Prvotní ekonomický šok způsobený celosvětovou koronavirovou karanténou máme za sebou. Znovu jsme otevřeli fabriky. Začali obchodovat. Dokonce i trochu cestovat. Celosvětově nemocných s Covidem ale přibývá. Situace se opticky zhoršuje. Nemůžeme si nějak zvyknout na život s novým virem. Hodně lidí má obavy. Obavy, které významně ovlivňují jejich pohled na budoucnost. A právě obavy z budoucnosti vedou k významnému zpomalení budoucího ekonomického růstu. Analýza ekonomických důsledků pandemií v několika posledních stoletích vede k závěru, že po pandemickém ekonomickém šoku byla návratnost investic vždy nižší než před ním a tento stav trval desetiletí. Lidé prostě přehodnotí svůj pohled na budoucnost a nezmění ho do konce svého života. Jaký je tedy pravděpodobný ekonomický vývoj po covidu? Podle nedávné studie Juliana Kozlowského, Laury Veldkamp a Venkyho Venkateswarana dojde po prvotním ekonomickém šoku k zotavení, ale ekonomický výkon nedosáhne předchozích hodnot. Je to způsobeno tím, že část investovaného kapitálu je využívána méně, nebo vůbec (například kancelářské budovy, letadla, letiště apod.) a tím, že lidé změní svůj pohled na budoucnost, vnímají vyšší riziko a tudíž více spoří a méně investují.

Autoři očekávají, že současná hodnota budoucích ztrát je desetkrát větší než hodnota ztráty způsobené primárním ekonomickým šokem.

Co by v této situaci měli dělat politici? Cokoli, co vrátí lidem optimismus a víru v budoucnost. Přijít s vizí, se kterou se je schopna ztotožnit většina obyvatel. ??

Inspirováno článkem "Psychological scars of downturns could depress growth for decades" z The Economist.