Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl tento bod, který se týká navrhovaného řešení otázky rostoucích platů. Ta situace je dneska taková, že poslanec bere průměrně, pokud si vezmeme toho funkcionáře, který je místopředseda výboru, což je tady drtivá většina lidí, 95 tisíc korun čistého měsíčně, v čemž jsou samozřejmě započteny i náhrady, které jsou paušální, to znamená, nemusí se vykazovat. Navrhuje se zvýšení o 20 %, z toho 10 % tvoří navýšení koeficientu z 2,5 na 2,75. To je to mimořádné skokové zvýšení. A cca nějakých těch 10 %, to bude růst mezd v nepodnikatelském sektoru, který je automatický, který je zabudován již do toho platného zákona.

Já si myslím, že je naprosto logické, že tato otázka vyvolává pozornost veřejnosti a vyvolává vždycky pozornost veřejnosti, s tím zkrátka nic neuděláme, protože logicky když se řekne, že poslanci si zvyšují plat o 20 tisíc měsíčně, tak řada lidí, kteří ani těch 20 tisíc korun měsíčně neberou, to vnímá jako problematické. My se s tím samozřejmě musíme vypořádat. Je to politická otázka jako každá jiná.

Pokud jde o návrh vlády, vláda navrhuje, aby platy politiků rostly jenom v důsledku růstu platů v nepodnikatelském sektoru, to znamená, aby nedocházelo k mimořádnému nárůstu koeficientu z toho takzvaného Hamáčkova automatu.

Připomeňme si situaci, ve které tento návrh byl předložen. Ten návrh byl předložen podle mého názoru primárně proto - a předložila ho menšinová vláda Andreje Babiše bez důvěry - aby se ukázalo, že tady je hodná vláda, která předkládá snížení platů politiků, a tady je zlá Poslanecká sněmovna, která si ty platy nechce snížit.

Takže logicky, když jsme dostali tento návrh, který vypadá celkem rozumně, tak my jsme si řekli - my to podpoříme, pane Babiši, tady máte našich 22 hlasů, my to podpoříme a jestli se dá dohromady těch 78 hlasů, tak to projde. To samozřejmě vyvolalo poměrně řekl bych diskuse uvnitř různých klubů, protože podpora tomu návrhu tam vůbec nebyla jednoznačná.