Vážený pane předsedající, vážení ministři, dovolím si předložit zde pozměňující návrh poslanců Jiřího Maška, Milana Brázdila a Jany Pastuchové, který se právě týká předčasných důchodů záchranářů. 

Chtěl bych tady připomenout, že jsme v minulém volebním období velkou většinou Poslanecké sněmovny přijali zákon, který tyto důchody záchranářů, předčasné důchody, schválil. Prošly jak Senátem, tak je podepsal prezident. Bohužel tam byly legislativní chyby, které se nepodařilo v Senátu opravit a vzešel z toho zákon, který je sice platný od roku 2023 (???), nicméně nebylo možné jej vlastně využít právě pro ty technické chyby.

Proto teď přichází pan ministr Jurečka se zákonem, které tyto chyby odstranil, je však pojatý jinak, je pojat jako první ze zákonů, který řeší takzvané obtížné profese a dřívější odchody do důchodu. Já tedy respektuji, že je to návrh, který je systémový, bude mít své pokračování, nicméně pro záchranáře nepřináší to, co přinášel ten zákon, který jsme tady schválili, a to možnost po dvaceti letech odpracovaných ve službách na záchranné službě jít až o pět let dříve do důchodu se splněním podmínky dosažení šedesáti let věku. Tento zákon, který předkládá pan ministr Jurečka, vlastně snižuje ten benefit pro záchranáře o polovinu a po odpracování 4400 směn, což odpovídá těm dvaceti letům, tak je možné odejít o dva a půl roku dříve a potom za každých 74 odpracovaných směn o další jeden měsíc dříve do důchodu a znamená to, že k těm pěti letům odchodu, jak jsme to schválili v minulém volebním období a tak, jak zákon dosud platí, tak se dostanou ti záchranáři až po třiceti a více letech vykonaných služeb na záchranné službě.

Náš pozměňující návrh spočívá v tom, že v § 36D odst. 3 navrhujeme upravit: Za směnu v zaměstnání zdravotnického záchranáře se považuje osm hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře. Počet směn v zaměstnání v zaměstnání zdravotnického záchranáře se stanoví způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Zdůvodnění. Explicitním vymezením pojmu směny se předejde zmatečným výkladům a rozdílnému přístupu jednotlivých zdravotnických záchranných služeb při výpočtu nároku zdravotnického záchranáře a jeho důchodového věku.

Za druhé. V § 37E navrhujeme ve větě „důchodový věk pojištěnce" uvedeného (?) v § 37D se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte třicet kalendářních měsíců za prvních 4400 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře a o jeden kalendářní měsíc za každých dalších 74 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře a za důchodový věk se považuje věk dosažený v posledním odečteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce. Neobsahuje-li takto určený kalendářní měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten, který je dosažen v posledním dni posledního dotčeného (?) měsíce. Změnit číslovku 74 na číslovku 44.

Zdůvodnění. Návrh akceptuje předložené základní pravidlo sníženého důchodového věku, které vychází ze zásady, že se důchodový věk snižuje ze 4400 směn v profesi zdravotnického záchranáře o třicet kalendářních měsíců, to jest po odpracování zhruba dvaceti let. Vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je zaokrouhlen na 220.

Další část návrhu, aby se zdravotnickým záchranářům snížil důchodový věk o jeden kalendářní měsíc za každých 74 odpracovaných směn, však považujeme za disproporční. V praxi dojde k situaci, že pro vznik nároku na starobní důchod bude muset zdravotnický záchranář odpracovat celkem třicet let. Tuto skutečnost uvádí ve své důvodové zprávě také MPSV. Snížení důchodového věku však může činit maximálně šedesát kalendářních měsíců, což odpovídá cca třiceti rokům odpracovaným v této profesi. Třicet kalendářních měsíců za 4400 směn, to jest cca dvacet let a dalších třicet kalendářních měsíců krát 74 směn je 2200, to znamená zhruba deset roků.

Proto v souladu s koncepcí původně přijaté právní úpravy, kterou se stanovilo, že snížení důchodového věku o pět let bude možné pro zdravotnické záchranáře už po dvaceti letech pracovního zařazení ve složkách integrovaného záchranného systému, navrhujeme snížit počet odpracovaných směn, a to tak, abychom se přiblížili původnímu záměru zákonodárce.

Návrh vychází také z doporučení, uvedeného ve studii OECD z roku 2020 o stavu českého důchodového systému, který doporučuje výrazně snížit minimální počet potřebných let k získání nároku na základní i procentní výměru důchodu při dosažení důchodového věku a základní výměru důchodu upravit úměrně době pojištění.

A teď bych to chtěl vysvětlit. V tomto našem pozměňujícím návrhu doporučujeme snížit číslovku 74 odpracovaných směn na získání dalšího jednoho měsíce dřívějšího odchodu do důchodu na číslovku 44 odpracovaných směn a znamenalo by to vlastně kompromis mezi tím, co jsme přijali v minulém volebním období, to znamená po dvaceti letech práce a splnění šedesáti let věku až o pět let dříve do důchodu, na situaci, kdy bychom se dostali k tomu, že by to nebylo po dvaceti letech, ale kompromisně po pětadvaceti letech, by získal tento nárok těch pěti let dřívějšího odchodu do důchodu a ne po třiceti letech, jak je v návrhu pana ministra Jurečky.

Děkuji za pozornost.