Vláda a její poslanci se plácají po zádech, jak skvěle přechytračili opozici. Jak jsou skvělí, že nás ve sněmovně nenechali skoro ani chvilku mluvit. Je smutné, že je u toho chlubení ani chvilku nenapadne, že celý ten jejich boj je úplně zbytečný. My jsme totiž hlasování o nedůvěře nevyvolali vůbec kvůli politickému hašteření, ale kvůli lidem.

My jsme ono hlasování svolali také proto, že v Česku nejsou k sehnání léky. Ale těch důvodů je daleko více. My jsme chtěli mluvit třeba o tom, proč tato vláda místo toho, aby řešila drahé energie nebo potraviny, naopak připravuje zvýšit zdanění potravin v ČR.

Omlouvám se, ale já, na rozdíl od vlády a jejích poslanců, prostě nerozumím tomu, proč tato vláda místo práce pro lidi dělá jiné věci. Tato vláda, která má historicky nejvíce ministrů. Ale ani to jim nestačilo, tak si ještě navíc prohlasovala změnu služebního zákona. Od nového roku tak zase bude moci být, jako za starých časů, na ministerstvech neomezený počet politických náměstků, kteří mají neskutečně vysoké platy a benefity.

Ale ani to vládní koalici nestačilo. Takže je třeba připomenout, že zde máme ještě také 13 vládních zmocněnců. Přitom vláda a její poslanci snižují lidem platy (máme největší pokles reálných mezd v EU) a zároveň ruší pracovní místa na hygienických stanicích, školách nebo třeba i v kancelářích úřadů okresních sociálních zabezpečení.

Proto všechno jsme chtěli vyslovit nedůvěru vládě. Chtěli jsme mluvit s ministry, chtěli jsme jim nabídnout náš pohled na věc, ale oni o to nestojí. Vláda a její poslanci nechtějí s nikým mluvit, protože mají pocit, že si sami vystačí. A tak, jak jsou zahledění sami do sebe, si ani nevšimli, že onu nedůvěru vládě nechceme vyhlásit kvůli novinovým titulkům, ale kvůli tomu, že se lidem nedaří dobře.