Ministr Stanjura: Marže sledujeme u čerpacích stanic

20.09.2022 18:02

Projev na 29. schůzi Senátu 20. září 2022 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

Ministr Stanjura: Marže sledujeme u čerpacích stanic
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí Zbyněk Stanjura

Děkuji, padlo několik otázek. Považuji za dobré v tento okamžik na ně odpovědět. Začnu od konce, vše jsem si poznamenal. Ten důvod je opravdu konkurenční. Je to přirážka k té ceně. To znamená, to nemá s volatilitou cen na světových trzích nic společného. Ať to bude 10 nebo 20 korun, buď k tomu připočtu 8,40 nebo 9,90, není to procento. To znamená, já jsem o tom mluvil, že důvodem není momentálně vysoká cena nebo vyšší, než byla v minulých letech, ale právě ty konkurenční důvody.

Němečtí dopravci nejsou konkurenty našich dopravců v pravém slova smyslu. Těmi největšími jsou dopravci ze zemí, které jsem vyjmenoval. Oni samozřejmě mohou projít Českou republikou, aniž by tankovali. Ale pokud mají stejnou přirážku neboli spotřební daň z motorové nafty ve své mateřské zemi, budou ji mít u nás, my je nijak nedotujeme. Naopak, těch 8,40 skončí v českém rozpočtu, ne v polském nebo slovenském nebo maďarském.

Hlavním důvodem je opravdu konkurenceschopnost. Máme za sebou, pan ministr dopravy, já jsem se účastnil jenom několika jednání s tím segmentem dopravců, zejména pro naše malé dopravce je to opravdu otázka přežití v tom konkurenčním souboji. To je ten důvod. Samozřejmě, že je to rozpočtově náročné, že jsme v rozpočtově mimořádně složité době, ale říkal jsem, že to pomůže i veřejným rozpočtům a veřejné dopravě, protože i ti by automaticky platili tu zvýšenou sazbu, to znamená 1,50 koruny na litr. Každý z vás, který je v zastupitelstvu kraje nebo města či obce, které platí dopravní obslužnost, ví, jak významná částka to v tom rozpočtu pro příští rok může být. Hlavní důvod je opravdu konkurenceschopnost. S tou volatilitou to nemá nic společného.

Teď přeskočím. Pan senátor Václavec mluvil o DPH, ale na DPH my vůbec nesaháme. Považuji to za chybný krok, snižovat DPH. Je politicky hrozně složité ho pak zvýšit na tu původní úroveň. Při snížení DPH máme všichni stejnou zkušenost. Nikdy se nepromítne 100 procent snížení DPH do koncové ceny.

Můžeme jenom říkat, kolik za zvýšení DPH se 100% promítne do koncové ceny. A také se můžeme podívat v nějaké měsíční řadě, když vidíme, jaké jsou inflace v zemích, kde snížili DPH, tak v zásadě je inflace dnes už srovnatelná jako v ČR, takže to nemá ani ten protiiflační efekt. A má to obrovské dopady do státních rozpočtů. V Maďarsku už dnes, kde mají zastropovanou cenu, je dokonce vyšší inflace v ČR a je tam nejvyšší úroková míra, kterou přijala maďarská centrální banka, je přes 10 %, u nás je 7 %, připomínám. A podle posledního srovnání je v Polsku inflace snad asi o 1 % nižší než v ČR. Takže na DPH nesaháme a sahat nebudeme, myslíme si, že k tomu není důvod, že efekt by nebyl dostatečný. A pro dopravce včetně veřejné dopravy DPH nehraje žádnou roli, to jsou všechno plátci DPH, takže snížit DPH dopravcům, ale ani dopravním podnikům nepomáhá vůbec na rozdíl od snížené sazby spotřební daně.

Co budeme dělat s maržemi? Marže sledujeme u čerpacích stanic. Z 3000 čerpacích stanic nám na denní bázi někdy od půlky března reportuje zhruba 90-95 %, takže máme dobrou představu. Dali jsme podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde máme podezření na nějakou kartelovou dohodu, zejména v exponovaných místech. To šetří ÚOHS, my můžeme mít jen podezření, ale verdikt vynese tento nezávislý úřad. Ale v řetězci máme na prvním místě rafinerie, pak distributory a pak čerpací stanice. Já jsem dopředu avizoval, že v rámci připravované windfall tax, a pak se k tomu dostanu, zvažujeme i rafinerie a distributory. Vypadá to, že dokonce to bude součástí evropského řešení. Ne konkrétní čerpací stanice, ale jak distributoři, tak rafinerie, která má dnes u nás monopolní postavení. Nicméně my jsme závislí na dovozu. Je třeba říci, že nevyprodukujeme tolik nafty a benzinu, kolik ČR potřebuje, takže vždy zvažujeme i mezinárodní kontext.

Obecně, jak jsme daleko s windfall tax? Kdyby se v tuto chvíli z iniciativy ČR nechystalo evropské řešení, tak už jsme to předložili do PS. Evropské řešení bude hotové do konce září. Nám přišlo vhodné počkat pár dnů, de facto to implementujeme na denní bázi, komunikujeme s naším stálým zastoupením v Bruselu a propočítáváme nové varianty, takže nejpozději na konci září bude jasno, půjdeme s tím do PS tak, abychom to stihli do konce roku. A předpokládané výnosy jsou vyšší desítky miliard, 70 mld. a více by měl být přínos v příštím roce. A bude 100% použit na kompenzace vysokých cen energií. Je to mimořádný příjem a budou tím pokryty pouze mimořádné výdaje.

ČEZ, dividenda. Musíme si říci, kdy budeme platit reálně výstavbu jaderné elektrárny. Hotová má být zhruba za 15 let, když půjde všechno dobře. V této chvíli si myslím, že peníze potřebujeme právě na kompenzace vysokých cen energií. Myslím, že na národním řešení přistoupíme ještě k dalšímu kroku, který v tuto chvíli diskutujeme, to znamená že stanovíme ceny pro výrobce podle zdroje, které mají elektrárny tak, aby jim to pokrylo náklady a tak, aby měli přiměřený zisk, protože velmi záleží na tom, zda vyrábíte elektrickou energii z jádra, hnědého uhlí, černého uhlí nebo z obnovitelných zdrojů. Víte, že na evropské úrovni se zvažuje, že práh pro zdanění bude 180 eur s výjimkou černého uhlí. Máme jednu elektrárnu v ČR. S výjimkou vodních elektráren a samozřejmě s výjimkou paroplynových elektráren. Všude jinde by to mělo platit, nicméně si myslím, že vhodnější nástroj je, ještě to mít rozprostřeno přesně podle tohoto zdroje.

Dividendy vyplácíme ve výši 80-100 % zisku celé skupiny. Zatím tuto dividendovou politiku nechceme měnit. Jsme spíš pod opačným tlakem z druhé strany, abychom vypláceli ještě mimořádné dividendy vyšší, než je třeba 100 % ročního zisku. Ale jsme si vědomi toho, že máte dvě možnosti, jak to financovat. Jedna z nich je, že budete kumulovat zdroje, protože v okamžiku, kdy máme tak vysokou inflaci a víme, kdy reálně dojde k platbě za výstavbu jaderné elektrárny, tak mi nepřipadá rozumné v této chvíli peníze nechat na účtě. Navíc situace cash flow výrobců elektrické energie je mnohem komplikovanější, než vypadá. Na jedné straně jsou zisky, na druhé straně obrovský tlak na cash flow, na systém marginu, to znamená záloh, které splácejí na denní bázi na burze. A my jsme přistoupili jako vláda, že jsme nabídli velkým producentům elektrické energie nějaké schema, na které si mohou půjčit peníze. S ČEZ jsme to už podepsali, to není nic tajného, smlouva je zveřejněna, jsou to 3 mld. eur, které jsme museli půjčit ČEZ na to, aby zvládl cash flow. A teď vyjednáváme s dalšími velkými producenty elektrické energie, že jim tu půjčku poskytneme také. Jsme těsně před závěrečnou dohodou, kdy upřesňujeme podmínky těchto smluv. Takže v této chvíli to podle mě není ekonomicky výhodné, abychom dividendy nevypláceli. My je použijeme na kompenzaci vysokých cen energií, ať už je to zastropování, úsporný tarif, to jsou vlastně jen metody, ale je to kompenzace vysokých cen energií. A budeme se zamýšlet dlouhodobě, jak zafinancovat výstavbu jaderných bloků, protože si myslím, že jeden je málo. Soutěž, která dnes běží, je jeden blok za druhý blok, nezvyšuje poměr jaderné energie v našem energetickém mixu, ale součástí nabídek, které máme dostat na konci listopadu, bude i nezávazná nabídka na další tři bloky. To znamená druhý blok v Dukovanech a další dva bloky v Temelíně. A myslím si, i když vláda o tom ještě nerozhodla a určitě je to věc na debatu v obou komorách parlamentu, že by bylo vhodné postavit čtyři nové bloky. To znamená zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu.

Jen si s úsměvem připomínám, jak někdy vzrušenou debatu zejména v PS odnese čas, když jsme schvalovali ten takzvaný zákon "lex Dukovany", tak jsme měli velký spor, zda nemáme v zákoně zafixovat cenu na 50 eur za 1 MWh. Není to tak dáno, je to 7, 8, možná 9 měsíců. A kde je dnes realita? My jsme před tím varovali, abychom fixovali v zákoně v roce 2021 cenu elektrické energie v roce 2036. Ukázalo se, že to byl správný názor, nicméně s největší pravděpodobností bude výroba z jádra i nadále nejlevnější způsob, jak vyrábět elektrickou energii. Díky tomu, že taxonomie dopadla pro nás dobře, tak teď máme domácí úkol, abychom rychle připravili a případně postavili všechny čtyři bloky jaderných elektráren.

Děkuji za pozornost a doufám, že jsem odpověděl na všechny otázky, které padly v obecné rozpravě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Budoucnost: S Jiřím Dienstbierem o lobby v EU a Green Dealu

12:17 Budoucnost: S Jiřím Dienstbierem o lobby v EU a Green Dealu

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k setkání s občany.