Ministr Brabec: Česká republika si ale tímto rozhodnutím koupila čas

22.10.2015 18:07 | Zprávy

Projev na 33. schůzi Poslanecké sněmovny dne 22. 10. 2015

Ministr Brabec: Česká republika si ale tímto rozhodnutím koupila čas
Foto: ANO
Popisek: Ministr životního prostředí Richard Brabec

Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče Kučero, vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě - já jsem to řekl - bylo to jedno z nejobtížnějších, ne-li nejobtížnější rozhodnutí, které jsem zatím ve své kariéře ministra životního prostředí udělal, a také jsem řekl, že kdybych se chtěl zakrýt alibisticky, tak už jsem podle orientačního hlasování věděl, že pro to budou hlasovat ostatní členové vlády a nemusel jsem svůj hlas připojit.

Nakonec jsem to udělal, protože převážily ostatní zájmy, a protože jsem se velmi intenzivně dlouho a myslím, že velmi obsáhle, seznámil s danou problematikou v té oblasti, tu oblast jsem několikrát navštívil, mluvil jsem se starosty obcí, mluvil jsem s lidmi z okolních obcí, ať už tedy Braňany, Mariánské Radčice, Horní Jiřetín, Černice a další a samozřejmě jsem četl veškeré podkladové studie, včetně studie takzvaných externalit. Jak jste správně řekl, ale jenom koriguji vaše vyjádření, že je bezvýznamná. Není významná, vy jste ji jenom nazval drancováním krajiny. A pro mě drancování krajiny, kdybychom brali drancování krajiny, tak ona každá těžba může samozřejmě takový zásah mít, ale pak se můžeme bavit o těžbě kameniva, můžeme se bavit o těžbě všech nerostných surovin. A já jsem zde řekl - pro mne jako pro ministra životního prostředí samozřejmě žádná povrchová těžba nemůže mít příznivý dopad na životní prostředí. V tomto konkrétním případě vzhledem k tomu, co bylo získáno tím rozhodnutím, za prvé těžba, resp. prolomení limitů neznamená těžbu, ad a). Těžba bude možná za deset let. Říkám možná.

Také se může stát - a já bych tomu byl velmi rád - kdyby k žádné těžbě nedošlo.

Česká republika si ale tímto rozhodnutím koupila čas, koupila si čas pro rozhodování o energetické bezpečnosti, o zajištění uhlí pro domácnosti a pro sociálně únosnou cenu tepla.

A z pohledu dopadů na životní prostředí a zdraví - a to víme oba - skutečně relativně nejmenší, zásadně nejmenší dopad má vlastní těžba. Ta dělá přibližně 2 % těch externalit. A při dostatečně zvládnutých ochranných opatřeních nejen hygienického pásma těch 500 metrů, které jsme prosadili, ale také dalších ochranných opatřeních typu zkrápění a dalších, která budou součástí EJA, hlukové studie a rozptylové studie, se relativní dopad na zdraví a životní prostředí dá minimalizovat.

Nikdy nebude nulový, vždycky nějaký bude, ale i s tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal a znovu říkám, nebylo to rozhodnutí jednoduché. Určitě budu za to kritizován, už jsem kritizován byl.

Ale když jste si zase všiml reakce celé řady lidí, tak byly relativně umírněné. Byly umírněné, protože ti lidé prostě věděli, co jsme tím získali a co jsme tím obětovali.

S tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal. Věřte, že kdyby okolní obce - nemyslím si, že jsou prostě zlobbované těžaři, protože to by se stalo to samé v případě Horního Jiřetína a Černic, a tam se to zjevně nestalo - kdyby ty obce se tak zásadně bály poškození životního prostředí, tak by vystupovaly mnohem razantněji v případě Bíliny.

Ale já jsem přesvědčen, že ta rizika lze minimalizovat, a 98 % externalit z těžby je ze spalování uhlí, a tam musíme napřít pozornost. Pokud budeme uhlí spalovat ekologicky v moderních byť menších kotlících nebo v ekologizovaných teplárnách anebo elektrárnách, tak ten dopad na životní prostředí se dá zásadním způsobem snížit.

Nejhorší je uhlí dovážet a tedy nezachovat pracovní místa, a přitom mít zásadní dopad ze spalování na životní prostředí. Toto je menší zlo. A já jsem volil menší zlo.

Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Milá Katko,

Slováci z KSS se přejmenovali na SDL, aby nedráždili generaci, která o KSS jen slyšela. Díky médiím dostala KSS Černého Petra a tak ji Weis , předseda KSS, přejmenoval na SDĽ. Teď jen málo lidí si vzpomene na KSS. Proč se nezkusíte přejmenovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš (ANO): Ono to vypadá, jako kdyby tahle vláda nebyla tři roky u moci

12:12 Babiš (ANO): Ono to vypadá, jako kdyby tahle vláda nebyla tři roky u moci

Projev na 123. schůzi Poslanecké sněmovny 20. prosince 2024 k věcem, ke kterým nemá hnutí ANO možnos…