Ale píše-li o tom, jak se sestavovaly kandidátky kdysi dávno, musí být v ODS dlouho a pak bych ji musel znát. Neznám jen ty nové nadějné mladé tváře, které v poslední době vstoupily do našich řad. Ty ale zase nemohou vědět, jak se kdysi v ODS sestavovaly kandidátky… Ale konec vtipkování. Doba je vážná.

Ano, paní Hrindová, máte stoprocentní pravdu. Tak to bývávalo, bohužel. I já, coby zakládající člen ODS, znám a pamatuji ty volební maratóny, celodenní či dlouho do noci, kdy se kandidátky sestavovaly od posledního místa na kandidátce až po místo lídra, kdy se skutečně sváděl boj o každé místo na kandidátce, kdy se „trojky“ místních sdružení měly možnost v tajném hlasování prohlasovat mezi „dvojky“, „dvojky“ mezi „jedničky“ a tak se mohla nějaká výrazná „trojka“ prohlasovat až na přední místa kandidátky a hlavně, kdy se ještě zájemci o místo na kandidátce představovali a také nabízeli své představy a vize toho, co by v případě svého zvolení v tom či onom orgánu chtěli dělat, jaké oblasti by se chtěli věnovat, jaké myšlenky prosazovat. Popsala jste to přesně.

Přemýšlím-li nad tím, proč je ODS na tom tak špatně, ptám se samozřejmě sám sebe a svých kolegů i na to, proč jsme na tento systém rezignovali? Ze své pohodlnosti, lenosti, tendence mít celou volební anabázi rychle za sebou a mít klid? Kdo se ozve, setká se mnohdy s nechápavými pohledy, co to vlastně chce a proč zdržuje. Jenže tím jsme právě nahráli oněm technologům moci, kteří nechtějí souboj myšlenek a vizí, ale chtějí být u moci. Tím jsme nastartovali ony hlasovací (potvrzovací) mašiny. Mašiny se však nechtějí zdržovat a proto nechtějí ani diskutovat. Dnes není důležité, jak to má kandidát srovnané v hlavě a co by chtěl na té či oné pozici, v tom či onom orgánu dělat a jaké myšlenky prosazovat, ale mnohem důležitější je, čí je kamarád a do jak silné party hochů, kteří spolu mluví, patří. Touto naší postupnou rezignací na základní demokratické mechanismy se ODS ideově vyprázdnila. A i proto je na tom tak špatně.

Dnes s nadějí, že se blýská na lepší časy, přesvědčujeme sami sebe, že jsme se očistili, že došlo ke generační obměně a že mladá krev pozvedne ODS opět k výšinám. Ano, v řadě případů na všech úrovních řízení přišla do vedení nová mladá krev. Ale bohužel v mnoha případech také došlo jen k obměně tváří, ne však praktik. Mladí technologové moci vystřídali staré technology, ale jejich praktiky převzali, jiné totiž nepamatují.

Vím, že následující slova jsou mnohdy považována za klišé, ale pokud se nevrátíme zpět k osvědčeným kořenům konzervativní strany, tradičním a ověřeným mechanismům stranické demokracie a hlavně pokud nezačneme dělat vedle mediální politiky, která je v troskách, konečně i politiku personální, a na naše kandidátky nebudeme stavět kandidáty důvěryhodné, na něž budeme mít vysoké nároky, kteří budou vnímat a dělat politiku jako poctivé řemeslo, budou vystupovat sebevědomě, ale s jistou mírou pokory a respektu, pak se ODS jako bájný pták Fénix z popela nezvedne.