Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto odeslal dopis eurokomisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi, v němž apeluje na vydání evropského nařízení v dalším balíčku sankcí, které těmto osobám zamezí přístup k veřejným prostředkům.  Bartoš se v dopise také dotazoval na praktické uplatňování sankcí na národní úrovni, neboť ho doprovází řada nejasností. Navrhnul rovněž, aby byl na sankční seznam zahrnut širší okruh osob s problematickými vazbami.

„Je zcela vyloučené, aby dál proudily veřejné peníze k ruským a běloruským oligarchům, kteří sympatizují či dokonce spolupracují se zločinnými režimy svých států. Problematiku již řešíme na národní úrovni s Ministerstvem financí, klíčový je ale i jednotný celoevropský postup. Navrhl jsem proto v dopise panu eurokomisaři, aby další balíček evropských sankcí odřízl oligarchy od veřejných financí. Doufám, že Evropská komise tento potřebný krok učiní,“ uvádí Bartoš.

„Také jsem se dotazoval, zda má Evropská komise v plánu sankční seznam rozšiřovat. Dnes na něm totiž není řada osob, které naopak figurují na sankčním seznamu USA či Velké Británie. Prozatím není rovněž zcela zřejmé, jak mají členské státy EU postupovat při zadávání zakázek či přidělování dotací a investičních pobídek firmám, které vlastní osoba figurující na Sankčním seznamu EU. Či zda se případně sankce týkají nově uzavíraných smluv, nebo již uzavřených. I u těchto bodů jsem žádal o upřesnění,“ dodává ministr pro místní rozvoj.

Česká republika zvažuje, že by došlo k vytvoření vlastního obsáhlejšího sankčního seznamu a stejně tak i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny Vladimira Putina. Toto téma Ivan Bartoš v dopise rovněž zmínil s tím, že ho zajímá postoj Evropské komise k dané problematice, aby bylo vše v souladu se směrnicemi a mezinárodními úmluvami.