Vážená paní předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři.

Já si velmi vážím dnešní možnosti vystoupit zde před vámi a požádat vás o podporu v této volbě. Vzhledem k tomu, že si této chvíle velmi vážím a přistupuji k ní s respektem, tak si dovolím svoji řeč tak trochu číst, protože bych nerada zapomněla něco, co jsem si pro vás připravila.

Já bych si dovolila začít tak trochu obecněji. Česká republika je dle mého názoru v principu dobrý a funkční právní stát. Lidská práva se u nás berou vážně. Jsou nejen zaručená, ale také je lze v praxi reálně vymoci, i když je to někdy velmi zdlouhavý proces, což víme všichni. Nicméně i v této situaci, takřka možná ideální nebo velmi dobré, je nutné se starat o lidská práva tzv. pro každý den. Pro běžné každodenní situace člověka, který nemá ani právní vzdělávání, ani se neumí domoci pomoci jinak. Určitě i z vašich senátorských praxí znáte příběhy lidí, voličů, které nějak semlela takzvaná byrokratická mašinérie. Ocitli se ve svém životě v nelehké situaci a nevěděli si rady. A právě těmto lidem má dle mého názoru sloužit veřejný ochránce práv.

Státy i jejich instituce, jak známo, se udržují idejemi, které stály u jejich zrodu. Neměli bychom tedy zapomínat ani na to, jak český ombudsman vznikl a kdo jako první tuto funkci vykonával a jak v ní fungoval. Tradici českého ombudsmanství založil pan doktor Motejl. Pan doktor Motejl učinil úřad ombudsmana samozřejmým a pro všechny známým. Právě on byl dle mého názoru tím skutečným ochráncem práv v představách běžných lidí. Ale nejde jen o vnímání úřadu ombudsmana veřejností. Doktor Motejl vtiskl ombudsmanovi i metodu práce. On založil tradici jak důkladné analýzy konkrétních případů stěžovatelů, tak ale i umění zobecnit poznatky z konkrétních kauz a řešit je. Doktor Motejl měl autoritu a uměl mluvit s lidmi i úřady. Právě takto hledal a často nacházel cesty, jak fungování úřadu zlepšit a jak pomoci stěžovatelům. Pan doktor Motejl preferoval a reálně dělal takzvaně masarykovskou drobnou práci. A přesně to by podle mého mínění mělo být těžištěm ombudsmana a jeho zástupce nadále.

Já jsem pana doktora Motejla zmínila proto, že dle mého názoru by měl být vzorem i všem nám, jeho případným nástupcům. Veřejný ochránce práv i jeho zástupce mají být lidmi, kteří si získají mezi lidmi důvěru proto, že jim bude umět pomoci. Pokud ta pomoc samozřejmě bude důvodná. Hlavním úkolem ombudsmana i jeho zástupce má být podle mého právě ona drobná práce. Tedy pomáhat lidem ve složitých situacích ve styku s úřady a doporučovat i systémová zlepšení, zjistí-li, že problém, který řeší, má hlubší kořeny.