Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové,

přiznám se, že když jsem si v sobotu ráno jenom zběžně prolétl předběžnou a nikým nepodepsanou verzi auditní zprávy, která se nějak náhodou objevila v některých médiích, skoro jsem spadnul ze židle. A ač jsem jinak docela klidný člověk - a už se nějakou dobu známe, takže mi to můžete snad potvrdit - tak jsem ale fakt vytočil.

Zdůrazňuji, že teď nebudu reagovat na celý text, protože ten budou v následujících týdnech a měsících pečlivě zkoumat a připomínkovat mnozí experti. A tak je to i správné. Je to předběžný text. A jsem přesvědčen už z toho prvního víkendového přečtení, že tam chyb najdeme nakonec daleko víc. Ale dovolte mi, abych se zastavil u jednoho tvrzení, které navíc mnozí novináři už široce citovali, takže to není teď moje reakce ani tak na tu auditní zprávu, byť předběžnou, ale i na ty spekulace, které se objevily v médiích.

Pominu fakt, že někteří novináři ten text ani dobře nepřeložili z angličtiny, takže si spletli slovíčka "trvá" a "prosadit", ale to v této chvíli je jedno. To tvrzení je totiž dobře pochopitelné i pro laickou veřejnost a navíc se vyskytuje v části, kde údajně nasvědčuje údajnému střetu zájmů premiéra Babiše. Laicky bych to přeložil asi takhle - a tak to udělali i někteří novináři - Brabec jako bývalý zaměstnanec chemického průmyslu nadržuje chemickému průmyslu, jemuž dominuje AGROFERT. Věřím, že až dokončím svůj krátký projev, budete se aspoň někteří z vás - tak jako já - nevěřícně ptát, co tím ten, kdo tento text napsal, chtěl vlastně říct, jestli opravdu chtěl znát pravdu a proč si nebyl schopen nebo ochoten ověřit snadno dostupná data.

Na začátku vám řeknu pár čísel, která už by - podle mého názoru - sama stačila na to, aby celou tuhle naprosto nesmyslnou konstrukci rozmetala na atomy. Z Evropských fondů - a poslouchejte, prosím, dobře - konkrétně z programu Operační program životní prostředí 2007 - 2013, zdůrazňuji, v gesci Ministerstva životního prostředí, tedy před vstupem ANO do politiky pana Babiše na post - tenkrát - ministra financí a mým nástupem na ministra životního prostředí, což bylo v lednu 2014, takže před tímto obdobím - byla žadatelům z holdingu AGROFERT registrována, následně schválena dotační podpora Evropské unie pro více než čtyřicet projektů v objemu přibližně 800 milionů korun. A bylo to za ministrů Bursíka - ten byl za Zelené, úřednická vláda, tam se dokonce urodili čtyři ministři - Miko, Dusík, Šebesta, Bízková, pak tam byli nějací ministři za ODS - Drobil a Chalupa, a pak tam byl pan ministr Podivínský v úřednické vládě - 800 milionů za těchto ministrů.

Z Programu Životní prostředí 2014 - 2020, jehož nastavení i podmínky se připravovaly už za mého ministrování, byly schváleny firmám z holdingu AGROFERT dva projekty - tedy porovnejte - víc jak čtyřicet a dva - v hodnotě dotační podpory 86 milionů korun. Dovolte mi, vážení, znova ta čísla zopakovat - 800 milionů korun, téměř, před Babišem a Brabcem pro AGROFERT a 86 milionů z nového Operačního programu 2014- 2020. Není už tohle docela jasný argument o tom, jak údajně nadržuji chemickému průmyslu a AGROFERT? Ale kdyby to snad nestačilo, mám pro vás další petardu. V roce 2014 probíhala - už pod mým vedením - klíčová jednání nad vyjednáváním nové podoby Operačního programu Životní prostředí 2014 - 2020. Evropská komise schválila nový operační program 30. dubna 2015. Z předchozího programového období 2007 - 2013, tedy za těch ministrů Bursíka, Drobila, Chalupy a mnohých dalších, směřovala dotační podpora v oblasti ochrany ovzduší především do ekologizace průmyslu a do domácnosti ani koruna.

A teď si představte, že přišel ten Brabec z chemického průmyslu a co on - ten zloduch - udělal? Od roku 2014 se svým týmem prosadil v Evropské komisi, že vůbec poprvé šla většina prostředků v oblasti zlepšování kvality ovzduší - kam? No, do domácnosti, vážení! (zvýšeným hlasem) Devět miliard šlo na kotlíkové dotace. Takže já jsem vzal devět miliard tomu průmyslu - a předtím tam šly desítky miliard - a dal jsem je do domácností. Tak to je jako úžasný důkaz toho, jak nadržuji průmyslu.

Kotlíkové dotace nemusím představovat - velmi úspěšný projekt, na který jsem opravdu hrdý a který je dnes tou samou Evropskou komisí považován za vzorový případ dobré praxe. Je doporučován Polsku, Slovensku, Rumunsku a na všechny ostatní subjekty, kterých jsou tisíce, včetně ekologizace průmyslu, na který ostatní ministři dávali desítky miliard korun, tak zbyly necelé tři miliardy. Takže zhruba z těch 12 miliard korun, které šly v Operačním programu Životní prostředí, v té prioritní ose číslo dvě, na ovzduší, tak ten Brabec, průmyslník, co nadržuje tomu chemickému průmyslu nebo průmyslu obecně, vyndal 9 miliard korun a dal je sto tisícům domácností. Možná půl milionu lidí, kteří díky tomu mají ten nový kotel, na kterém nejenom zlepší kvalitu ovzduší, ale ušetří peníze. To je super důkaz toho, jak nadržuji chemickému průmyslu. A já se ptám - i když budete mít hodně velkou představivost, kdybych byl dosazen na MŽP, abych vycházel vstříc průmyslu a chtěl tak strašně zvýhodňovat některé ty podniky, může mi tedy někdo vysvětlit, proč bych to hned na začátku udělal? To je nepředstavitelné. A teď mi dovolte - ale to jsme ještě pořád na začátku, ale nebojte se, bude to už krátké - a omlouvám se za tu emoci, ale tohle obvinění je prostě neslýchané a neuvěřitelné.

A teď mi dovolte, abych se podrobněji - ale bude to opravdu krátké - probral tím textem, který se týká Ministerstva životního prostředí a mne osobně - na straně 20 a 21 auditní zprávy. Zdůrazňuji, že jde o neoficiální překlad z angličtiny, protože ten oficiální nám přijde zhruba do měsíce. Já tedy budu volně citovat. V roce 2016 se začal na úrovni Rady ESIF diskutovat přesun prostředků 2 miliardy korun z programu Operační program Doprava do Operačního programu Životní prostředí, a to i přesto - podle tvrzení toho auditora nebo auditorů - že Program Doprava byl z pohledu vyčerpání prostředků v lepším stavu než Operační program Životní prostředí, a i přesto, že s přesunem prostředků Ministerstvo dopravy nesouhlasilo. Vznesené argumenty však nebyly vyslyšeny a přesun prostředků mezi programy byl přesto schválen Radou ESIF a vládou. Navíc přesun prostředků z Operačního programu Doprava navrhlo MMR rozdělit v poměru padesát na padesát pro oblasti kvality ovzduší a kanalizace a ministr životního prostředí jako bývalý manažer společnosti vlastněné AGROFERTem trval na přesunu většího množství peněz - 75 procent - do kvality ovzduší na úkor kanalizací. Realokace zvýhodnily projekty chemického průmyslu, kterému v České republice dominuje AGROFERT.

A teď se, vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďte podívat na fakta. Takže především není vůbec žádná pravda, že OP Doprava byl v roce 2016 v lepším stavu než OP Životní prostředí. Naopak OP Doprava měl v roce 2016 vážné problémy s čerpáním - a máme k tomu samozřejmě i podklady - a opakovaně Ministerstvo pro místní rozvoj nepřesvědčil, že dokáže prostředky vyčerpat v těch následujících letech. Pokud by je nevyčerpal, již v těchto letech by se vracely do Bruselu. Ministerstvo pro místní rozvoj se snažilo opakovaně dostat z Ministerstva dopravy nějaké konkrétní projekty, které by potvrdily a zaručily, že se program vyčerpá. A že zástupci OP Doprava, jak tvrdí auditor, nebyli nadšeni z přesunu prostředků? No proboha, je přece naprosto přirozené, že žádné ministerstvo nebude s tou realokací prostředků úplně dobrovolně souhlasit, ale musím říct - to jsme si ověřovali - že pan ministr Ťok nakonec samozřejmě, protože o tom rozhodovala vláda, schválil to přesunutí prostředků. A má k tomu samozřejmě tabulky.

Za druhé. S ohledem na připravenost projektů ležících t.č. v zásobnících projektu OP Životní prostředí a s ohledem na celkový nedostatek prostředků v programu způsobený předchozími vládami, protože jsme měli dramaticky méně peněz, než v tom předchozím období 2007 - 2013, jsme se o tyto prostředky - a to vás asi nepřekvapí - aktivně přihlásili s tím, že za ně budou zrealizovány stovky konkrétních projektů, výstavby vodovodů a kanalizací v obcích, a projekty v oblasti zlepšování kvality ovzduší, konkrétně v oblasti ekologizace provozů mnoha podniků - a hned se k tomu nedostanu, kde byl dlouhodobě výrazný převis poptávky. Dokonce jsem dostal dopis od pana prezidenta Svazu průmyslu dopravy, který mám samozřejmě k dispozici. Dokonce si myslím - a dohledáme to - že se tím zabývala i tripartita, která mě taky vyzývala, abych přesunul více peněz do oblasti ovzduší. Tedy návrh přesunu prostředků v poměru 75 % ovzduší a 25 % kanalizace byl zcela logický a legitimní a je podložený analýzou zájmů, a není to žádné rozhodnutí ministra, vážení, nebo návrh. To bylo rozhodnutí konkrétních úředníků na základě analýzy poptávky. Protože jsme měli velký převis, stoprocentní převis, v oblasti zlepšování kvality ovzduší a o něco menší, zhruba 50procentní převis poptávky v oblasti výstavby kanalizací.

Ale hlavně - určitě mnozí z vás víte a předpokládal jsem, že tak jednoduchou a veřejně dostupnou informaci si bude schopen sehnat i auditor, že Česká republika má stále problémy se znečištěním ovzduší a od roku 2010 s námi Evropská komise vede řízení pro porušení přístupové smlouvy tzv. infringement, a neustále logicky po nás požaduje, abychom jí dokládali další a další opatření, která dáváme do oblasti ochrany ovzduší. No a protože je pro nás kvalita ovzduší absolutní prioritou, tak se tam samozřejmě snažíme směřovat co nejvíce volných prostředků.

Ale co je podstatné - a toho si zjevně auditor také nevšiml nebo si to nebyl schopen dohledat, po jednáních v radě ESIF a i po jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s využitím prostředků z OP Doprava 50 na 50, tedy 50 % na kanalizace a 50 % na zvýšení kvality ovzduší. Ale teď dobře poslouchejte. I kdyby ten poměr byl úplně jiný, tedy 75 na 25, tak se vůbec nic nezměnilo. Protože i tak byly podpořeny všechny projekty, i ty, které byly v tzv. zásobníku projektů. A konkrétně se jednalo o 67 projektů, ta tabulka je samozřejmě veřejně dostupná k dispozici. Především se jednalo o snížení emisí tepláren, koksáren, železáren a další.

A teď prosím, vážení. Z prostředků, které Ministerstvo životního prostředí získalo přesunem z OP Doprava, nebyl zafinancován ani jeden (s důrazem) projekt společnosti patřící pod Agrofert a ani jeden (s důrazem) té části chemického průmyslu, které, jak tvrdí příslušný auditor, dominuje holding Agrofert. A proč nebyl? No protože tam žádný nebyl ani předložen. To bylo tak obtížné si tohle v té tabulce dohledat? V té tabulce projektů, které ten auditor měl k dispozici? A ani v následujících letech nebyl díky přesunutí prostředků zafinancován jakýkoli projekt předložený společností ze skupiny Agrofert. Tak to bychom měli.

Asi se mi nedivíte, že mě to podobně jako, věřím, některé z vás, vede k následujícím otázkám: Proč si auditor nebyl schopen nebo ochoten ověřit fakta, navíc dostupná z veřejných zdrojů? Nebo proč se na ně nezeptal? Jak je vůbec možné v auditní zprávě Evropské unie vytvářet ničím nepodložené spekulace, které poškodily resort životního prostředí, jeho zaměstnance a samozřejmě i mě osobně nařčením jakéhosi temného podezření nadržování komukoli, i když to bylo nadržování průmyslu jako celku? Je to podle filozofie. To je jedno, že se to nestalo, že na to nejsou žádné důkazy. Naopak že celá logika, kdyby si někdo dal trochu práce, jde úplně proti tomu závěru. A já věřím, že jsem vám dal docela zásadní argumenty, proč jde ta logika proti tomu závěru. Prostě princip nehodící se škrtněte a hodící si tam dospekulujeme. Přání otcem myšlenky. Pokud to používá opozice, nejsem z toho nadšený, ale je to politika a i tohle bohužel k tomu patří. Pokud to používají média, je to podobné. Ale pokud se něco takového objeví v oficiální, byť předběžné zprávě Evropské unie, tak jsem v šoku. A ano, jsem naštvaný - a snad mi rozumíte, že se chci bránit, i když bych si asi měl možná zachovávat nadhled, který, jak víte, si většinou zachovávám.

A víte, proč jsem tak naštvaný? A já už jsem to říkal dole na tiskovce. Protože tady zdaleka nejde jenom o mě. Protože to hází jedovatou slinu i na spoustu slušných a kvalitních lidí, kteří na Ministerstvu životního prostředí a Státního fondu dnes pracují. Lidí, díky nimž se podařilo zachránit desítky miliard korun ohrožených mizerným čerpáním minulých vedení Ministerstva životního prostředí, především z doby ministrů za ODS. A mimochodem, jako náměstek na Ministerstvu životního prostředí v té době působil i stávající poslanec za ODS Vojtěch Munzar, byť musím korektně říct, že neměl na starost čerpání evropských fondů. Ale byl tam v té době, kdy se takhle mizerně čerpalo. Protože my jsme v této souvislosti - a musím jenom připomenout - za rok 2013 vrátili do Bruselu 7,5 miliard korun, které jsme nevyčerpali právě v důsledku mizerného systému řízení OP Životního prostředí. Víte, kolik by za 7,5 miliard korun bylo kanalizací, opatření proti suchu nebo proti povodním, kolik bychom mohli dát do obcí? A my jsme je, vážení, vrátili do toho Bruselu, protože ti neschopové před námi nebyli schopni ten program pořádně řídit. A v dalších letech jsme nevrátili ani korunu. A proč? Protože ti lidé, na které dnes i ten audit útočí, ten chlív vyklidili. Vyklidili a zachránili desítky miliard ohrožených z evropského operačního programu. Proto jsem naštvaný. Ale taky jsem znepokojený, protože se, vážené kolegyně a kolegové, prostě musím pořád ptát, jaká může být asi motivace tak nepodloženého a nesmyslného obvinění a proč ji tam někdo napsal, byť do předběžné auditní zprávy. A všechny možné odpovědi na tu otázku, které mě napadají se mně ani trochu nelíbí.

Děkuji za pozornost.