Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, já chci možná ještě poděkovat za vaši vstřícnost z hlediska projednání tohoto návrhu novely zákona zákoníku práce, protože jak budu nadále vysvětlovat, je to novela, která je velmi důležitá i z pohledu toho, že jsme ve velkém implementačním zpožděním a s EK také intenzivně komunikujeme v tom, že s námi zahájila řízení o tom, že tuto notifikaci nenaplňujeme, tak aby to neskončilo tím, že budeme platit zbytečné sankce v řádu desítek milionů Kč. A děkuji za to, že je možné to projednávat dnes a že tu schůze Senátu dnes probíhá.

Já chci uvést tuto novelu s tím, že důvod, proč ji primárně děláme, je transpozice dvou evropských směrnic. A to sice směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách. A zároveň směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

V první oblasti směrnice my především řešíme problematiku, která se dotýká lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce. Jednak je to směrnice, která je opravdu už velmi dlouho neimplementovaná českým právním řádem a zákoníkem práce, navíc tady ještě došlo k situaci, že na základě stížností některých českých občanů, kteří aktivně také poukázali u EK na to, že oni, kteří pracují na dohody, tak nemají přijatelné pracovní podmínky. Často jsou to typově asi lidé, kteří kumulací dohod o provedení práce nahrazují plně třeba i pracovní poměr. Tak upozorňují na to, že pak v tomto režimu, a to je pravda, to je potřeba si přiznat, předvídatelnost v tento okamžik tady není. A není tady ani nějakým způsobem stanovený nárok na dovolenou. Takže my jsme na toto museli reagovat. Není to záměr, s kterým bych přišel já. A vnímám, že má také mnoho úskalí. Nicméně v tomto ohledu není moc prostoru, kde bychom mohli dokázat slevit z požadavků směrnice i v návaznosti už na judikáty evropského soudu, které byly v tomto ohledu také judikovány.

To znamená, my tady děláme úpravy, které směřují k tomu, aby lidé, kteří budou pracovat na dohody o provedení práce, měli základní informace od daného zaměstnavatele, kdy, ve kterých dnech, v jakých časech by činnost měli vykonávat. To si myslím, že není až tak problematické. To se dá zhojit v tom, že se ve smlouvě, která sjednává dohodu, vytyčí, že například se činnost vykonává v konkrétních dnech, v nějakém časovém rozpětí. Případně tam bude odkaz například na elektronickou komunikaci e-mailovou nebo SMS, například v okamžicích, kde jde o obory, kde je to závislé třeba na vývoji počasí. A toto si myslím, že je věc, která je aplikovatelná do praxe bez nějakých větších komplikací a problémů.

Druhou oblastí, která v oblasti dohod přichází nově, je věc, která se týká dovolených. To je okamžik, kdy daná dohoda trvá 28 po sobě jdoucích dnů. Není tam přerušení. V okamžiku, kdy se u pracovníka splní podmínka 28 dnů, 80 hodin odvedené práce, tak potom přichází moment, kdy buď daný pracovník má nárok na dovolenou nebo mu dovolená má být proplacena. Pokud to nenaplňuje tyto dvě podmínky a tu základní, 28 po sobě jdoucích, tak se to na to nevztahuje. To znamená, obavy, které vznášeli starostové, zástupci různých kulturních institucí, tak se v tomto ohledu nenaplňují, protože tito lidé, kteří mají dohody například na nějakém konkrétním kulturním představení apod., tak nenaplní tuto podmínku.