Ministryně Marksová: Nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu

25.04.2017 10:12 | Zprávy

Zhruba sto tisíc pracovníků v sociálních službách by se od července mělo dočkat zvýšení platu nebo mzdy. Ministryně Michaela Marksová navrhuje vládě další zvýšení v této dlouhodobě podfinancované oblasti. Přilepší si nejen lidé přímo pečující o potřebné, ale také pracovníci zajišťující provozní, technické nebo administrativní práce. Nízké platy vedou k odlivu kvalifikovaných sil z tohoto sektoru, což ohrožuje celý systém péče o seniory a zdravotně handicapované.

Ministryně Marksová: Nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

 „Musíme si uvědomit, že lidé pracující v sociálních službách se starají o ty nejpotřebnější z nás, seniory a zdravotně postižené. Jestliže za fyzicky a hlavně psychicky těžkou práci dostanou peníze, ze kterých stěží uživí sebe a svoje rodiny, nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

MPSV za poslední čtyři roky dosáhlo významného navýšení peněž na dlouhodobě velmi podfinancované sociální služby. Peníze, především na zvýšení platů, posílá ze svých rezerv každý rok. V roce 2014 šlo na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách 338 milionů, v roce 2015 to bylo již 720 milionů a loňský rok 650 milionů korun.

„Opakovaně od začátku této vlády navrhuji zvýšení peněz pro sektor sociálních služeb, prosazovala jsem tento krok i na koaliční radě. Budu bojovat za další peníze pro pracovníky v sociálních službách i na dalším zasedání vlády,“ dodala ministryně Marksová.

Přestože platy a mzdy v oblasti sociálních služeb od roku 2013 významně narostly, stále nedosahují ani průměrných mezd v ČR a tak dochází k tomu, že například obchodní řetězce lákají kvalifikované pracovníky a pracovnice do svých provozů, kde nabízejí plat o 5 až 8 tisíc vyšší. Například v roce 2013 byl průměrný plat (příspěvkové organizace zřízené krajem nebo obcí) sociálního pracovníka 19 029 Kč hrubého a pracovníka v sociálních službách 18 695 Kč, u sociálních služeb odměňovaných mzdou (neziskové a církevní organizace) byla částka zhruba o 1 000 Kč nižší. Zatímco v roce 2016 se průměrné platy i mzdy zvýšily u sociálních pracovníků o 3 tisíc korun, tak u pracovníků v sociálních službách to byly necelé dva tisíce.

Ministryně Marksová proto navrhne změnu v zákoně o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kde by s účinností od 1. července 2017 došlo ke zvýšení platů o 5,1 % u pracovníků v přímé péči a zvýšení o 9,4 % pro ostatní pracovníky (např. uklízečky, kuchařky, technickohospodářské pracovníky nebo vedoucí pracovníky). Sociální pracovník v sociálních službách by si mohl přilepšit o více jak tisíc korun měsíčně a pracovník v sociálních službách o zhruba 900 korun. Uklízečka nebo jiný pomocný personál by mohl v peněžence měsíčně najít cca 700 Kč navíc.

MPSV předloží vládě i variantu, kterou prosazují odbory, kdy by pracovníci v přímé péči měli být odměňováni jako zdravotní personál. Celkově by se mohlo jednat zhruba o navýšení o 20 %, což by pro sociálního pracovníka mohlo činit až 4 000 Kč měsíčně navíc. Pokud by vláda schválila tuto variantu, bylo by potřeba dofinancovat sociální služby o necelých 900 mil. Kč. Ministryně Marksová bude současně požadovat dofinancování sociálních služeb v souvislosti se zvýšením platových tarifů o 4 %, které nastalo v listopadu 2016, ale pro rok 2017 jej Ministerstvo financí nereflektovalo ve státním rozpočtu. Jedná se tak o deficit dalších 442 mil. Kč. Sociální služby by tak potřebovaly dofinancovat od 1. 7. 2017 částkou téměř 1,35 miliardy korun.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zajíčková (ODS): Děti po energeťácích bývají méně soustředěné

22:28 Zajíčková (ODS): Děti po energeťácích bývají méně soustředěné

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k zákazu prodeje energetických nápojů dětem mladším 1…