Děkuji za slovo. Já to ještě doplním. Abychom měli k dispozici názor na právní otázky týkající se veřejných zakázek a střetu zájmů, tak bych se chtěl odkázat na sněmovní dokument 2448, kde to je podrobně popsáno tak, jak na to pohlíží Ministerstvo spravedlnosti, které k tomu zpracovalo podrobný rozbor. Nechci vás tady tím zdržovat, proto tedy odkazuji pouze na ten sněmovní dokument, který je v systému.

Upozorňuji na to, že problematiku střetu zájmů, včetně toho ustanovení o veřejných zakázkách, již přezkoumával Ústavní soud České republiky, takže se odkazuji na bod 107 a následující nálezu Ústavního soudu, kde Ústavní soud vyložil, proč je ta problematika tak, jak je upravená v zákoně o střetu zájmů, respektive i tak, jak jsme ji navrhovali, tedy v zákoně o veřejných zakázkách, v souladu s ústavním pořádkem i s evropskými závazky, proč tedy neshledává důvod, aby to předložil příslušným... Soudnímu dvoru Evropské unie, k tomu, že tam by měl snad žádat o nějakou předběžnou otázku.

Jde o to, že nález Soudního dvora Evropské unie ve věci mechaniky posuzoval dost jinou problematiku a nikoliv problematiku střetu zájmů veřejných činitelů na takto vysoké úrovni. Tu úpravu tak, jak je v zákoně, jak jsme ji i navrhovali, mají víceméně například i v Rakousku, kde také nejsou žádné důvody, kde může veřejný představitel vylučovat ty důvody, a není možné vykládat judikaturu k veřejným zakázkám izolovaně. Je potřeba přihlédnout i k tomu, že zde platí finanční nařízení od roku 2018, které stanoví povinnosti státu, které musí zavést tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů u veřejných zakázek. Děkuji.