A následkům nemoci bohužel podlehlo více než 70 tisíc osob. Pozitivní zprávou je, že přírůstky nakažených a zemřelých klesají napříč Evropou. Nejpostiženějším státem je v tuto chvíli Španělsko s téměř 180 tisíci nakažených, které předběhlo Itálii s nyní zhruba 162 tisíci nakaženými osobami. Vysoké počty nakažených hlásí stále Francie a Německo, se 143, resp. 142 tisíci nakaženými osobami. V poměru počtu obyvatel jsou nejvíce nakažené státy Lucembursko, Španělsko, Belgie a Francie. ČR klesla za posledních 10 dní ze 17. místa na 19. místo, se zhruba 570 nakaženými na milion obyvatel. To je téměř 10x méně než právě v Lucembursku. ČR v tomto ohledu přeskočily Kypr a Finsko. V počtu zemřelých jsou nejpostiženějšími Španělsko s téměř 400 osobami na jeden milion obyvatel, dále Belgie, Itálie. ČR se nachází na 16. místě s 15 úmrtími na jeden milion obyvatel. Nejméně zemřelých registruje v tomto ohledu Slovensko, s 0,4 osobami na jeden milion obyvatel. Členské státy nyní registrují přes 230 tisíc uzdravených osob. Nejlepší bilanci mají v tomto ohledu Německo a Španělsko, které nyní registrují shodně okolo 70 tisíc uzdravených osob. Podobně intenzivně postižené státy, jako Itálie a Francie, však registrují pouze zhruba poloviční počty uzdravených.

Ohledně návrhu Evropské komise v boji s pandemií, na úvod mi dovolte zdůraznit, že hlavní slovo v oblasti zdravotnictví či obecněji krizového řízení mají členské státy, které tyto pravomoci na EU nepřevedly. Na členských státech proto spočívá hlavní odpovědnost za boj s epidemií. Evropská komise nicméně v rámci svých podpůrných a koordinačních pravomocí představila v uplynulých týdnech řadu iniciativ. Již od konce února komise organizuje společné veřejné zakázky na nákup zdravotnického vybavení a osobních ochranných prostředků. V polovině března také komise vydala vodítka pro správu vnitřních hranic s ohledem na zachování fungování vnitřního trhu, pokud jde o přepravu zboží a sdělení o dočasném omezení zbytných cest do EU. Stejně tak navrhla uzavření vnější hranice EU, aby k nám nepřicházeli noví nakažení zvenčí.

Mimořádná pomoc bude členským státům poskytnuta díky aktivování nástroje na pomoc při mimořádných událostech. Tato podpora by nyní měla být aktivována na dobu 2 let, zejména na podporu a koordinaci potřeb systému zdravotní péče, to znamená, například na rychlejší koordinaci a distribuci zdravotnického vybavení, zvyšování výrobních kapacit pro výrobu zdravotnických potřeb a materiálů, zvyšování kapacity lékařských zařízení, vývoj testovacích sad a podobně.

Evropská komise s více angažuje tam, kde má pravomoci a nástroje, to znamená, v oblasti zejména ekonomické politiky a financování. V rámci reakce na ekonomické dopady způsobené nákazou COVID-19 umožnila Evropská komise flexibilnější režim pravidel poskytování státní podpory EU. V oblasti poskytování podpory z fondů navrhla komise v rámci tzv. investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, uvolnění nevyužitých prostředků z kohezních fondů a výrazné zjednodušení jejich čerpání. Komise také představila nový finanční nástroj SURE, na podporu zmírnění souvisejících rizik nezaměstnanosti. Tento program má poskytnout podporu do výše 100 miliard euro ve formě půjček zaručených rozpočtem EU.

Konkrétně má tento dočasný nástroj poskytnout finanční pomoc těm státům, které čelí náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů po 1. únoru 2020, v souvislosti s národními opatřeními na udržení zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Tyto prostředky mají doplňovat národní opatření a řádnou grantovou podporu v rámci kohezní politiky. Evropská komise ve svém plánu zmírnit ekonomické dopady krize způsobené virem COVID-19 neopomíjí ani sektory, které stojí mimo hlavní pozornost médií. Odvětví například rybolovu, kam patří i české rybníkářství, bylo narušením trhu v důsledku významného poklesu poptávky, výrazně zasaženo. Flexibilita členských států ve využití Evropského námořního a rybářského fondu v boji proti krizi nebyla dostatečná. Proto Evropská komise připravila revizi nařízení, které bylo na začátku týdne jednomyslně schváleno radou, dnes míří do Evropského parlamentu. Včera 15. dubna byla také představena cestovní mapa EU, podle které by se členské státy mohly koordinovat v postupném uvolňování opatření s cílem vrátit se do normálního stavu.

Jaká je tedy pozice ČR k těmto návrhům Evropské komise?

Vláda ČR kladně hodnotí, že se Evropská komise v boji s epidemií nesnaží osobovat si pravomoci, které jí nepřísluší, ale naopak se snaží samozřejmě dávat určitou iniciativu a flexibilitu členským státům. Jak jistě víte, náš plán postupného uvolňování mimořádných opatření jsme představili již v úterý. Naše strategie je do značné míry v souladu s doporučeními Evropské komise. Pokud jde o ostatní návrhy komise, ČR se účastní společných veřejných zakázek EU, a to konkrétně poptáváme roušky, respirátory, především třídy FFP3, ventilátory a laboratorní vybavení na testování.

Na všech úrovních naléháme na urychlení procesu. Komise na výzvu předsedů vlád proces zjednodušila tak, aby mohl být opravdu velmi radikálně uvolněn. Neblahá situace na trhu je však nadále zásadním problémem. V oblasti ochrany hranic plně implementujeme opatření stanovená ve vodítkách Evropské komise, pro zahraniční management, doporučení Evropské komise k dočasnému zákazu zbytného cestování do EU, resp. schengenského prostoru. Rovněž průběžně upravujeme podmínky pro přeshraniční pracovníky tak, aby docházelo k minimálnímu omezení, avšak zároveň k maximální ochraně veřejného zdraví.

Vláda ČR je přesvědčena o významu zachování volného pohybu zboží. Proto rovněž přivítala sdělení Evropské komise k tzv. green lanes, které mají za cíl zachovat plynulý pohyb zboží přes vnitřní hranice EU, a zavedla opatření, která jsou s tímto sdělením v souladu. Vítáme i nový dočasný rámec pro udělování státní podpory podnikům postiženým v souvislosti s pandemií COVID-19. Oceňujeme veškerá opatření Evropské komise, která umožní členským státům rychle jednat a poskytnout maximální míru podpory nejvíce postiženým podnikům napříč různými ekonomickými sektory. Na základě dočasného rámce komise schválila český program COVID-19 Technologie, který se zaměřuje na investiční podporu malým a středním podnikům pro výrobu zdravotnického a ochranného materiálu potřebného v boji proti pandemii.

Vláda ČR se také aktivně podílela na formulaci opatření v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus a přivítala zásadní rozšíření flexibility pro členské státy ve využití prostředků kohezní politiky v řešení krize. Hlasování o tzv. druhém balíčku, na kterém jsme se opravdu významně podíleli jako ČR a dávali jsme mnoho podnětů, se očekává v Evropském parlamentu dnes, brzy tak tento balíček vstoupí v platnost a účinnost. Jde tam tedy nejen o přesouvání peněz mezi prioritami, mezi programy, ale dokonce i mezi jednotlivými fondy. Umožní nám tedy reagovat na to, ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje analýzu možných přesunů prostředků, nejenom mezi programy, ale i mezi fondy, jde zhruba o necelou 1 miliardu euro, kterou bychom samozřejmě nejraději poskytli na podporu zaměstnanosti a na podporu malým a středním podnikům.Je proto pro nás zcela zásadní, aby ten nástroj, Evropský parlament ten druhý balíček schválil.

Obecně i v jednáních o dopadech pandemie COVID-19 bude ČR i nadále zastávat svou dosavadní pozici, tj. preferovat návrhy časově omezené na dobu krize, návrhy cílené na úhradu škod současné nouzové situace. Vláda ČR se dále zasadila o řadu změn návrhů Evropské komise pro odvětví rybolovu a akvakultury. Cílem je rychlé přijetí, aby umožnilo rychlou reakci na dopady krize vyvolané COVID-19. Děkuji za pozornost.