodné i pro stát, který bude levně podporovat spoření občanů na stáří a zároveň získá nový zdroj financování. Národní penzijní fond je také možným řešením dnes v komisi diskutovaných problémů, tedy posílení spoření i větší odpovědnosti zaměstnavatelů pracovníků náročných profesí, kteří by do fondu mohli odvádět příspěvky využitelné pro předdůchod svých zaměstnanců,“ uvedl pirátský poslanec a člen komise MPSV pro spravedlivé důchody Tomáš Martínek.

Myšlenka založení státního bezrizikového nízkonákladového důchodového fondu s osobními konty poplatníků sociálního pojištění pro dobrovolné spoření nad rámec povinného sociálního pojištění je částečně inspirována Norskem či Švédskem. Správa státního fondu Švédské penzijní agentury je výrazně levnější než správa soukromých fondů. Prostředky vložené do fondu by byly odděleny od státního rozpočtu. Stoprocentní garance vložených prostředků státem dává střadatelům jistotu, že vlivem nepříznivého ekonomického vývoje o své vklady nepřijdou.

Pro Piráty je stěžejní, aby byl nově vzniklý fond přehledný a transparentní. Každý střadatel by tak měl mít elektronický přístup přes informační systém fondu ke svému virtuálnímu osobnímu účtu, kde by měl přehled vložených prostředků v nominální hodnotě a historii zhodnocení na základě průměrného zhodnocení vkladu celého fondu. Uživatel by se díky tomuto informačnímu systému dozvěděl i vypočtenou předpokládanou výši částky vyplácenou z konta po odchodu do důchodu či možnost využití předdůchodu.

Stát by zhodnocení prostředků uložených ve fondu zajišťoval svými bezpečnými investicemi. Jednou z možností je nákup výhodných státních dluhopisů s úrokem nad inflací určených přednostně pro nákup fondem (obdobně jako Dluhopisy Republiky, konkrétně tzv. protiinflační dluhopis s pohyblivým úrokem kopírujícím vývoj spotřebitelských cen navýšeným o 0,5 p. b. ročně). Další možností by bylo poskytování půjček státu s úrokem nad inflací na základě rámcových smluv nebo přímé smluvní financování investičních akcí státu (výstavby infrastruktury, sociálního bydlení, těžba přírodního bohatství /např. lithia/ apod.)

Výše, do které by mohli střadatelé vkládat své prostředky, které by se zhodnocovaly, by byla omezena na 25 % mediánové mzdy ročně. V cenách roku 2018 by tak maximální částka činila 88 tisíc korun. Existovala by zde i možnost poukázání přeplatků na sociálním pojištění. Po dosažení věku s nárokem na důchod by byla střadatelům vyplácena průběžná výplata omezená na maximální měsíční částku se zhodnocením. Piráti podporují vlastní bydlení jakožto pomyslný IV. pilíř důchodového systému. Proto by prostředky se zhodnocením byly vypláceny i v případě zajištění vlastní bytové potřeby střadatele, a to kdykoliv po dobu spoření. Střadatelé by prostředky z fondu mohli vybrat i před dosažením důchodového věku, avšak bez zhodnocení.