K meziročnímu zlepšení salda přispělo a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené o výnosy mimořádného zdanění neočekávaných zisků a nadměrných tržeb, dále výnosy z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a také příjmy z Evropské unie, především z Nástroje pro oživení a odolnost (Národní plán obnovy).

Růst příjmů tak o téměř 7 procentních bodů převýšil dynamiku výdajů, kterou určovaly vyšší výdaje v sociální oblasti (+102,6 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+57,6 mld. Kč), vyšší investice (+25,4 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená o výplatu úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+18,6 mld. Kč) či posílené prostředky na financování regionálního školství (+17,1 mld. Kč).

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 mld. Kč a meziročně klesl o 17,3 mld. Kč.

“Rozpočet roku 2023 výrazně zatížily mimořádné výdaje na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Tato pomoc státu dosáhla téměř 76 miliard korun a dalších 18,4 mld. Kč k tomu bylo odpuštění plateb POZE pro domácnosti a firmy. Nebylo tak pro nás lehké udržet rozpočtovou disciplínu. V tento moment je také dobré si připomenout, že se nenaplnila slova opozice a mnohých falešných věrozvěstů, kteří plamenně vykřikovali, že deficit může dosáhnout až 400 mld. Kč, a vláda tak bude muset předložit Sněmovně ke schválení novelu zákona o rozpočtu. Nejen, že jsme dokázali plánovaný rozpočet dodržet a meziročně snížit deficit o téměř 72 mld. Kč, k tomu seškrtat provozní výdaje, ale dokonce se nám podařilo schodek ještě mírně snížit a při tom všem vyčlenit na investice rekordních 211 miliard korun,” řekl k výsledkům plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.