Nebudeme si nic namlouvat, některá pracovní setkání bývají ukrutně formální. Nikdy to ale nejsou ta, na kterých se objeví můj slovenský kolega Ján Richter. Kromě toho, že si nahlížíme pod pokličky, kdo co vaří, vždy mě nakazí svou věčně dobrou náladou.

Dnes jsme letem prošli současný stav české a slovenské sociální politiky: porovnali důchodové systémy a podporu rodin, což jsou pro nás oba velká témata. Nerodí se totiž dost dětí tam, ani tady. Z mnoha důvodů - v Česku pořád chybí flexibilní pracovní úvazky, sdílená místa, jesle a školky. V obou zemích pak dostupné bydlení pro všechny. A zatímco Slovensko je napřed v revizi dávek, my bodujeme navýšením příspěvků na péči.

Sečteno a podtrženo: když je jeden napřed, postrčí toho druhého. Nejen proto podporuji slovenský návrh, aby v Bratislavě vzniklo sídlo Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Musíme si pomáhat!