Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové. Jsme v polovině volebního období a opravdu jsme nebyli v lehké situaci. Nejprve jsme jako vláda čelili covidové vlně, kterou ta předchozí vláda absolutně podcenila. Poté vyvolal Putin nesmyslnou válku na Ukrajině. Vládu jsme převzali po trestně stíhaném premiérovi, který se nás dnes už potřetí snaží ponížit uměle vyvolanou nedůvěrou vládě.

Zatímco jako vláda rezolutně odsuzujeme děsivý útok, bezcitná zvěrstva a násilný terorismu v Hamásu proti Státu Izrael a jeho civilnímu obyvatelstvu, v posledních několika dnech a také pomáháme českým občanům na místě, tak jsme svědky toho, jak opozice zneužívá parlamentní demokracii pro lobbing za své spřátelené společnosti a podobně. Já bych možná tedy na začátek se vyjádřil k té aktuální situaci a ještě bych chtěl i členům opozice zdůraznit, že jsem 10. 10. navštívil Izrael jako vůbec první zahraniční politik a představitel vlády po těch děsivých útocích v Hamásu. Přímo na místě jsem jednal se svým izraelským protějškem Eli Cohenem, prezidentem, i Zachem Herzogem a také jsem se setkal s příbuznými jedné z osob, unesených hnutím Hamás.

Potom se mnou vládním speciálem ze země odcestovalo 34 českých občanů, kteří kvůli těm teroristickým útokům uvázli v zemi. Celkově se nám podařilo šesti repatriačními lety odvést zhruba 230 občanů, včetně i jednoho dobrmana. Myslím si, že česká vláda prokázala, že je zde pro občany, pomohli jsme těm, kteří tu pomoc potřebovali. Já bych chtěl velmi poděkovat za spolupráci paní ministryni obrany a Armádě České republiky, protože opravdu jsme na tom doslova pracovali ve dne v noci. Mezitím, bez jediné omluvy, zde na plénu dělá pan předseda Babiš ze záchrany českých občanů v zahraničí reality show, a to i přesto o tom, že těmi informacemi o repatriačních letech disponoval, asi jich nepotřeboval tolik, když jsem mu telefonoval, jestli ho nějaké informace o těch repatriacích zajímají, tak mi vlastně řekl, že ho ty informace ani nezajímají. Tak to je potom jenom politická reality show a nic jiného.

Já si myslím, že v zahraniční politice bychom měli táhnout jako celá politická scéna za jeden provaz, obzvláště, když jde o tak důležitou věc, jako ochrana občanů v zahraničí. Zpátky ale k práci ministra zahraničních věcí, zpátky k práci vlády. Když jsem 17. prosince 2021 nastupoval na Ministerstvo zahraničních věcí, tak jsem si vytyčil pět hlavních priorit. Revize vztahů s Ruskem a Čínou a návrat prozápadní havlovské politice, předložení sankčního zákona, kterému ve zkratce říkáme Magnitského zákon, úspěšné zvládnutí českého předsednictví v Radě EU, digitalizace úřadu a ekonomická diplomacie. Samozřejmě tehdy, když jsem si dával těchto pět priorit, tak nebylo jasné, že tedy Putin chystá své barbarské tažení na Ukrajinu a ta válka, která začala vloni v únoru, nás opravdu všechny tvrdě zasáhla. Ale zároveň ukázala jednu věc. Ukázala, že naše vláda je schopna společně pracovat pod tlakem a v krizi.

Já jsem hned v únoru se slovenským a rakouským protějškem poprvé navštívil Ukrajinu na mimořádné Radě EU jsme již v únoru přijali první sankce proti Rusku a od té doby jsme prosadili další. Také pokračujeme v dodávání humanitární pomoci do válkou postižených oblastí. Musím říct, že mnou doslova otřáslo, když jsem se na Ukrajinu po pěti měsících vrátil, procházel jsem ulicemi zničeného města, viděl jsem na vlastní oči, že válka a hlavně agrese Ruska zdaleka neskončila. Ale díky odvaze Ukrajiny i naší neustávající podpoře a jednotě Západu se Putinovi nepodařilo dosáhnout svých cílů.

My plně stojíme za mírovým plánem prezidenta Zelenského a ten v tuto chvíli zůstává jediným východiskem z toho největšího válečného konfliktu na evropské půdě od konce druhé světové války. Ten plán je postaven na mezinárodním právu a jeho naplnění je tedy i v českém národním zájmu. A mám velkou radost, že jsme spolu i s Francií a Japonskem byli vybráni jako spolupředsedové té první pracovní skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti. Já to považuju za velký úspěch české zahraniční politiky. Je to velký úspěch pro celé Česko. Zároveň je to i spojeno s určitou odpovědností, které musíme dostát, a já nepochybuju o tom, že se nám to podaří.

No a v podpoře Ukrajiny nesmíme polevit, protože Rusko zvyšuje počet hybridních útoků, které mají za cíl rozdrobit jednotu západu, oslabit podporu Ukrajiny uvnitř našich společností, a rozumím tomu, že Moskva cítí svoji šanci, a proto velmi intenzivně pracujeme na upevňování této jednoty, a to je i jeden ze základních pilířů naší zahraniční politiky. Budeme to dělat tak dlouho, dokud Rusko nezmění své agresivní chování. Já tedy velmi intenzivně pracuji na tom, aby západ na Ukrajinu nezapomněl a aby Rusko nenabylo dojmu, že by tomu tak snad mohlo být. Koneckonců byl to právě minulý čtvrtek, kdy jsme si nechali na Ministerstvo zahraničních věcí předvolat ruského velvyslance, abychom mu připomněli, že ta válečná zvěrstva, které Rusko páchá na Ukrajině, jsou naprosto nepřijatelná.