Vážený pane předsedo, milé dámy, vážení páni poslanci,

děkuji vám velmi za to, že jste mi umožnili zde vystoupit ještě před vašimi vystoupeními s právem přednosti. Dnes bych rád doplnil informace, které se týkají naší žádosti o prodloužení nouzového stavu.

Když před vás zde teď předstupuji, tak to činím s vědomím, že po vás chci rozhodnutí, které bude složité, které ovlivní životy velkého počtu osob a které nebude jednoduché. Tak jako všichni ostatní budu pochopitelně s pokorou respektovat vaše rozhodnutí, protože jste to vy, kdo měníte zákon a stanovujete jej. Předtím, než tak učiníte, však jako ministr zdravotnictví, ale také jako občan cítím povinnost vás informovat o konkrétních datech, na jejichž základě potom jistě správně rozhodnete.

Dovolte mi nyní zaměřit své sdělení na několik oblastí. Jednak si vám dovolím znovu připomenout systém, který jsme zavedli pro pomoc s bojem s epidemií, jednak vás seznámím s aktuální situací a jednak vám podám svůj náhled, nebo náhled vlády na to, proč si před vás dovolujeme předstoupit s žádostí o nouzový stav, o jeho prodloužení, a proč uvažujeme právě o třiceti dnech.

Již jsem řekl při několika předchozích sděleních, že byl zaveden takzvaný protiepidemiologický systém, který počítá s indexem rizika jako jedním z nástrojů hodnocení a řešení stávající situace. Tento nový index rizika byl vyvinut v široké spolupráci expertů jak Ministerstva zdravotnictví, kde chci vyzdvihnout neocenitelnou a nenahraditelnou roli ÚZIS, tak ve spolupráci s experty zahraničních a českých univerzit. Nový index je kalkulován a implementován do databáze ÚZIS a jsou na něj v příslušných úrovních navázána protiepidemiologická opatření. Tento index je hodnocen jak pro Českou republiku, tak pro nižší správní celky, zejména na úrovni krajů, a pohybuje se v riziku od 0 do 100 %, a umožňuje tak odstupňovat jednotlivé kategorie a sledovat postupné zlepšování, anebo nedej bože zhoršování stávající situace.

Všichni víme, jak ten systém vypadá, jakým způsobem je barevně a jinak kódován, a všichni víme, že denně můžeme sledovat jeho vývoj. Je to mimo jiné i naše snaha o to zvýšit transparentnost rozhodování a přiblížit ho občanům.

Měl-li bych velice jednoduše shrnout, z jakých ukazatelů se tento index skládá, potom mohu říct, že se v podstatě zajímáme o to, kolik lidí se v poslední době nakazilo, kolik seniorů se v poslední době nakazilo, protože jsme se zde již mnohokrát bavili o tom, že právě tato skupina je nejzranitelnější a potřebuje nejvíce naši ochranu, a na druhé straně je to právě tato kategorie osob, která ohrožuje kapacity našich nemocnic ve smyslu přetížení. Také zjišťujeme, jak narůstá počet nakažených, či chcete-li, jak se šíří virus v populaci. A poslední z parametrů je, zda dokážeme nakažené účinně a rychle zachytit, o čemž vypovídá pozitivita testů a systém trasování.

Zásadní je, že pro rozhodnutí o přechodu do vyššího stupně pohotovosti je především zohledňován nárůst indexu rizika trvající tři a déle dní. Je to kvůli tomu, abychom za záchrannou brzdu, bude-li to v budoucnu potřeba, uměli zatáhnout zavčas, ale jsou zohledňovány i ostatní situace. Tento systém není robotickým systémem. Je to systém, který nám dává informace pro to, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout. Jestliže se bude situace ubírat tak, jak je tomu nyní, a stav se bude zlepšovat, potom ve snaze snížit pravděpodobnost rozkolísání systému víme, že to bude minimálně sedm dní, po které musí trvat lepší rizikové skóre, abychom byli schopni doporučit nižší rizikovou kategorii. Udržitelnost tohoto systému je základním úkolem dalších týdnů.

S potěšením si všichni uvědomujeme, že vývoj epidemie v České republice vykazuje zejména v posledním týdnu známky ústupu, či chcete-li, brzdění. Klesá populační zátěž, klesá to, čemu se říká reprodukční číslo, v současné době se pohybuje na hodnotách kolem 0,7, a také klesá částečně počet hospitalizovaných. Ale počet hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče, to znamená těch, kteří jsou vážně nemocní, je stále před tisíc a - a to je snad ještě podstatnější - každý den zjišťujeme nákazu seniorů v počtech, které se stále pohybují přes jeden tisíc. Dobře je, že v žádném z regionů nedochází k eskalaci do vysoce rizikových scénářů. I přes tyto pozitivní signály je však nezbytné v dodržování opatření. Jenom a jenom tak bude zpomalování pokračovat a systém bude dále udržitelný, neboť situace je stále velmi nestabilní, a tudíž zranitelná, pokles a pozitivní trendy nejsou stejně patrné ve všech regionech, a jak jsem už byl řekl, stále máme velké množství nemocných v našich nemocnicích. Trvá i riziko nákazy mezi seniory.

Počet testů, které se provádějí, se pohybuje na adekvátních počtech a je dobře vidět, že klesá procento pozitivity těchto testů, nicméně stále se pohybuje kolem 20 % a to je jasný důkaz trvajícího komunitního šíření v populaci.

Použiji-li číslo rizikového skóre, které jsme zavedli v rámci protiepidemiologického systému, potom víme, že počátkem minulého týdne kleslo na hodnotu 70 a na ní se drželo celý týden. Dnes poprvé došlo k dalšímu poklesu a dnešní resp. včerejší skóre ukazuje na hodnotu 62. Celý minulý týden jsme se však drželi na hodnotách kolem 70.

Přijatá opatření jsou tedy funkční a projevila se v současných pozitivních trendech a to je jistě dobře. Jejich zásadním jednoticím efektem, a to je prosím nesmírně důležité, je snížení mobility obyvatel a snížení počtu sociálních kontaktů. To je zásadní udržet, respektive mít možnost řízeně postupovat dále, protože ve chvíli, kdy by došlo k neřízenému uvolňování a k neřízenému navyšování počtu kontaktů a mobilitě, potom by se trend zcela jistě obrátil. Je velice dobře, že díky zavedeným opatřením došlo k poklesu mobility v celé České republice o 66 %. A to jsou data, která jsou plně srovnatelná s jarními čísly, a přitom jsme byli schopni zachovat daleko větší část ekonomiky funkční a běžící.

Jaké jsou právní důvody přijetí nouzového stavu? Proč navrhujeme prodloužení nouzového stavu? Pokud má mít opatření dopad v podobě plošného a razantního zásahu, který bude dále trvat, je třeba využít mechanismu krizového zákona v jím umožněném rozsahu. Opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví v takovém rozsahu využít nelze. Tato mají zpravidla úzkou vazbu pouze na lokální ohnisko a důvodem jeho aplikace musí být skutečná přímá místní souvislost s bráněním v šíření či vzniku epidemie, nikoliv plošná, předběžná nebo preventivní opatření. Proto by měla být v maximální míře využita ta opatření, která jsou celková a která jinak dosáhnout nelze. Krizový zákon vymezuje okruhy práv, které je možno omezit toliko v jeho rámci, tedy v rámci nouzového stavu. Patří sem svoboda pohybu, podnikání a podobně. A proto například taková opatření, jako plošný zákaz vycházení a podobně, nelze řešit jinak.