Probrali dlouhodobou klimatickou strategii EU, která by měla mj. stanovit společné evropské cíle do roku 2050, a současně schválili pozici EU pro nadcházející zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Na pořadu jednání bylo i směřování politiky životního prostředí EU po roce 2020 a oběhové hospodářství.

Debata o nových evropských cílech snižování emisí odstartovala už na konci roku 2018, kdy Evropská komise zveřejnila osm možných scénářů snižování emisí skleníkových plynů ve státech EU v rozmezí o 80 - 100 % do roku 2050. O nich zástupci členských států v průběhu roku 2019 diskutovali na různých evropských fórech, shodu v otázce dlouhodobé nízko-emisní strategie EU zatím členské státy ale nenašly. Podle Finska, které aktuálně předsedá Radě EU, by se ale státy EU do konce roku 2019 měly dohodnout, rozhodující by přitom měla být prosincová Evropská rada. Klíčovým bodem, na kterém se hledá shoda mezi členskými státy, je aktuálně diskutovaný cíl klimaticky neutrální evropské ekonomiky v roce 2050.

„Musíme si uvědomit, že transformace hospodářství směrem ke klimatické neutralitě bude vyžadovat značné navýšení investic, především ve spojitosti s přeměnou energetiky,“ vysvětluje pozici ČR ministr životního prostředí Richard Brabec. „Vzhledem k odlišným výchozím pozicím a národním specifikům budou tyto náklady pro některé členské státy relativně mnohem vyšší“, upozorňuje ministr Brabec.

Snižování emisí skleníkových plynů se ministři věnovali i v rámci přípravy na zasedání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, které se letos v prosinci uskuteční v Santiago de Chile. Řada členských států chtěla využít této příležitosti k oznámení navýšení společných redukčních cílů EU do roku 2030. Dosavadní společný cíl EU zavazuje členské státy ke snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % v porovnání s rokem 1990. K tomu však nebyla nalezena potřebná shoda všech ministrů a o případném navýšení ambicí EU tak budou muset rozhodnout nejvyšší představitelé členských států na Evropské radě. České delegaci se také podařilo do textu prosadit další změny, které upřesňují skutečnou situaci EU v oblasti snižování emisí do roku 2030 a stav jednání v souvislosti se stanovováním dlouhodobého redukčního cíle EU do roku 2050.

„Nejen Česká republika na jednání potvrdila, že v současnosti není připravena opětovně otevírat diskuzi o navyšování cílů EU do roku 2030. V tuto chvíli členské státy finalizují své národní energeticko-klimatické plány, a proto není zřejmé, zda EU jako celek dosáhne očekávaného snížení emisí přesahující 40% cíl. Také s možným odchodem Spojeného království z EU se zvyšuje nejistota ohledně splnění dohodnutých cílů,“ uvedl ministr Brabec.

Rada také schválila závěry o budoucím rámci environmentální politiky EU pro roky 2021 – 2030. Členské státy se shodly, že důraz v novém období je nutné klást mj. na ochranu biodiverzity. To je téma důležité i pro Českou republiku, která dodává, že je nezbytné zaměřit se také na ochranu půdy.

Ministři dnes schválili i komplexní pozici k dalšímu rozvoji oběhového hospodářství. Evropa by se podle Rady měla při přechodu na oběhové hospodářství zaměřit zejména na sektory stavebnictví, potravinářství, textilní průmysl, elektroniku a mobilitu, které svodně představují významnou zátěž z pohledu výroby nebo odpadů. Z hlediska ČR je rovněž důležité, že je v závěrech uvedena problematika bioplastů, které bez jasného a robustního legislativního rámce mohou představovat riziko pro oběhové hospodářství.

V závěru jednání ČR vystoupila k otázce udržitelných investic. V reakci na to, že některé státy apelují na takové nastavení kritérií, které by z udržitelnosti vyloučily jadernou energii, zdůraznila ČR význam technologické neutrality a právo každého státu na stanovení energetického mixu. ČR rovněž vystoupila v debatě o návrhu nařízení EURO 5 a 6, kde zdůraznila nutnost zajistit právní jistotu a poskytnout automobilovému průmyslu jasný a předvídatelný výhled do budoucna.