Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Já nemám žádný strukturovaný projev, trochu jsem i poslouchal některé předřečníky, zejména z řad opozice, a překvapila mě jedna věc, a to je to, že mimo předvolební rétoriky toho, jak bude lépe, se prakticky vůbec neskloňovalo to, co by nastalo, kdyby se ta nedůvěra skutečně vyslovila.

Je pravda, a je naprosto legitimní, že se může diskutovat o vyslovení nedůvěry. To, že to je legitimní ale ještě neznamená, že to je logické. V dané chvíli je to velmi nelogické, a v dané chvíli by to zásadním způsobem uškodilo. A pokusím se vysvětlit, proč by těch několik měsíců všem dotčeným - a já si troufám tvrdit většiny obyvatel, skutečně uškodilo. Ono by to v zásadě nebylo nelogické, kdyby to nebylo na poslední chvíli, kdyby to bylo v první polovině vládnutí. To je celkem legitimní, je to v pořádku. Nicméně v té době k tomu buď nebyl dostatek hlasů, nebo k tomu nebyla odvaha, nebo k tomu nebylo obojí. Prostě se to nepodařilo.

No, a v té druhé části, kdy začal covid, tak to byla opozice skutečně zalezlá, nikdo neměl odvahu cokoliv učinit, maximálně se kritizovalo, maximálně se střídalo(?), což bylo nepříjemně pohodlné, zejména pokud se to dělá v poslaneckých kancelářích a pokud se to dělá v situaci, kdy nikdo nenese tu finální odpovědnost. A nyní, pár týdnů, nebo měsíců před volbami, se přijde s tím, že by se de facto mohla vytvořit úřednická vláda. Já vím, že mi můžete říct: nemusí být úřednická vláda, protože pan prezident může jmenovat tuto vládu opětovně, resp. může vládnout v demisi, což je pravda, ale spoléhat se na to nedá. A já nepředpokládám, a nechci vám podsouvat to, že jste tento den udělali jenom proto, abyste si zde udělali marketingovou show.

Předpokládám, že jste to udělali skutečně proto, že vašim cílem je, aby tato vláda dále nevládla. Jinými slovy, aby zde byla jmenovaná nějaká úřednická vláda. Úřednická vláda rovná se vláda, která nebude rozhodovat, ta bude úřadovat. Ne snad proto, že by nechtěla, ale protože na to nebude mít čas, nebude na to mít politický mandát, a popravdě řečeno, nebude na to mít ani odvahu. Proč nebude mít odvahu cokoliv rozhodnout? Proč by neměla odvahu cokoliv rozhodnout, protože podle toho, jak se vyvíjí dnešní diskuze, tak je velmi pravděpodobné, že se nestane skutečně vůbec nic, a zítra půjdeme normálně do práce.

Protože se musí doočkovat, musí se najet na lepší systém testování, s využíváním PCR testů, musí se zabezpečit covidpasy, musí se sekvenovat a tak dále. Můžete nepochybně říct: ano, to zvládnout i úředníci. Částečně máte pravdu. Ale ten úředník vám ve finále nerozhodne. Náměstci. Náměstci budou obezřetní, protože budou čekat na příští vládu. A poradci. Poradci ti radí, rádi radí. Jsou rádi ve všech médiích, ale ve finále poradce nepřijme už vůbec žádnou odpovědnost, což si myslím, že jsme se o tom přesvědčili všichni, a to ani nezazlívám opozici v tuhletu chvíli.

Nicméně pojďme se na to podívat z úhlu pohledu hospodářského. Já teď tady nechci dělat epidemiologa, to už jsme tady viděli. Opět opozice si to sehrála pěkně, tu epidemiologickou situaci. Pojďme se na to podívat z úhlu pohledu hospodářského. Co by fakticky nastalo, kdyby začala vládnout na čtyři měsíce úřednická vláda. Tak předně bychom nezvládli energetické zákony. Energetické zákony jsou zcela zásadní proto, abychom zde příští rok měli levné vytápění teplem pro 1,6 milionu obyvatel, resp. 1,6 milionu domácností a 3,5 miliony obyvatel. Zaplať pánbůh, že se nám to podařilo dostat do třetího čtení - hovořím teď o zákonu POZE - k podpoře obnovitelných zdrojů. Ale to, že to ještě projde náročnou diskuzí. To, že u toho bude muset být ten ministr. To, že u toho nebude moci být úředník. To, že to ještě projde Senátem. To, že se to ještě vrátí na půdu Poslanecké sněmovny, notabene v situaci, kdy tam řešíme marži, nebo říkejme tedy správně vnitřní výnosové procento, a vypořádáváme se s tím zločinem padesátiletí, rokem 2009, 2010, kdy se tady udělal megatunel, díky Poslanecké sněmovně, ne díky úřednické vládě, to bych jí nepodsouval, protože ta to tenkrát chtěla ukončit v březnu 2010, ale Poslanecká sněmovna - a podívejte se, jak kdo hlasoval - si to posunula na konec roku 2010 a umožnila tady to, že zde vznikne díra, 572 miliard korun.

Toto je šance zrušit. Toto je šance zredukovat, eliminovat. A o tom je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A dovedete si představit, že by tenhleten zákon tady prosazoval v příštích týdnech úředník? Já si to představit nedovedu. Utekl by od toho. Proč? No, protože je tady obrovský lobbing všech právních kanceláří, kteří si tady chodí po kuloárech a kteří se tady snaží všechny přesvědčit, aby to bylo 9,5 %, 10,6 % a tak dále. Tak o tom by tedy rozhodoval ten úředník, podle vás. A pokud by nerozhodl, tak bychom ten zákon neschválili, a s tím by se svezlo i teplo, a v příštím roce bychom ohrozili 3,5 milionu obyvatel v rámci zásobování levným teplem, protože by nebyla šance je podpořit.

S tím je svázán i energetický zákon, který je naštěstí také ve třetím čtení. A který opět nemůže rozhodovat úředník, jakkoli k tomu připraví gramotné podklady. Ten je o elektrošmejdech, ale je i o nových technologiích, je i o akumulaci. A tady si troufám tvrdit, že jsme se na tom i v zásadě shodli. A máme tady zákon o přechodu k bezemisní energetice, jinými slovy Dukovanský zákon. Přece nikdo nechce věřit tomu, že kdyby tady byl na čtyři měsíc úřední kabinet a v čele rezortu by byl úředník, že by byl schopen dohrát tento zákon, protože i to je o politické diskuzi. A už je to dneska pouze o politické diskuzi. A dokonce je šance, podle závěru z posledního výboru pro jádro, že se to dohraje, ta politická diskuze, za což bych poděkoval v tuto chvíli.