Michálek (Piráti): Ministr Válek v podstatě neví, jak by mělo fungovat kontrolní oddělení

11.03.2025 20:07 | Monitoring

Projev na 131. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. března 2025 ke korupční kauze ve Fakultní nemocnici Motol

Michálek (Piráti): Ministr Válek v podstatě neví, jak by mělo fungovat kontrolní oddělení
Foto: Interview ČT24
Popisek: Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek

Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, 

navrhuji, aby Poslanecká sněmovna dnes projednala nový bod, který z ní: Korupce ve Fakultní nemocnici Motol a plán proti rozkrádání zdravotnictví. A nyní bych tento svůj návrh odůvodnil. Odůvodnění bude o něco delší, než je obvyklé, protože - aspoň tedy u mě - protože je potřeba zevrubně vysvětlit, co se v dané věci stalo a proč je reakce ze strany Ministerstva zdravotnictví nedostatečná, a naopak vyvrátit některá zažitá klišé, která se týkají této problematiky. 

Čili nejprve mi dovolte, abych krátce uvedl, proč se Piráti věnují tolik této problematice. My jako Pirátská strana chceme dostupné zdravotnictví a abychom mohli mít dostupné zdravotnictví, tak musíme mít peníze na to, abychom ho dokázali ufinancovat. A současná korupční kauza u Fakultní nemocnice Motol ukázala, že se peníze zbytečně ztrácí tam, kde by se ztrácet nemusely. Jenom v této kauze se bavíme o prokázaných prostředcích ve výši 60 milionů korun. To jsou tedy ty prostředky, které měly být následně zlegalizovány v africkém státě Benin. 

Za těchto 60 milionů korun by úplně bez problému šly pořídit dvě nové magnetické rezonance, takže by se zkrátily čekací doby na toto důležité zdravotnické vyšetření. Kdybychom totéž provedli u všech nemocnic - protože víme, že to není problém jenom Motola - tak dokážeme zkrátit čekací dobu na zlomek tím, že zvýšíme kapacity tohoto vyšetření, že najmeme druhou směnu a pořídíme nové přístroje. Takže abychom udělali dostupnější zdravotnictví, aniž bychom zvyšovali nároky na státní rozpočet, tak je opatření velmi jednoduché. Musíme změnit ten systém, jak dneska zdravotnictví leckdy funguje, a to, že je tam obrovské množství osobních konexí a velké riziko pro vznik takovýchto úplatkářských struktur, jako jsme viděli v kauze Motol.

Teď si jenom stručně povězme o hlavních aktérech kauzy Motol. Ta kauza je rozdělena do 11 dílčích skutků, které mají různou povahu, ale v zásadě můžeme říci, že je spojuje to, že tam je výše provize kolem 10 %. 

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek

  • Piráti
  • Pusťte nás na ně, porveme se za vás!
  • poslanec

Za prvé je to kauza motolského onkologického centra, respektive stavební zakázky, kde se spolčili zástupci společnosti GEMO a dále pan Budinský s dodavateli. Jména těch dodavatelů tady číst nebudu, to by bylo zbytečně dlouhé. Cena zakázky byla 2,79 miliardy korun a byl tam zadokumentován úplatek ve výši 11 milionů korun. To je tedy kauza motolské onkologické centrum. Jenom připomenu, že záměr zřídit onkologické centrum byl obsažen v Národním plánu obnovy. V Národním plánu obnovy to nebylo nijak specifikováno, takže tam najdeme Český onkologický institut. Původně se diskutovalo o tom, že to má být ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Za této vlády pana Fialy, za pana Válka, to bylo přesunuto z Vinohrad do Motola. 

Následně proběhla tedy i výzva, kde se přihlásila tato nemocnice a pak proběhla stavební zakázka. Přičemž podstata korupce v těchto záležitostech má různé podoby v těch stavebních zakázkách. Když to shrnu a budu mluvit i o druhé zakázce na Modrý pavilon, tak ty metody spočívají v tom, že se například provede nacenění, které nebere v potaz skutečný vývoj prací. Takže v tomto případě se třeba počítalo s tím, že se obmění střecha, kde nicméně věděli, že se nachází azbest, takže věděli, že budou muset později vyloučit tuto část zakázky. Takže vzhledem k tomu, že to nadhodnocení ceny se počítalo ještě před touto úpravou, tak dodavatel samozřejmě může u takto cinklých zakázek nabídnout mimořádně nízké ceny za práce, které se vůbec nebudou realizovat. Ony se pak nebudou realizovat a on se pak naopak zahojí na částech zakázky, kde byl rozsah podhodnocen a kde se potom konají vícepráce, za které si stanovil větší jednotkovou cenu. 

Anketa

Líbí se vám, jak Elon Musk vystupuje k politickým tématům?

93%
hlasovalo: 4899 lidí

Taky se tam dá čachrovat, jak jsme viděli v tomto případě, se stanovením podzhotovitelů. To znamená, že pan Budinský se v této záležitosti snažil navázat vztahy s dalšími stavebními společnostmi, aby tam dodávaly svoje předražené služby a následně se o tuto částku nafoukla původní zakázka. 

Takže druhá zakázka, která byla problematická, se týká Modrého pavilonu firmy Geosan. Zase v ní figurují pan Budinský, pan Ludvík, prokazatelně pan Ivan Havel a pan Kostka. Cena té zakázky 1,29 miliardy korun a zdokumentovaný úplatek dvakrát 5 milionů korun. Já se tady musím jenom opravdu podivovat, že tam figuruje zrovna společnost Geosan, protože pokud sledujete média, tak už se projednávalo a řešilo několik korupčních kauz, které se týkají této společnosti a stejně ta společnost tedy může normálně pokračovat. 

Například na Praze 3, kde tedy bydlím, tak ještě předtím, než jsme se dostali na radnici, kdy vládly naopak jiné politické strany, které jsme kritizovali, tak tato společnost tam opravovala panelák v Ondříčkově ulici. Zase jsou nahrány policií nahrávky lidí z této skupiny, kteří říkají, že hlavně se nesmí změnit koalice, že tam hlavně musí fungovat ti samí hráči, aby mohli dokončit ty předražené opravy paneláku.

Třetí kauza se týká úklidových služeb a pomocných prací. Společnost Midian - Coral. Figuruje tam pan Budinský a dodavatel tam byl zdokumentován zase za předražení a neoprávněný zisk mnohonásobně převyšující milion korun. 

Čtvrtá zakázka, zprostředkování pojistných služeb, společnost Kether, s.r.o. Opět totéž, zisk převyšující milion korun. 

Pátá zakázka se týká úklidu a mytí oken za 34 milionů korun. Tam figurují pan Budinský a pan Kaplánek. Částka úplatku minimálně 100 000 korun. Ono se to samozřejmě tedy, pokud to má policie jenom z videonahrávek, těžko dokumentuje a sleduje, co přesně v té obálce bylo, kolik přesně korun tam figurovalo.

Ti manažeři v Motole se opravdu nezdráhali zprivatizovat v podstatě libovolné zakázky. Takže tady vidíme, že i na malířské a lakýrnické práce, natěračské práce, za 23 milionů korun, si taky vybírali provizi. Vždycky se pravidelně muselo chodit za nimi do kanceláře a dávat to tam do šuplíku hned vedle sedačky ředitele. Všechno to proběhlo beze slov, aby to bylo nenápadné, aby to nebylo zaznamenáno.

Sedmá zakázka je obzvlášť zábavná, protože to je realizace úsporných opatření, která stála 157 milionů korun a vedla k tomu, že se výrazně zvýšily náklady na praní prádla v nemocnici Motol. Tam byl zdokumentovaný úplatek 3 miliony pro pana Budinského v hotovosti a ve stavebních pracích do vily, kterou vlastní jeho manželka. Milion z toho údajně měl dostat pan Ludvík. Zakázka za 157 milionů korun. 

Za osmé jsou to topenářské práce za 51 milionů korun. 

Za deváté svoz odpadu, společnost Helder, Budinský, za 29 milionů korun. Tam je výše úplatku přesně nezjištěná, ale jsou tam samozřejmě zdokumentované návštěvy s těmi obálkami. 

Za desáté zámečnické a klempířské práce, společnost M.G.-Co. s.r.o., Budinský a pan Petrovič, 22 milionů korun. Takže opravdu zámky.

Opravy různých topení a vedení, svoz odpadu, prádelny, malířské práce, lakýrnické práce, natěračské práce, úklid, mytí oken, pojistné služby, úklidové služby, pomocné práce, stavební práce. No, a aby toho nebylo málo, tak oni dokázali zkasírovat i bufetářku. Takže bufetářka musela taky zaplatit pět mega, aby tam mohla mít kavárnu. Víc než milion tedy tam skutečně zaplatila společnost Bezva zastávka, 3p3, s. r. o., paní Kliková. 

Takže dohromady jde o zakázky, těch 11 zakázek, co tam jsou zdokumentované, jsou za 4,3 miliardy korun. Výše úplatků je zdokumentována - tady to odhaduji - na nějakých 40 milionů korun.

Potom je zdokumentováno, že pánové Ludvík a Budinský vyrazili s panem Janstou do toho afrického Beninu, aby tam zlegalizovali 60 milionů korun z těch úplatků, které neměly žádný oficiální zdroj, takže se připravovali na to, že se budou tvářit, že jsou zázračnými africkými investory, tak jak už se to povedlo - pamětníci pamatují kakaového bosse pana Krause, který vyrazil do Ghany, myslím, že to bylo, a tam zázračně plánoval nakoupit za půl miliardy peněz továrnu na zpracování kakaa. Takže úplně stejný příběh.

A ten poslední zločin, co tady prověřuje policie, tak ten se týká pana Jansty, to je významný právník. Já si pamatuju, že když jsem byl pražský zastupitel, tak figuroval i v kauze Škodova paláce, protože tam tehdy chtěli pronajmout sídlo pražského magistrátu, největšího úřadu v zemi, no, a předražili to asi o jednu - dvě miliardy. No, a hodně z toho zpracovával právě tady pan Jansta. Nakonec ty zápisky o těch finančních tocích se našly v chorvatské vile pana Janouška. A je tam spousta zajímavých historek o tom, jak nedokázali ty peníze ani napěchovat do tašky, museli si jet cpát do bundy a tak dále, a tak dále. 

Pana Ludvíka si pamatuju z pražského zastupitelstva. To je opravdu smutný příběh, protože sociální demokrati ho tam dokonce v té době instalovali jako předsedu finančního výboru. To znamená, tento člověk, u kterého teď se ukazuje, že měl dlouhou dobu fungující korupční schéma na poplatky ze zakázek, včetně skrytých úplatků v podobě třeba rekonstrukcí různých sídel různých rodinných příslušníků a tak dále, tak tehdy tam seděl jako člověk zodpovědný za prověřování hospodaření celého hlavního města Prahy. Hlavní město Praha má rozpočet asi 70 - 80 miliard korun a pod sebou má ještě spoustu různých akciových podílů. Takže pan Ludvík seděl i v těch akciových společnostech. Tak to člověku jde až mráz po zádech, když vidí, kde všude tento člověk se mohl realizovat. Pak nakonec tedy se ukázalo, že získal podíl i v nějaké kyperské firmě, tak to bylo taky pozoruhodné. 

A ta jeho pravá ruka pan Budinský, to tedy byl bývalý, aspoň podle svého životopisu, vedoucí odboru - hádejte, kde? Na Ministerstvu zdravotnictví. Vedoucí odboru, který měl kontrolovat. Odboru kontroly. Takže pan Budinský, tenhleten masivní úplatkář, dříve fungoval na Ministerstvu zdravotnictví. Takže takhle se tihleti lidi rekrutujou. 

No a zaujalo mě taky, že peníze pro toho pana Janstu, aby mohl udělat tu korupci s tím Budinským, protože Budinský si vyhlídl nějaký pozemek za 13 milionů, tak kde vzal ty peníze pan Jansta, aby koupil na sebe neofiko ten pozemek a mohl ho využívat pan Budinský a jeho rodina? No, vzal je od pana Pelzera, pana Pelzera z J&T. Skupina J&T. Já si myslím, že to asi všichni slyšeli, spousta těchhletěch různých osob, kdykoliv je někde zmíněný Kypr nebo kde je zmíněný Pavel Bém nebo nějaké podobné pochybné postavičky, tak právě figurujou tady ve spojení s J&T. 

No, a pan Pelzer taky, na něm je zajímavé, že on taky vlastní společnost GLOBDATA. A společnost GLOBDATA se dřív jmenovala ERIKA a ta se proslavila tím, že dodávala extrémně předražené SMS jízdenky. Tam myslím, že ty peníze tekly někde ještě přes Rakousko. A shodou okolností ty kontrakty se dělaly tedy v době, kdy pan Ludvík takhle figuroval za ty socany v pražském zastupitelstvu, takže tím se nám ten kruh krásně uzavírá. Všechno jsou to takhle jakoby pospojované osoby. 

A přitom kdybychom se podívali na ty náklady trochu pod lupou - a už se na to podívaly i některé neziskové organizace, tak ony samozřejmě odhalily, že třeba to praní prádla je třikrát předražené a dokonce tedy i policie zaznamenala dění v motolské nemocnici, že si zaměstnanci stěžují panu řediteli Ludvíkovi, že už to všichni vědí, že tam je to předražené... 

Nevím, jestli pan ministr mě vnímá, protože on má sluchátka, tak já mu ještě zamávám. (Obrací se k ministru Válkovi a mává.) To by ho mohlo zajímat, protože on jinak říká, že to nemohl vyřešit, že ta korupce byla na záchodcích, jo? Pane ministře! No, tak já myslím, že to názorně ukazuje, jak musela probíhat ta kontrola v tom Motole. Asi takhle probíhala ta kontrola v tom Motole, proč tam za dvacet let nic neodhalili. Prostě měli sluchátka, možná i klapky na očích. 

Ona je tam popsaná jedna taková zábavná historka, že přišli kontroloři z Ministerstva zdravotnictví... Slyšíte, pane ministře? Ne. Nevím, dělá nějaký pohyby rtama, tak možná slyší. Přišli kontroloři takhle na stavbu a ptali se: "Kde je ta fasáda, co jste tady profinancovali?" No, a pan Budinský se zamyslí a neví, proč tam není ta fasáda, že jo, co tam měla stát, co tam vykázali. Tak říká: "No, ta fasáda tam byla, ale my jsme ji museli sundat, protože k ní byly reklamace. Takže ona tam byla, ale zase se musela sundat a teď tady zrovna není, když jste přišli na kontrolu." No, tak to teda musela být fakt jako velmi hloubková a detailní kontrola. 

Chápu, že jste nemohli odhalit tyto poměry kolem pana Ludvíka, o kterém se tedy minimálně dvacet let říká, že tam provozuje ten systém - no, ať nekřivdím, patnáct - že provozuje ten systém kulichů. Naposledy tedy se o něm i v bulváru několikrát přetřásalo, že dojel na filmový festival v rolls-royce. Je potřeba říct tedy půjčeném. Tak to by si ještě zaplatit mohl. Ale že si udělal gigantickou oslavu pro 200 lidí na Žofíně a já nevím, co dalšího, no, prostě total papaláš, že jo. Jako asi by to každý pochopil, že to nějak s těmi oficiálními příjmy, když se všechno tohleto rozpočítá, samozřejmě nevychází. Je zvláštní, proč vlastně tam ten pan Ludvík zůstal? Protože se říkalo, že jak pan ministr Adam Vojtěch, když přišel na Ministerstvo zdravotnictví, tak pan ministr Válek ho chtěli vyhodit, ale nějak se vlastně asi dohodli. Takže proto si myslím, že je velmi důležité, abychom to tady dneska projednali. 

Protože stejně tak zásadní, jako je ten samotný korupční případ, je i reakce pana ministra Válka na ten případ. Já jsem si tady vyjel jeho reakce z médií a zaujala mě některá tvrzení, že žádný audit - a ty probíhaly i ve Fakultní nemocnici v Motole a dělali je i moji předchůdci - neodhalí, že ředitel bere úplatky. Není v možnosti běžných auditů takovou věc zjistit. - No, nevím, jestli úplně se dá, nebo nedá odhalit, že někdo bere úplatky, auditem, ale je možné odhalit, že ty zakázky jsou předražené a to, že neodpovídají běžné ceně. A to je asi to, co se chce od Ministerstva zdravotnictví, které má vykonávat kontrolní úlohu vůči fakultním nemocnicím.

A dál pan ministr tady rozvádí, že dohled nad hospodařením nemocnic by podle Ministerstva zdravotnictví mohlo zlepšit zavedení univerzitních nemocnic se správními radami. Tam je dohled samozřejmě lepší, řekl Válek, a že po volbách o tom tedy, o tom zákonu, bude ještě jednat. K tomu bych jenom řekl, že samotný organizační model, že se zavedou správní rady, je trošku málo. Co myslíte v Dopravním podniku v Praze, měli tam tyhle orgány? Měli tam kolektivní představenstvo? Měli tam kolektivní dozorčí radu? No, ti měli orgánů spoustu. Pomohlo to něčemu? Nepomohlo, protože přesně ti lidé, ti zloději se nainstalovali do té dozorčí rady, že ano. Ten Hlubuček první, co udělal, že se nainstaloval do dozorčí rady, a pak druhé, co udělal, že chtěl, aby za něj seděl Augustin v tom představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy. 

Takže to, že se zavedou jenom nějaké správní rady, kde si politici rozdělí ty pašalíky, to samozřejmě nic nevyřeší. Minimum, úplné minimum, co musíme udělat, je, že zavedeme funkční období, že tam nebude ten ředitel nemocnice sedět 20 nebo 25 let. To mně přijde, že je jeden z důvodu, kde prakticky potom je jako stoprocentní, že tam k té korupci bude docházet. Ten Budinský si z toho v podstatě udělal rodinnou firmu. Když se podíváte na tu organizaci, tak tam s ním pracovala i manželka na tom - myslím, že to bylo na tom ústředí, na tom kontrolním oddělení, která potom samozřejmě tedy řešila ty různé pozemky, všechno je to napsáno na ni, ta obrovská vila je napsána na ni, do které investovaly ty stavební firmy, ty pozemky jsou napsány na ni. Dokonce prý jezdila na Kostariku spravovat ty pozemky. Tak ta tam pracovala také. Pak tam ještě pracoval... Ale prý nechodila moc do té práce, prý jenom tak jako výjimečně, protože asi měla jiné starosti na té Kostarice, že ano, spravovat ty ukradené majetky, a pak tam pracoval jako ředitel odboru údržby, který měl realizovat řadu z těch zakázek ještě jeho syn. Takže opravdu byl to spíš takový jako rodinný... Ti lidé tam dál zůstávají. Pak tam ještě měl nějakého podřízeného člověka, co mu zpracovával ta odůvodnění, jak to všechno skvěle funguje. Tomu platil 30 000 za loajalitu. Takovýmhle způsobem to tam fungovalo. 

Takže jestli pan ministr to myslí vážně, a já teď nevím, jestli mě poslouchá, nebo neposlouchá, počkám na signál, jestli vláda vyšle signál - ne, nevypadá to, takže asi neposlouchá - takže jestli to myslí vážně, tak budou muset ten Motol deratizovat, budou ho muset zbavit těch parazitů, protože tam je to až tedy opravdu do hloubky. Toto přece nemohlo fungovat tak, že by o tom ti lidé, kteří tam jsou zodpovědní, nevěděli, neměli z toho nějaké benefity. To ať nám tady nikdo nevykládá. Ale tohle je jenom samozřejmě jeden z prvních kroků a myslím si, že velká část těch doktorů a toho zdravotního personálu, která tam dělá dobrou práci a stará se o pacienty a neměla z toho nic, a jediné, co teďko z toho mají, je, že musí čelit špatné pověsti, kterou způsobili Ludvík a Budinský a které naše Ministerstvo zdravotnictví napomáhá tím, že vykonává tu kontrolu stejným způsobem, jako pan ministr Válek poslouchá tady na plénu poslanecké Sněmovny, čili se sluchátky v uších, možná i s klapkami na očích. 

Tak. Takže to byl ten problém, proč tam se začala řešit ta takzvaná číslíčka, jak tomu říkali ti korupčníci, co odevzdávali ty desátky. Tak tomu říkali číslíčka. A reakce pana ministra Válka je velmi vlažná a vypovídá o tom, že v podstatě neví, jak by mělo fungovat kontrolní oddělení Ministerstva zdravotnictví, které má mít přehled o výdajích nemocnic, protože v rámci těch nemocnic nejsou žádné další kontrolní orgány specificky rozvržené, takže logicky jediný, kdo to může kontrolovat, je to ministerstvo jako zřizovatel. A to ministerstvo svoji úlohu zanedbalo, jak je z tohohle zcela patrné. 

Ale myslím si, že to bychom byli trošku jenom polovičatí. Mě strašně překvapilo, že vlastně té kauzy Motol se tady nechopil náš největší bojovník proti korupci a zakladatel protikorupčního hnutí pan Babiš. On vždycky vystoupí s tím a začne do detailu rozebírat ty různé kauzy a teď zrovna - teď zrovna, když se řeší takováhle největší úplatkářská kauza, tak o něm vůbec není slyšet. On o tom vůbec nemluví. Nevíte, čím to může být? Já jsem si tedy kladl otázku, čím to je. Jako jestli mu to nevadí, že prosadil onkologické centrum, které potom bylo rozkradeno, nebo z jakého důvodu o tom vůbec nemluví? A samozřejmě můžeme si klást otázky, jestli je to kvůli tomu, že tedy v době covidu ti lékaři z Motola byli uvolnění, aby pracovali v nemocnicích a na poliklinikách ve fondu Hartenberg, který vlastní, nebo jestli přeposílali ty lidi ze státních nemocnic na soukromé vyšetření do tohohle fondu, nebo jestli to bylo kvůli tomu, že pan Babiš navrhl pana Ludvíka do Senátu v roce 2020 jako kandidáta spolu se socany, nebo jestli to bylo kvůli tomu, že tam figuruje pan Jansta, což je jeho soused z Průhonic, který mu dohodil Lovochemii od pana Schwarze kdysi.

Tak to by bylo dobré, kdybychom opravdu věděli, proč ta největší opoziční strana v době, kdy by měla křičet, tak je zticha a šoupe nohama. Paní předsedkyně Schillerová tady vždycky říkala: my nebudeme v koutě a šoupat nohama. Přišel Motol a není ani vidu, ani slechu. Největší korupční kauza. Najednou tam, kde jsou takovéhle osobní vazby, tak najednou se k tomu nikdo nevyjadřuje. Já budu rád, když tady někdo vystoupí a objasní to, proč vlastně k tomu ANO mlčí. Protože když si někdo hraje na protikorupční hnutí, měl by k tomu vystoupit. Za nás třeba kolega pan Bláha, co sedí ve VZP, tak tam řešili a zastavili tunel na informační systém. Asi 7 nebo 9 miliard korun to mělo stát. Něco úplně šíleného. 

Takže je potřeba, aby se to dořešilo. Samozřejmě jsou tam ve hře i evropské peníze. Já, co jsem se zatím - tam je milník Evropské unie, aby to bylo hotové ve druhém čtvrtletí 2026, co jsem si zatím zjišťoval. Tak pokud dokážeme ty peníze vymoct od těch korupčníků a nahradit tu škodu, tak snad Evropská unie nás to nechá profinancovat. Uvidíme, jak to bude probíhat a jaká bude ochota ty peníze z těch korupčníků vydyndat. 

Ještě jsem se chtěl vyjádřit k jedné věci, a to, co jsem slyšel na iDNESu. Na iDNESu, což mě tedy, musím říct, rozčílilo, že pan Ludvík měl údajně konexe na všechny politické strany. Tak to chci říci, že fakt ne! U nás v Pirátské straně pan Ludvík žádné konexe neměl. Takže to jenom, aby bylo úplně jasno, jaká je zase snaha lidí na iDNESu to jako shodit, zlehčit, pohoda, všichni jsou zkorumpovaní, všetci kradnú, proč se divíte, že se tady tohle děje, že se proti tomu nikdo neozývá, tak to tedy v žádném případě!

A samozřejmě další lidé, kvůli kterým tahle kauza dospěla tam, kam dospěla, tak jsou ti různí úplatní znalci a úplatní auditoři, který tam figurují. Zase to bylo přetřásáno v médiích. Když viděli, že je nějaký, s prominutím průšvih, tak co udělali? Tak vzali a řekli: musíte udělat nějaké rychlé znalecké posudky, nějaké auditorské vyjádření, že to je všechno v pohodě, že to je předražené prostě z objektivních důvodů a tak dále a tak dále. Tam figuruje spousta osob, u kterých by se měly vzbudit finanční úřady a provést šetření, jestli náhodou tam není extrémní rozdíl větší než 5 milionů korun mezi tím, co si vydělali a jaký je vlastní majetek, protože těch osob, které tam figurují, včetně Budínského a rodinných příslušníků, těch je skutečně mnoho.

Základní problém je, že se tam ukazuje, že už to není žádné selhání jednotlivce, ale že se ukazuje, že tohle to je prostě systém. Vidíme to na tom, že tady byla kauza Bulovka, nehospodárné nakládání s veřejnými penězi ve zdravotnictví, byla tady kauza Homolka, tam sněžilo a digitalizovaly se věci, údajně nějaká papírová dokumentace se měla digitalizovat a samozřejmě se to místo toho rozkradlo, různé kauzy kolem IKEMu, Krajská zdravotní, vždyť to je furt dokolečka to samý. Ještě pamatuju, že tady byla kauza z jižních Čech pana Zimoly, Co se stalo u Zimoly? Byly tam nehospodárnosti a najednou si z toho postavili nějaké sruby ještě vedle sebe. Bydlel Zimola a vedle něho nějaký ten jeho manažer té nemocnice. Takže takhle by to fakt fungovat nemělo a je potřeba, abychom něco dělali s tím systémem, protože je to systém, je to prokorupční systém, který je tady dneska nastavený v řízení nemocnic, a právě proto potřebujeme ten plán proti rozkrádání, o kterém budu dneska podrobně mluvit. Poslední věc, která mě zaujala, proč tyto záležitosti důkladněji nezkoumá Nejvyšší kontrolní úřad. Když jsem se díval na ty záležitosti, tak jsem zjistil, že dělal kontrolu ve zdravotnictví v drobných záležitostech na určitých úsecích jako vzdělávání lékařů, paliativní péče, a tak dále, a tak dále, ale nedělal tu kontrolu aspoň tak, jak to na mě působilo, podle zadání follow money, prostě podívat se na to, kde uchází nejvíc peněz. Tam si myslím, že ta zjištění by byla zajímavá a možná, jestli se nad tím bude pan prezident Kala zamýšlet, tak bych jenom z hlediska objektivity zajistil, že to budou mít na starosti kontroloři, kteří nejsou nijak spříznění s tou politickou stranou, ani s těma osobami, o které tam jde, aby tam právě nepokračovaly ty vazby, protože z toho příběhu, který rozkrývá policie, je zcela zřejmé, že už několikrát se ta věc měla eskalovat na Ministerstvu zdravotnictví a místo toho, aby to řešili, tak někdo zatahal za niťky, asi pan Ludvík, na Ministerstvu zdravotnictví, a ty věci vyzněly do ztracena. 

Ještě tady mám nějaký takový skvělý citát. To je od velké autority v oblasti sportu, a to je pan Pelta. Pan Pelta má výborný citát, který vysvětluje spojení mezi panem Janstou a panem Babišem. Miroslav Jansta má největšího spojence ne SOCDEM, ale je to prezident a Andrej Babiš. Je to obrčáp. Tak tohle jenom říkám, kde tam jsou spojení mezi těmi jednotlivými aktéry a proč o tom neslyšíme víc, jak by se slušelo, když jde o největší korupční kauzu v tomto volebním období. Protože jsou tam různým způsobem různé subjekty zaháčkované, takže se jim teď blbě k tomu vystupuje, protože oni by se taky mohli rozmluvit a mohli by asi říct víc, než by pro ty hráče bylo výhodné. 

Teď jsem chtěl krátce mluvit o analýze z doby Adama Vojtěcha, která tady byla zmíněná od pana poslance Farhana, Jsem primárně chtěl ocenit, že vůbec něco takového vzniklo, byť je to starší dílko, tak aspoň na papír, byť tam jsou samozřejmě možnosti, jak to udělat lépe. Tak vznikla analýza. To, co je už horší, je, že ta analýza vypadá takhle, možná jste ji viděli někteří, z roku 2019 myslím, panu ministrovi taky ukážu, pan ministr říká, že se s tím nedá nic dělat, že na záchodky chodit nebude s těmi korupčníky, tak ale může dělat protikorupční opatření. Ta analýza má jeden základní problém, že ačkoliv identifikovala některé vady, tak se s nima nic nestalo. Dokonce ta analýza cituje BIS, že BIS v roce 2015 konstatuje, že častým cílem korupce byla opět energetika a zdravotnictví, pro tyto odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbing - silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití.

A to je zajímavé, že tato analýza doporučuje jako jedno z klíčových opatření bod 5.2. - obsazování vedoucích pozic v nemocnicích, zakotvení závazného procesu výběru osob do řídících pozic státních nemocnic, jehož součástí bude transparentní posuzování kandidátů nezávislou komisí. A teď je tady poznámka - inspirace zákonem o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. To je ten nominační zákon, ten sice jako není ideální, jsem se hodně podílel na jeho prosazení, ale je skutečně lepší než nic. 

A stalo se toto? Tady píšou, že navrhují zavést obdobný systém jako v nominačním zákoně i pro obsazování vedoucích postů ve zdravotnických zařízení i na úrovni samospráv, které mívají formu například příspěvkových organizací a nominační zákon se na ně tak nevztahuje. Takže tady byl termín 31. 12. 2020, kdy kabinet ministra měl připravit příkaz ministra, který bude stanovovat výběr těch funkcionářů. Bohužel doteď žádná výběrová řízení a funkční období zachycena nemáme, takže proto říkám, že ta analýza je zejména na papíře, ale nikdy se nepromítla do praxe, ačkoliv mělo ANO dost času promítnout tyto věci do praxe, a to by se tam asi nesměli střídat čtyři ministři v tom volebním období. 

A pak je tady x dalších věcí, o kterých budu mluvit a je dobře, že to tam je zachyceno, že třeba píše v té analýze ministerstvo, že je nutné nákupy nemocnic standardizovat a zvýšit transparentnost a nastavit pro ně benchmarky. Máme nějaké benchmarky? Nevím, jestli pan ministr má nějaký benchmarky na ministerstvu, když si to dali do analýzy. Podle mě tam žádné benchmarky nemají nebo kdyby je měli, tak každý normální ministr by tady s nimi vystoupil a řekl: "Podívejte se, kontrolovali jsme, nevím, cenu těch malířských prací a lakýrnických prací, praní prádla, a zjistili jsme, že to není nebo je předražené:" Když je schopná to udělat i nezisková organizace, že si udělá benchmark praní prádla po celé republice, když my jsme schopní v rámci čtyř lidí si udělat benchmark ceny SMS jízdenek po celé republice, tak nerozumím tomu, proč lidi pracující na plný úvazek na Ministerstvu zdravotnictví dosud nebyli schopní zřídit ty benchmarky pro státní nemocnice. Mají tady napsáno, že: "Ministerstvo zdravotnictví, sekce ekonomiky a zdravotního pojištění, v termínu 30. 6. 2021 bude pravidelně srovnávat jednotkové ceny, nikoliv nutně veřejné, a tím eliminovat nevýhodné postupy nastavení benchmarku pro nemocnice, například realizované ceny přístrojů." Podotýkám, že ten termín je ještě za minulé vlády. Chápu, že s covidem se to možná mohlo zdržet a tak dále, ale doteď jsme nedostali žádnou informaci o tom, jak ten benchmark dneska funguje. 

Zaujala mě tady zmínka Ministerstva zdravotnictví, které píše, že zásadní problém je nedostatek protikorupčního úsilí ze strany všech aktérů. Často jsou změny implementovány pouze po krizích, takže to myslím, že hezky zapadá do dnešní situace, když tady řešíme tu zakázku. Co jednu zakázku, korupční systém, který tady ve zdravotnictví dneska funguje a který okrádá české pacienty o peníze, které by měly jít do nákupu vybavení a zajištění zdravotní péče. 

Takže tolik k té analýze. Ta analýza je moc hezká, je to aspoň krok správným směrem, ale 21. 9. 2020 pan ministr Vojtěch rezignoval, takže ty věci se nenaplnily a dokonce i některé věci, které fungovaly, jako třeba tady je zmíněn katalog otevřených dat opendata.mzcr.cz. Tak když jsme se teďka dívali, tak za pana Vojtěcha tady prý bylo 69 rezortních organizací, které postupně zveřejňovali přijaté faktury ve formátu otevřených dat a že připravovali i samostatný portál pro vizualizaci hospodaření. A pokud vím, tak teď otevřená data o hospodaření těch nemocnic vůbec nejsou zveřejňována, natožpak aby fungoval nějaký vizualizační portál toho, kam ty peníze jdou. Takže když není transparence ohledně toho, kolik peněz nás stojí praní prádla a další podobné záležitosti v těch nemocnicích, tak logicky není možné si to srovnávat a identifikovat tam ty případy, kdy jsou ty věci předražené. 

Ještě tady mám jednu poznámku, že pan Babiš říkal, že za něho se krást báli, tihle ti šíbři a kmotři. Tak na tom se musím opravdu pobavit, protože policie tam jednoznačně konstatuje, že ten systém je evidentně dlouhodobě zavedený a že tam fungoval za všech předchozích politických reprezentacích, takže tady se čeká na ministra zdravotnictví, který si to vezme jako svoji prioritu, že peníze, které se vybírají od lidí, na ty zdravotní odvody co dostávají zdravotní pojišťovny, tak půjdou do zdravotní péče, a ne že budou končit v tom, aby si Ludvík, Budinský nebo podobné existence postavili další luxusní vilu nebo si nakoupili nemovitost na Kostarice. 

Ta část, o které bych teď rád promluvil, je podle mě velmi důležitá a souvisí vlastně s pocitem u lidí, že s tím nejde nic dělat. Že to je přesně to, co se ty korupční skupiny, na ně navázaní politici, snaží vytvořit za dojem, že s tím nejde nic dělat, že to vlastně ignorují, že to tak vždycky bude, že to ministr nemusí ani poslouchat, protože přece s tím nejde nic dělat. No, ono naopak se podle mě na tomto případu jednoznačně ukazuje, že protikorupční opatření fungují, že ztěžují práci pachatelům korupce, že prodražují korupci, komplikují ji a usnadňují její rozkrývání, dokazování a odsouzení u soudu, že nestačí na něco ukázat, je potřeba to dotáhnout až k pravomocnému rozsudku.

Tato kauza jednoznačně ukazuje, že ta protikorupční opatření v tom hrají pozitivní roli, například registr smluv, který umožní pospojovat si ty jednotlivé články, co kolik stojí, kde se uzavírají, jaké dodatky a tak dále. Vzpomeňme si, že ta zkorumpovaná stavební zakázka stála na tom, že se má uzavřít ještě pátý dodatek, kterým se znovu o nějakých, nevím, jestli to bylo 80, 85 milionů, myslím, že to bylo, plus DPH, tehdy si dělali k tomu, myslím, že i významný oběd v restauraci na terase s výhledem na celé Staré Město s krásným výhledem na Prahu. Tak ten registr smluv to skutečně umožňuje rozkrýt, kolik stojí to praní prádla, kolik stojí všechny další záležitosti, kolik stojí pojišťovací smlouvy a kdokoliv se může podívat z konkurence a srovnat si, jestli to je, nebo není hospodárné, když to je rozumně standardizováno. Pokud jsou to mega složité stavební práce, tam je to samozřejmě významně komplikovanější, ale i tam vidíme, když jsou ty mimořádné dodatky, kdy se zdražuje cena toho díla.

Další institut, který funguje, je zveřejňování výsledků hospodaření. Každá firma musí povinně zveřejňovat na justice.cz své výsledky hospodaření a jednou z klíčových podmínek, které může dát zadavatel do výběrového řízení, je podmínka, aby firma, která se hlásí do výběrového řízení, měla na justice.cz všechny svoje výkazy v pořádku. Tuhle podmínku tam prosadila Pirátská strana naposledy, když se projednával zákon o veřejných zakázkách. To znamená, každý zadavatel tam musí mýt ty čísla, kolik vydělává, jaké jsou tržby, jaké jsou náklady a tak dále, a tak dále. A z těchto čísel potom může policie a orgány činné v trestním řízení odvozovat, jaké jsou zisky té společnosti a jestli došlo k naplnění skutkové podstaty, která je kvalifikovaná, která přesahuje určitou hranici zisku, třeba milion korun, ke kterému dopomohl té firmě, a tím pádem se uplatní přísnější tresty. 

Další věc, která se ukázala, že funguje, je anonymní oznámení. Samozřejmě v rámci každé organizace je nejlepší, když si té lidé říkají věci napřímo hned, ale v okamžiku, kdy jde o vážné korupční kauzy a hrozí tam osobní perzekuce, tak je zcela logické, že může někdo poslat anonymní oznámení a ukázalo se, že právě na základě toho anonymního oznámení byl tento případ rozpracován Vrchním státním zastupitelstvím. 

Co naopak nefunguje a co jsme jako Piráti na to upozorňovali, že fungovat nebude, jsou ti takzvaní prošetřovatelé přímo v těch nemocnicích, kde přímo ta nemocnice dostala anonym, ve kterém se popisují ty nekalé praktiky. Samozřejmě ta nemocnice ho ztopila, takže ten člověk, který za to byl zodpovědný, který toto dopustil, že to přikryl, tak už by tam taky neměl pracovat. 

Další věc, která funguje, tak je legislativa proti praní špinavých peněz. Ona nefunguje všude samozřejmě. Tam kde nefunguje, je potřeba to řešit důsledně, to jsme viděli v té kampeličce šílené, ale nebýt toho, že fungují aspoň základně AML standardy, tak by nemuseli tito výlupci Ludvík a Budinský cestovat do afrického Beninu, hledat místní notářku, aby přes ni proprali těch 60 milionů. 

No a poslední věc, to mi dělá taky velkou radost, která funguje, tak je zákon o svobodném přístupu k informacím, protože pan Ludvík se několikrát nechával slyšet, že se bojí právě toho, že se veřejnost bude ptát podle zákona číslo 106 a že bude muset vysvětlit, jaké jsou ty náklady praní prádla, proč má Motol nejdražší praní prádla ze všech nemocnic.

To jsou všechno opatření, která můžou těm korupčníkům udělat ze života peklo, když chtějí pokračovat v té korupci. A když budeme chytře doplňovat tato opatření, tak prostor pro tu korupci se bude snižovat a bude se naopak zvyšovat množství peněz ve zdravotnictví na zdravotní péči o naše občany. Tudíž já bych teď rád přikročil k tomu, že bych probral jaké jsou ty základní nejdůležitější kroky v plánu proti rozkrádání. Důvod, proč to tady projednáváme je ten, že bychom chtěli primárně slyšet od pana ministra zdravotnictví, jaký je jeho plán proti rozkrádání těch státních nemocnic, protože on je za to zodpovědný. (Otáčí se na ministra Válka, který má sluchátka a nereaguje.) Ale obávám se, že pan ministr nás neslyší, takže mu s tím plánem budeme muset trochu poradit. My mu to pošleme písemně a budeme mu to připomínat do té doby, dokud tady spolu v Poslanecké Sněmovně budeme. To ho ujišťuji, protože jinak se to rozhodně nerozhýbe.

Takže ten plán proti rozkrádání je za prvé: protikorupční audit renomovaného auditora na všechny státní nemocnice, který identifikuje rizikové zóny. A když mluvím o renomovaném auditorovi, tak mám na mysli člověka, který několikrát ukázal v praxi, že dokáže rozkrýt složitá korupční a podvodná schémata, nikoliv jenom zadání nějakého..., aby se vygenerovaly nějaké papíry, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Stejně tak jako když se paní Krnáčová rozhodla, že zadá audit Opencard, tak to se jí podařilo, my jsme na tom spolupracovali. Nakonec to udělala společnost, udělala to velmi důkladně, zmapovala tam všechny finanční toky a jednoznačně ukázala, jak ten projekt byl špatně konstruovaný a předražený. 

Druhý bod na pana ministra Válka je zavedení funkčních období ředitelů fakultních nemocnic. Minimálně těch fakultních nemocnic. Myslím si, že by to mělo být širší. Ale tady se bavíme o tom, jak vyřešit problém, který evidentně vznikl u fakultních nemocnic. My navrhujeme, aby se zavedla funkční období ředitelů nemocnic. Tady je k tomu analýza z Parlamentního institutu, který srovnává modely fungování univerzitních nemocnic ve vybraných státech Evropské unie. Je zjevné, že toto volební období se nestihne připravit a schválit celý zákon o univerzitních nemocnicích. Takže ti, kteří chtějí zavedení průhledných mechanismů do jmenování ředitelů nemocnic, můžou podpořit náš pozměňovací návrh, který dneska předložíme. V rámci toho pozměňovacího návrhu bude pětileté funkční období ředitelů fakultních nemocnic a transparentní výběrové řízení tak, aby nemohlo docházet k tomu, že tam někdo sedí 20, 25 let a vytvoří si tam klientelistické struktury. 

Když se podíváte na srovnání v té citované studii Parlamentního institutu, odpověď na dotaz číslo 3484 z roku 2019, autor pan Vlna, tak tam popisují modely, jak fungují v celé řadě států. A ve velké většině tam existuje nějaká pojistka, buď v podobě kolektivního orgánu, nebo jmenování, je tam nějaká správní rada, nějaká spoluúčast a tak dále. Ale to, co potřebujeme vyřešit my, je, abychom neměli tato nekonečně dlouhá volební období. A to můžeme vyřešit velmi jednoduše a velmi rychle už dneska tím pozměňovacím návrhem. 

Souběžně s tím by bylo žádoucí, aby Ministerstvo zdravotnictví pokaždé, když mění ředitele ve své funkci, po těch pěti letech třeba, tak aby zadalo audit za předchozí pětileté období, který by se do hloubky - a říkám do hloubky, ne běžný audit, jak o tom mluví pan ministr, že se vyhotoví jenom někde nějaké jako papíry, jestli sedí něco v účetnictví - ale aby se opravdu zjistilo, jestli se tam hospodárně vynakládají prostředky, jestli se ty peníze nerozkrádají. A teprve v případě, že ten audit bude v pořádku, tak aby se potom přistoupilo ke jmenování toho ředitele, že třeba může pokračovat druhé funkční období. 

Ale je důležité, aby toho auditora vybíralo Ministerstvo zdravotnictví, a to nezávisle na tom řediteli nemocnice nebo na jeho strukturách, a aby tím auditorem byla opravdu renomovaná osoba, která má za sebou výsledky v rozkrývání korupčních schémat. Protože to nejhorší, co se může stát, je, že se přihlásí nějaký, že se prostě najde nějaký podobný výlupek i mezi auditory, kteří to dělají takhle na zakázku, a připraví papír, že všechno bylo v pořádku, nic se tam nenašlo, a inkasuje za to 2 miliony a bude to akorát stát daňové poplatníky další peníze. 

Takže odkazuju tady na tu studii, tam je srovnání těch modelů. Myslím, že náš model, co navrhujeme, čili výběrová komise, tak jak jsme to třeba zavedli teď u státních zástupců v tomto volebním období, že je pro Českou republiku celkem vyhovující. Ale v některých státech, jak jsem se dočetl, to má ještě daleko přísnější, že třeba nemocnice má správní radu, ta správní rada se schází každý rok a ten ředitel je jmenovaný pouze na dobu jednoho roku, zase do příštího setkání té správní rady nebo valné hromady nebo nějakého podobného orgánu, který ta nemocnice v daných podmínkách má. Takže tam jsou v podstatě jakoby jednoletá funkční období, která jsou každoročně obměňována. Tak to je druhé opatření.

Třetí opatření je, aby se zavedlo to, co Ministerstvo zdravotnictví už slibovalo ve své studii, která se týká korupce, a to je srovnávání cen. Můžeme srovnávat - stačí se podívat na ty zakázky, co byly předražené - mytí oken, kolik stojí umýt jeden metr čtvereční okna, (nesrozumitelné) samozřejmě nacenění 4 koruny za metr čtvereční, myslím, že byla ta cena. Kolik stojí pojištění, zámečnické práce, malířské práce, natěračské práce, prádlo? Tak jako jsme to udělali kdysi s těmi esemeskami, když jsme zjistili, že tam jsou rekordní provize, asi 16 procent, zatímco daleko výhodnější v některých jiných dopravních podnicích ta provize byla kolem 11 procent, a to znamená, tam utíkaly zbytečně desítky milionů peněz daňových poplatníků. 

Takže na Ministerstvu zdravotnictví by měl vzniknout tento benchmark, možná klidně na začátku neveřejný, ale postupem času by mělo dojít k jeho zveřejnění a měl by to být důležitý informační zdroj, podle kterého bude ministerstvo ve výběrových řízeních a v auditech posuzovat, jestli má, nebo nemá pokračovat daný ředitel.

Čtvrtá část se týká, čtvrtý krok, který navrhujeme, tak je zpřísnění trestů. Máme tady otevřený trestní zákoník. A tresty, které jsou dneska v trestním zákoníku, jsou velmi krátké, když si vezmeme v potaz i to, že je možné požádat o předčasné propuštění, kde při výkonu trestu za přečin je to už po jedné třetině trestu, v případě zločinu je to po jedné polovině a v případě zvlášť závažného zločinu je to po dvou třetinách. To znamená, když se tady bavíme o tom, že pachatelům v této kauze hrozí trest odnětí svobody až 12 let, tak pokud by dostali třeba 10 let, tak už za šest a půl roku si můžou požádat o podmíněné propuštění. 

A to nemluvím o těch expertech, jako byl třeba pan Dalík, který si získal možnost, že svůj trest vykonával v hotelu, že se staral o hotel. Takže ve výsledku ti lidi můžou odejít s poměrně nízkými tresty, které je rozhodně neodrazujou. Mají ulité prachy na Kostarice a ještě někde na Balkáně jsem četl. Takže my musíme rozhodně usilovat o to, aby v případě této korupční trestné činnosti bylo možné uložit trest propadnutí majetku, a to nejenom toho majetku, kterým pachatel disponuje, který si z velké části nakradl, ale i té podstaty, aby ta majetková podstata zahrnovala všechno, co vlastně za tu korupci dostal, včetně věcí, které daroval svým příbuzným, aby si to nemohl ulít na všechny svoje rodinné příslušníky, tak jako jsme to viděli tady v kauze, kde pan Budinský nakupoval byty pro svoje děti, majetky psané na svoji manželku a nakonec v sofistikované podobě stavební práce, kde ta stavební firma stavěla barák pro jeho manželku. A to není jediný případ. To se pořád opakuje dokolečka, že jo. To vidíme i v těch kauzách, které se řeší třeba v samosprávách, třeba v Praze, Pražské služby a podobně, prostě to, že nějaká firma dělá stavební práce. A je potřeba, aby v takovém případě se všechny tyhlety výhodičky, výhody, megavýhody, aby se z toho udělala jedna podstata a na tu se uplatnil trest propadnutí majetku. Třeba ty bezúplatné dispozice za deset let nazpátek, aby to fungovalo skutečně efektivně.

Další věc, kterou jsem chtěl zmínit, tak jsou pojistky u zakázek, které jsou zadávané z ruky. Protože když se podíváte na zjištění policie, tak se jednoznačně ukazuje, že dokolečka a dokolečka tam byly zadávány zakázky, ze kterých byly vybírány úplatky ve výši 1 990 000 korun, to je těsně pod hranicí zakázek malého rozsahu, aby bylo možné je zadávat bez soutěže.

A vzpomeňme si, že velmi nedávno tady v Poslanecké sněmovně ODS a její pomocníci zvýšili ty limity na veřejné zakázky z ruky. To znamená, tím způsobem, jak se mohly rozkrádat malé zakázky, tak to bude možné ještě v daleko širším rozsahu, protože místo dvou milionů bude víc milionů a nebude nutné vypisovat na tyto zakázky řádná výběrová řízení. Já bych tady mohl mluvit ještě dál a dál o dalších protikorupčních opatřeních, která by měla být součástí plánu proti rozkrádání. Je to třeba zavedení předchozího souhlasu ministerstva s určitými zakázkami nebo majetkovými dispozicemi nad určitou hranici, zrušení výjimek v registru smluv, které se týkají zdravotnictví, tak, aby třeba bylo možné přesně evidovat všechny věci, jako jsou ty bonusy zpětné, jako jsou jednotkové ceny léků, věci, které se dneska zakrývají. 

A samozřejmě naše tajná služba BIS by měla víc sledovat to, jakým způsobem rekordně rostou majetky rodin manažerů státních organizací a jestli to koresponduje s tím, co si mohli legálně vydělat. Protože pokud někdo legálně vydělává, pokud někdo vydělává milion nebo dva miliony ročně a přitom má nějaké životní náklady, tak si zkrátka nemůže jen tak vytvořit majetek za sto milionů. To prostě není normální, to není realizovatelné a tajné služby by v těchhle těch oblastech, kde mají hájit ekonomické zájmy státu proti mafii, tak by měly konat. A jestliže nekonají, tak je to selhání, které připravuje o peníze daňové poplatníky. 

No a mě samozřejmě, já tady samozřejmě nemůžu nezmínit kontrast, který je mezi tím, o čem mluvíme my jako Piráti, a mezi tím, co dělá současná vláda. Protože místo toho, abychom, aby vláda korupci řešila, abychom i my jako Poslanecká sněmovna tyto věci projednávali, abychom schvalovali přísnější zákony, tak spousta těch zákonů se odkládá nebo se schvaluje až na vyložený tlak ze strany Evropské unie, ze strany, že nás tam tlačí bota, z toho, že my to teda jako opozice neustále připomínáme. 

No a vláda místo toho, aby v situaci, kdy tady máme rekordně velkou korupci, tak to začala řešit, tak co udělala naše vláda? Naše vláda rozhodla, že se protikorupční rada vlády vůbec nemusí scházet. Naše vláda rozhodla, že naše protikorupční rada už bude jednat jenom přes e-mail. A pan Blažek, který je v čele protikorupční rady vlády, která má řešit ta protikorupční opatření, no tak řekl, že ji nebude svolávat, že ji možná svolá, když někde něco bude potřeba. Ale to pravidelné setkávání, které zavedl Michal Šalomoun, kde se probíraly ty věci do hloubky, tak to úplně zrušil. Takže protikorupční rada dneska nefunguje, ta se neschází, ta se možná něco odhlasuje přes email. Protikorupční organizace varují, že vláda na to kašle. No a ty plány, já předpokládám, že jste asi se neseznamovali většina z vás, s akčním plánem pro boj proti korupci na roky 2025 až 2026. Tak to jsou úplně prázdné dokumenty, kde skoro nic není, kde se akorát zařazují věci, které se měly udělat před pěti, deseti lety, které byly v tom samém plánu, v akčním plánu na rok 2000 nevím, 2000 byl prostě lobbing a my teď tady máme zase o pět let později tady máme zase akční plán, kde figuruje zákon o regulaci lobbování jako důležitá věc, která by se měla řešit. Takovým způsobem fungují akční plány, pak je tam posílení občanského sektoru, občanský sektor tady stojí na barikádách a upozorňuje, že vláda zničila fungování protikorupční rady vlády. Takže to jsou opravdu velmi směšné plány, kde Česká republika nijak neplní žádná doporučení, který dává GRECO, které dávají další instituce, na který se dlouhodobě upozorňuje, s výjimkou těch, které jsme se nám tady zatím podařily protlačit. A doufám, jako jsou ti státní zástupci a výběrové řízení, a doufám, že se podaří do konce roku, do konce volebního období schválit i zákon o regulaci lobbování. 

Jiná věc je, že do rozsahu zákona o regulaci lobbování nebudou vůbec spadat věci, které se týkají kolem zakázek, čili všechny tyhlety schůzky, který neustále probíhají třeba na tom Motole a podobně, tak ty nebudou nikde evidované. To bude zcela mimo jakoukoliv kontrolu. Takže ten zákon samozřejmě zase upozorňujeme, je to polovičatý zákon, není to dopracované a vláda dělá spoustu kroků, které reálně komplikují protikorupčním iniciativám život.

Třeba pan ministr Výborný, to je opravdu výborný, zdražil výpisy z katastru nemovitostí na trojnásobek. To znamená lidi, kteří by chtěli rozkrýt, jakým způsobem se čachruje tady s těmi nemovitostmi, jako se čachrovalo v kauze Motol, tak musí platit dneska třikrát tolik kvůli vládě SPOLU, která zkomplikovala život protikorupčním organizacím. Akorát se to všechno prodražilo. 

Takže to je ten kontrast mezi námi, kteří se skutečně snažíme řešit korupci, kteří se snažíme řešit rozkrádání, předkládáme konkrétní plány, co by mělo dělat Ministerstvo zdravotnictví. A mezi... . No a vypadá to, že pan ministr má sundaná sluchátka, tak já bych to možná zopakoval, ten projev, jestli by to nevadilo. (Ministr Válek v lavici souhlasí.) Výborně, tak jo. Takže zpět na začátek.

V té korupční kauze Motol, já to ještě tady pro pana ministra zopakuju, jde o 11 zmanipulovaných zakázek, které jsou všechny v rámci nemocnice Motol, a legalizaci praní špinavých peněz. A to, co my bychom chtěli po vás, vážený pane ministře, je, abyste revidoval svoje předchozí výroky, že žádný běžný audit nevyřeší tyto předražené zakázky. Protože pokud se udělá audit od renomovaného odborníka, který zanalyzuje ceny v dané oblasti, jaké jsou na jednotlivých fakultních nemocnicích, tak samozřejmě ukáže na to, kde se pere prádlo dráž a kde se pere prádlo levněji. A když se podíváte, co říkají ti samotní aktéři této kauzy Motol, tak oni se obávají, pane ministře, že Ministerstvo zdravotnictví se vzbudí a začne řešit to, proč Motol najednou pere prádlo výrazně dráž. 

No a samozřejmě vy byste měl odpovědět na otázku, jestli to řešíte, jestli máte zavedený ten benchmarking, jestli podporujete, aby byla zavedena funkční období tak jako to navrhují Piráti, aby byl zaveden, aby bylo kompetentně obsazeno oddělení na Ministerstvu zdravotnictví, které kontroluje tyto řízené organizace. Anebo jestli se všichni budou jenom alibisticky vymlouvat, že by se stejně v té dané záležitosti nic nepodařilo udělat. 

Jestli zavedete rozklikávací rozpočty fakultních nemocnic, což můžete udělat bez problému příkazem tak, aby se vidělo, jaké jsou faktury, jestli zavedete audit rezortu zdravotnictví státních nemocnic a jestli ho zadáte renomovanému auditorovi, který má zkušenosti z rozkrývání podvodů a korupce, anebo jestli budete jenom dál říkat, že s tím nic nejde dělat, že byste s nimi museli být na záchodcích, jestli obnovíte činnost protikorupční Rady vlády, tak, aby se tam skutečně řešily tyto zásadní problémy, protože kdybyste postupoval tak, jak má postupovat ministr zdravotnictví, tak dneska vystoupíte s tím, že tady je 10 opatření, které navrhuje Ministerstvo zdravotnictví ještě do konce funkčního období, že je svoláno jednání protikorupční Rady vlády, která bude projednávat, a že tato opatření co nejdříve předložíte Poslanecké sněmovně a že žádáte ostatní politické strany, aby s vámi jednali o zrychleném projednání daných předloh, a řadu těch předloh je možné načíst ostatně do zákonů, které jsou dneska projednávány třeba v oblasti zdravotnictví. 

Takže vás vyzývám, abyste se skutečně vyjádřil k tomu, co budete za Ministerstvo zdravotnictví dělat a navrhovat, a žádám vás, abyste i podpořili návrh našeho bodu, který zní Korupce ve fakultní nemocnici Motol a plán proti rozkládání zdravotnictví. A spolu s tím předkládám konkrétní návrhy na zařazení do dnešního týdne, a to jednak v úterý jako první bod, pokud to neprojde, tak ve středu na 15 hodin. Pokud to neprojde, tak ve čtvrtek na 14.30, s tím, že bychom přerušili ve středu schůzi na 14.30 na čtvrtek a pokračovali bychom v řádné schůzi a ve čtvrtek bychom kvůli tomu přerušili ve 14.20 mimořádnou schůzi a pak bychom dokončili po dokončení tohoto bodu z řádné schůze mimořádnou schůzi. Anebo pokud tento návrh nebude schválen, tak v pátek jako první bod. Vzhledem k tomu, že jste zrušili interpelace, tak my nemáme dneska, nebo tento týden jiný způsob, jak vystupovat k takovýmto závažným kauzám, kde by mělo zaznít jasné vyjádření vlády, jak bude dále postupovat. 

A pokud budete nadále pokračovat v tom, že budete strkat hlavu do písku, nasazovat si sluchátka v době, kdy máte, poslouchat a řešit tuto rozsáhlou korupční kauzu, aby se neopakovala, kdy se neustále opakují ty kauzy na nemocnicích Bulovka, Homolka, Krajská zdravotní, ten Zimola, jak jsem říkal, tak samozřejmě budeme muset stupňovat ten náš tlak, protože to je do nebe volající plýtvání penězi daňových poplatníků, které mají jít na zdravotní péči. A to si opravdu nemůžeme dovolit, protože kvůli takovémuto plýtvání se potom prodlužují čekací doby a lidé musí, buď je pro ně zdravotní péče nedostupná, nebo musí mnoho měsíců a týdnů na zdravotní péči o svoje nejbližší, aby si mohli tito zkorumpovaní manažeři státních firem koupit druhou nebo třetí vilu na Kostarice, aby si stavěli svoje obrovitánská sídla a pěchovali svoje kapsy pětitisícovkami. A to si myslím, že si čeští občané opravdu nezaslouží. 

Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Robert Králíček byl položen dotaz

Lze migrační pakt jednoduše odmítnout?

Vy tvrdíte, že to ANO po volbách udělá, ale není to tak, že pak za odmítnutí každé migranta tvrdě zaplatíme?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 3 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Turek (Motoristé): Autoprůmysl od EU očekává zásadní změny

13:55 Turek (Motoristé): Autoprůmysl od EU očekává zásadní změny

Evropský parlament dnes pokračoval v projednávání Akčního plánu pro automobilový průmysl, který reag…