Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení kolegové,

dovolte mi i v krátkosti nebo v kostce vás seznámit s činností na Ministerstvu zemědělství v letošním roce. Zatímco v minulosti bylo nepsaným pravidlem sto dní hájení, tak já jsem osobně nedostal ani sto hodin. Nevadí mi to. Věděl jsem, jak složitá situace je, do jaké vstupuji, jaké změny se musí udělat, které nesnesou odkladu. A to jsem ještě nevěděl, kolik nových úkolů nám přinese agresivní invaze Ruska na Ukrajinu.

Začnu ale popořadě. Hned na začátku ledna jsme museli urgentně přepracovat strategický plán společné zemědělské politiky na příštích pět let. Pokud bychom to neudělali, prostě hrozilo, že Evropská komise nám celý plán zamítne, což by ohrozilo desítky miliard podpor z Evropské unie pro naše zemědělce. V průběhu ledna jsme uspořádali řadu jednání a pracovních skupin se všemi zainteresovanými subjekty, tedy zemědělskými organizacemi zastupujícími velké i malé podniky, s ekologickými organizacemi, ministerstvy, Evropskou komisí a dalšími institucemi. Šlo o jednání, kterých se zúčastnilo i více než 300 lidí a jejichž výsledkem bylo na konci ledna odeslání strategického plánu společné zemědělské politiky k posouzení Evropské komisi. Díky upravenému strategickému plánu výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Zásadní také je, že strategický plán po úpravách bude více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. Změnou, která vyvolala největší vášně, bylo zvýšení redistributivní platby na 23 %. Zjednodušeně to znamená, že část prostředků z celkového balíku peněz určených na plošné platby zemědělcům, přerozdělíme na prvních 150 hektarů každého podniku. Na těchto 150 hektarů tak dostanou všichni zemědělci - malí střední i velcí - o něco vyšší platbu. Díky tomu efektivně a bez zbytečné byrokracie podpoříme hospodaření menších zemědělců, kteří byli dlouhodobě znevýhodněni. Narovnání této historické křivdy bylo nutné a je škoda, že to neudělala již vláda Andreje Babiše.

Zavedení platby na první hektary má ale i další výhodu, o které se bohužel mlčí, a dělají to tak mnozí. Nemusíme díky tomu totiž zavádět zastropování přímých plateb, tedy nastavovat maximální dotaci, kterou může jeden podnik obdržet. Jsme si dobře vědomi historického vývoje v České republice, kdy kvůli pozůstatkům kolektivizace máme největší průměrnou výměru jednoho zemědělského podniku v celé Evropské unii. A naším cílem je podporovat všechny podniky bez rozdílu velikosti. Vážím si každého zemědělce, který dobře hospodaří, proto jsme zastropování dotací odmítli, abychom zajistili podporu nejen malým, ale i středním a velkým podnikům. Zastropování maximální výše dotace se naopak dotkne investičních dotací, kde bude nově maximální limit 30 milionů korun na jeden projekt. V minulosti to přitom bylo až 150 milionů korun. Nyní by se tak mělo dostat na více žadatelů o investice.