Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, já navážu na to, co říkala moje předřečnice paní Schillerová. To, proč prosazujeme tento návrh zákona včetně pozměňovacího návrhu, je z jednoduchého důvodu - protože plníme sliby, které jsme dali občanům, se kterými nás občané ve volbách zvolili a se kterými jsme taky získali důvěru mít většinu v této Poslanecké sněmovně.

Stejně tak plníme sliby, pokud jde o to, že nebudeme tuto zemi zadlužovat a chceme v této oblasti jít jinou cestou, než šla předchozí vláda, která pro snížení dluhu, zejména v posledních letech, neudělala téměř nic. Dovolte mi tedy, abych stručně zejména odpověděl na některé věci, které tady zazněly a vyvrátil zcela jednoznačně, že toto není žádná záležitost Pirátské strany, ale že je to opřeno o celou řadu mezinárodních doporučení. Já doufám, že tady nežijeme trochu v bludu, že všechno ovládá Pirátská strana přes Brusel a já nevím, co dalšího, že se koordinujeme s Marsem. Protože když uvidíme z těch dat, tak bude zcela jasné, že doporučení nastavit transparentní podmínky pro vlastnictví médií mají oporu u mezinárodních organizací.

Česká republika byla v indexu, který dělají Reportéři bez hranic, ohledně svobody médií v roce 2014 na třináctém místě. Následně po tom, co hnutí ANO získalo pozici ve vládě a současně jeho předseda Andrej Babiš současně vlastnil nebo koupil velký list - Mladou frontu dnes a související iDNES, tak to samozřejmě ti novináři hodnotili velmi negativně a Česká republika se dostala během těch několika následujících let až na čtyřicátou pozici v tom žebříčku. Dokonce Češi, podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic na tom byli ve svobodě médií hůř, než Botswana a Burkina Faso. V roce 2023, teď když vyšla aktuální data, se tato situace zlepšila, právě díky tomu, že nedochází k té kumulaci vlivu mezi předsedou vlády a vlastnictvím médií. A Česká republika má opět čtrnácté místě v tomto žebříčku, což je poměrně dobrá situace. A byli bychom neradi, abychom se zpátky vraceli k tomu našemu špatnému hodnocení, které jsme tady měli v minulosti.

A i ta mezinárodní organizace Reportéři bez hranic upozorňuje, že příčinou toho špatného hodnocení a zhoršení svobody tisku je ohrožení vysokou koncentrací vlastnictví soukromých médií. A také k tomu přidává tlak, který je vykonáván na veřejné vysílatele. Takže to jenom abychom se podívali, jak to hodnotí mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Další část, kde jsme se zavázali jako Česká republika, že podnikneme opatření proti střetu zájmu, bylo v Národním plánu obnovy, v opatření 214. Tam jsme slíbili jako Česká republika, že abychom dostali peníze z Evropy, tak splníme závazek zpřísnit podmínky a to, aby nedocházelo ke střetu zájmu, zejména v oblasti prevence a tak dále. A to je přesně návrh zákona, který tady máme.

Dále se podíváme na zprávu o právním státu za rok 2022, kterou předkládala v Evropském parlamentu Věra Jourová, europoslankyně, která předtím byla tedy navržena hnutím ANO. A součástí té zprávy o právním státu, což je základní dokument, který je projednávaný na úrovni evropské a ptají se na něj všichni velvyslanci, zástupci jiných států a hodnotí nás podle nich i jiné státy, když vystupujeme jako Česká republika na těch jednáních, tak je i doporučení od Evropské komise, které tedy uvedla Věra Jourová, dokončit revizi právních předpisů týkajících se majetkových přiznání a střetu zájmu. Mimo jiné tím, že bude vyjasněna definice skutečného vlastnictví a pokročí se v dalších reformách týkající se transparentnosti informací o vlastnictví sdělovacích prostředků.