Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní kolegyně, díky. Já nevím, jestli jste tady byla při mé odpovědi na vlastně totožnou interpelaci pana kolegy Holomčíka. Tak já to jenom zopakuji, pokusím se jinými slovy, aby ti, co ji už slyšeli, to slyšeli trochu jinak. (S úsměvem.)

Já vás především chci ujistit, že to rozhodnutí, které zatím proběhlo, tzn. stanovení dobývacího prostoru ze strany Báňského úřadu, v žádném případě není povolení těžby. Povolení těžby je velmi, velmi daleko. Nehledě na to, že podle mých informací subjekty, možná to bude nějaká obec nebo jiný subjekt, s velkou pravděpodobností napadne rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. V rámci toho je avizováno, že vlastně bude napadeno i stanovisko EIA, které bylo uděleno v roce 2015. To samo o sobě podle mého názoru bude znamenat velmi dlouhý proces nebo dlouhý proces, já teď samozřejmě nechci predikovat a ani to nemohu, jak bude rozhodovat soud, ale podle mého názoru to určitě nebudou týdny a budou to minimálně měsíce.

A pak vás chci ujistit o jedné věci. Rozhodnutí o povolení těžby, které bude udělovat Báňský úřad, je úplně nové správní řízení, kde se v zásadě začne od nuly. Ministerstvo životního prostředí v tomto povolení - a to už jsme avizovali Báňskému úřadu - předloží všechny informace, které jsme získali od roku 2015, kdy bylo uděleno stanovisko EIA. My jsme od té doby získali širší informace o tom území z hydrogeologického i z jiného pohledu. Také se vyvinula situace kolem sucha, tzn. změnila se celá řada okrajových podmínek a to všechno musí Báňský úřad ve svém rozhodnutí zohlednit. To znamená, jestliže se někdo bál, že předstupeň je stanovení dobývacího prostoru, tak stanovení dobývacího prostoru - a teď já to trošku zjednoduším, už jsem to jednou říkal - je vlastně čára na mapě, která jenom státu, protože to území je státu, říká, jak to ložisko chránit. Ale vůbec to neříká o tom, že tam je řekněme rozhodnuto o těžbě, vůbec není.

Také jsem říkal tady už před chvilkou, že já jsem přesvědčen, že investor dneska chápe resp. vnímá situaci v regionu, vnímá to, že tam není vítán, že tam je odpor k jakékoli další těžbě, že musí počítat s tím, že veškerá další povolení budou napadena všemi možnými opravnými prostředky.

Z pohledu Ministerstva životního prostředí, my teď samozřejmě budeme čekat, jak soud rozhodne o stanovení dobývacího prostoru a případně jak soud rozhodne o té EIA z roku 2015. A kdybyste se ptala na můj názor - ministr o tom nerozhoduje a ani nesmí rozhodovat, to správní řízení skutečně dělají nezávislí úředníci, kteří potom budou odpovídat u toho soudu a budou muset obhajovat to svoje stanovisko, ministr je politik v tomto případě, který do toho nesmí zasahovat - pro mě vždycky voda bude mít přednost, to je jasné. A dneska ještě můžeme hovořit o jedné rovině a to je to, že začneme brzy mluvit o nějakém návrhu ústavního zákona na ochranu vody, především pak pitné vody. Pokud bychom se bavili o nějakém nadřazeném veřejném zájmu, tak toto staví samozřejmě do jiné situace. EIA nemá tu pravomoc jako evropská směrnice, aby rozhodovala, že nějaký veřejný zájem je nadřazený jinému. My to prostě nemůžeme udělat.

Je v tom regionu situace složitější v tom, že lidé dneska - já je chápu, samozřejmě to sucho znervózňuje všechny, ta situace před deseti lety, možná ještě před pět, sedmi lety byla úplně jiná. Víte, že v tom regionu se ten štěrkopísek těží desítky let. Problém tam nenastal. Je pro mě trošku překvapivé, že před několika málo měsíci byl udělen souhlas ložisku Polešovice, což je jenom několik kilometrů od tohoto, v zásadě to prošlo zcela bez pozornosti a přitom je to na třicet let a dokonce vyšší těžba, takže zdá se mi, že tahle konkrétní záležitost je sledována daleko intenzivněji než ty ostatní. Ale můžu vás ujistit, že ty procesy, které jsou před námi, to správní řízení, především rozhodnutí napadené soudem a potom stanovisko při povolení těžby, tak tam my si určitě ohlídáme všechny zájmy a já jsem rozhodně s lidmi zajedno, že voda je prvozáklad života. Děkuji.