Piráti na tento zjevný problém upozorňují po celou dobu svého parlamentního působení a k řešení problematiky střetu zájmů se zavázala také nově vznikající koalice. Ta proto předkládá novelu zákona o střetu zájmů, kterou reaguje na nález Ústavního soudu týkající se vymahatelnosti pravidel ohledně koncentrace moci ve vztahu k vlastnictví médií a nález týkající se registrů majetkových přiznání politiků. Podobu novely dnes představili na tiskové konferenci předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věra Kovářová, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný a Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09.

„Politici by neměli vlastnit velké mediální domy a schovávat ovládané firmy do složitých struktur. To platí pro všechny strany bez rozdílu. Současný zákon o střetu zájmů lze jednoduše obcházet, což je zmíněno i v nálezu Ústavního soudu. Navrhujeme zákon zpřesnit, aby ve sporných případech rozhodoval nezávislý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. V případě porušení zákona a neuposlechnutí výzvy k nápravě by úřad uložil zjednat nápravu, například prodat velký mediální dům někomu jinému než osobě blízké a ta by byla vymahatelná. Upravujeme zákon tak, aby byly skutečně naplněny již dnes platné principy, že žádný člen vlády nemůže pobírat dotace či získávat veřejné zakázky nebo že celostátní politici nemohou vlastnit mediální domy. Ve spolupráci s odborníky na Ministerstvu spravedlnosti jsme zákon upravili tak, že není možné ho jednoduše obcházet. Je třeba narovnat politické prostředí, zajistit férovou soutěž a zabránit prorůstání politické dominance, velkých mediálních domů a obchodních koncernů,” představil návrh Michálek.

„Novela o střetu zájmů nesnese dalšího odkladu. Je to vinou končící vládní koalice, která svým přístupem zabránila tomu, aby byla novela projednána. Chci zdůraznit, že tento návrh půjde cestou poslaneckého návrhu, který byl dnes zadán do systému. Byl vyjednán a prodiskutován na koaličních jednáních za přítomnosti budoucího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Celou věc velmi rychle vyřešíme,“ komentoval předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.

„Na tomto důležitém zákoně pracujeme už dost dlouho a potřebujeme, aby začal platit co nejdříve. Starostové jednoznačně podporují transparentnost v politice. Na druhou stranu jsem ráda, že tento zákon řeší některé problémy, které se týkají hlavně malých a středních obcí. Jedna věc je účinná kontrola, ale druhá věc je, že se z toho nemůže stát šikana,“ dodala Věra Kovářová, 1. místopředsedkyně Sněmovny za Starosty.

Ústavní soud v únoru 2020 kritizoval fakt, že některá ustanovení zákona jsou nevymahatelná a bezzubá. Nová úprava proto zpřesňuje vymezení zákazu pojmem “skutečný majitel” místo “ovládající osoba”, který umožňuje obcházení zákona z titulu svého vymezení v zákoně o obchodních korporacích. V minulém volebním období prošel zákon garančním Ústavně právním výborem, nicméně pak už hnutí ANO zabránilo jeho finálnímu schválení. Dosud jsou kvůli chybějící novele uzavřené registry majetkových přiznání politiků, protože sněmovna na nález Ústavního soudu nereagovala. Návrh zákona také ruší přebytečnou byrokracii u neuvolněných místostarostů malých obcí. Změna je podána jako poslanecký návrh zákona, platit by měla od 1. července příštího roku.