Mezi hlavní témata diskuse patřily otázky spojené s kompetencemi prezidenta republiky a s výkonem jeho funkce v rozdílných ústavních režimech dle čl. 62 a čl. 63 Ústavy, dále pak změna sankce pro hlavu státu na základě ústavní žaloby. Diskuse se rovněž vedla nad upřesněním demise členů vlády či omezení pravomocí vlády, která ještě nezískala důvěru.

„Dnes jsme se soustředili na otázky spojené s ústavní úpravou exekutivy. Kromě mediálně propíraných kompetencí hlavy státu jsme probírali i méně známé otázky. Patří k nim třeba vymezení pravomocí vlády, která ještě nezískala důvěru, nebo ústavní zakotvení nezávislých regulačních úřadů jako je ÚOHS, ERÚ nebo ČTÚ. K úpravám kompetencí prezidenta republiky se osobně stavím zdrženlivě,“ konstatoval po skončení kulatého stolu ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka.

Účastníci kulatého stolu vedli debatu také o případném ústavním zakotvení na vládě nezávislých regulačních úřadů jako je ÚOHS, ERÚ nebo ČTÚ, jejichž postavení dnes upravují zvláštní zákony.
Z diskuse účastníků kulatého stolu rovněž vyplynulo, že v závěru volebního období by měl být parlament maximálně zdrženlivý k ústavním změnám, včetně novely Ústavy upravující právo držet zbraň nebo opětovně navrženého rozšíření kontrolní působnosti NKÚ. Preferována je komplexní změna Ústavy v novém volebním období.

U návrhu na změnu ústavou určených kompetencí NKÚ, který již v tomto volebním období jednou nepřijal Senát, se odborníci přiklonili k názoru, že by se její projednání mělo odložit do doby, kdy bude možné vyhodnotit účinek zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který zavádí audit hospodaření s veřejnými prostředky a věcně se tak se zamýšleným rozšířením kompetencí NKÚ překrývá.