Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Ten předkládaný materiál je zpráva o vztazích mezi EU a Tureckem. Jedná se o poměrně stručný patnáctistránkový dokument, který vznikl na pokyn Evropské rady konané v prosinci 2020.

Jeho vypracováním byl pověřen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň i Evropská komise. Zpráva poměrně přehledně shrnuje současný stav ve vztazích mezi EU a Tureckem v oblasti politické, hospodářské a obchodní. Zohledňuje jak pozitivní, tak samozřejmě i negativní stránky současné euroturecké agendy. Text se měl původně stát podkladem pro debatu hlav států a vlád o vztazích EU s Tureckem, nicméně vzhledem k popisnému charakteru tohoto dokumentu a chybějící strategické analýze nebyl text pro debatu použitelný. Debata sice proběhla, ale lídři se neshodli na dalším postupu v této otázce. Evropští lídři budou znovu o vztazích s Tureckem diskutovat na nadcházející Evropské radě ve dnech 24. a 25. června letošního roku. Pokud mohu blíže k samotnému dokumentu, tak ten dokument v podstatě odráží již dříve odsouhlasený duální přístup EU k Turecku. Cílem tohoto duálního přístupu je jednak reagovat na pozitivní chování ze strany Ankary nabídkou rozvoje pozitivní spolupráce s Tureckem, a naopak na eskalační kroky ze strany Turecka navrhuje restriktivní, případně sankční opatření.

Jestli mohu k pozitivním stránkám spolupráce mezi EU a Tureckem, tak mezi ty pozitivní aspekty určitě patří jednak obnovení dialogů s Řeckem k vymezení kontinentálního šelfu a mořských zón, za další konání neformálního summitu ke kyperské otázce v dubnu 2021, úspěšná spolupráce ve zvládání migračních tlaků na základě společného prohlášení EU a Turecka z března 2016 nebo spolupráce s Tureckem v oblasti obchodu, investic, energetiky, dopravy a v dalších odvětvích. Co se týče negativní stránky vzájemných vztahů, tak tam převládá především pokračující turecké angažmá v regionálních konfliktech, ať už je to Libye nebo Sýrie.