Další týden zase uběhl jako voda, pracovala jsem zejména na zmínění dopadů koronakrize. A i když je letošní podzim kvůli koronaviru úplně jiný, listopad je jako obvykle ve znamení vyjednávání o výši minimální mzdy.

Víte, jaká byla minimální mzda, když jsem přebírala ministerstvo? 12 200 korun! Za dva roky jsme ji zvedli o 2 400 Kč!

Minimální mzda byla za pravicových vlád zmražená bezmála sedm let, proto máme minimální mzdu výrazně nižší než odpovídá výkonu naší ekonomiky. Příští rok budou mít Slováci 623 eur a Poláci 2800 zlotých, což je u obou zhruba 16 500 Kč (mění se to dle kurzu). A to mají na Slovensku ekonomiku o 15 % slabší a v Polsku dokonce o 30 %!

Zato u nás se každý rok straší, že zvednutí minimálky povede k masovému propouštění a krachování podniků. A samozřejmě se to neděje. Tohle každoroční handrkování vede jen k tomu, že nám ujíždí vlak a v Evropě jsme stále chudí příbuzní.

Pokud nechceme, abychom se stali zásobárnou levné pracovní síly, kam se bude stahovat nekvalifikovaná práce z celé Evropy, tak prostě musí minimální mzda růst. Za minimální mzdu v Česku pracuje zhruba 150 tisíc lidí a i oni musí platit účtenky! Potřebujeme takovou minimální mzdu, za kterou se dá vyžít! Ale není to jen o těch s minimální mzdou. Díky zaručeným mzdám minimálka vytváří tlak na zvýšení mezd v celé ekonomice, a to potřebujeme. Stále jsme v Evropě premianti v tom, že dáváme příliš málo peněz na mzdy a nepoměrně více na dividendy, které pak z naší země odtékají do zahraničí.

Za mě by byla optimální minimální mzda pro příští rok 16 400 korun. Myslím si, že je to stále ještě mírný požadavek, když se podíváte, jak jsou na tom sousední země. Držte mi palce