Já mnohokrát děkuju. Vážený pane místopředsedo, pane ministře financí, milé kolegyně, kolegové, já bych také ráda ve druhém čtení vystoupila ke konsolidačnímu daňovému balíčku, který se tady předkládá. Musím říct, že já jsem v prvním čtení velmi intenzivně vystupovala k danému návrhu a dávala jsem v tu chvíli už i podněty, jakým způsobem popřípadě vylepšit ten komplexní pozměňovací návrh. Jeden z návrhů, který jsem tady řekla, protože chceme šetřit finanční prostředky, tak jedna z úspor, kterou máme přímo na dlani, je, že necháme rodné číslo v občanském průkaze. Pan ministr financí ví, že jsem za ním i osobně byla, kdy on mi sám mezi čtyřma očima řekl: Já také souhlasím s tím, je to nesmysl, ať to rodné číslo zůstane a ušetříme díky tomu 54 miliard ve veřejném a soukromém sektoru. V tom veřejném sektoru to bude zhruba 17 až 20 miliard, ale já prostě považuji za velmi neférové vůči těm všem subjektům, na které se to bude od toho konce roku 2024 vztahovat, tak aby ony už dnes si předělávaly ty systémy, připravovaly se na to a vynakládaly značné finanční prostředky.

Víte, že včera jsem navrhovala, aby ten návrh zákona, který se schválí v devadesátce, to znamená, že se to posune o pět let a pak si musí tahle vláda říct, co s tím tedy, s tím rodným číslem, jestli tedy zůstane, anebo jestli to bude řešit tak, jak navrhuje pan ministr pro digitalizaci, tím 32místným kódem, který si budete muset asi s největší pravděpodobností všichni zapamatovat a budete muset takto komunikovat s úřady.

Já jsem opravdu do současné chvíle neviděla jeden případ zneužití toho rodného čísla, jestli z rodného čísla tedy zjistím, kdy jsem se narodil, kde jsem se narodil a to, co asi nejvíc vadí asi České pirátské straně, že z toho zjistíte, jestli jste muž, anebo žena. Ale opravdu, řekněme si, jestli, udělejte si anketu, já myslím, že už určitě proběhla a řada lidí vám řekla, prosím vás, nechte to a ušetřete ty prostředky.

Proto mě velmi udivuje, že když jsem tady včera dávala návrh, aby se to schválilo buď před, nebo po konsolidačním balíčku, tak ani jeden z vládních poslanců, ani vládních ministrů pro to nezvedl ruku. Já to, pane ministře financí, zkusím zítra opět zařadit jako první bod. Myslím si, že čas, který k tomu můžeme vynakládat, je pár minut, a myslím si, že máme hned velké úspory v rozpočtu v obrovském rozsahu. Takže znovu apeluji, já vím, že vládní poslanci ani vládní ministři mě neposlouchají, protože kdyby mě poslouchali, tak si myslím, že by přece museli na ten návrh přistoupit. Nebo jde vám o to, že ho předkládá hnutí ANO? Nebo ho přinese za pár měsíců Ivan Bartoš v nějaké jiné podobě? A bude říkat, já jsem to prosadil! Prosím vás, nehrajme si tady na to, vždyť přece jde o to, aby opravdu ten státní rozpočet uspořil. Takže to jsem tady říkala v rámci prvního čtení a nepromítlo se to.

Zároveň jsem tady velmi apelovala na pana ministra financí, že tato vláda si dovolí předložit řadu daňových výjimek. Třeba že zrušíme daňovou výjimku na studenta, aby mohl uplatnit slevu. Že zrušíme daňovou výjimku na manžela, na manželku, tam se sice v komplexním pozměňovacím návrhu a férově to řeknu, objevilo, že se to tedy bude vztahovat na děti do tří let, zrušíme školkovné. No a já jsem tady při projednávání toho prvního čtení se pozastavila nad tím, že tedy ta vláda nepřišla se zrušením daňové výjimky pro politické strany a politické hnutí. A očekávala jsem, že se to v tom komplexním pozměňovacím návrhu objeví. Neobjevilo. Školkovné se zruší, na studenta si výjimka zruší a tato daňová výjimka tam zůstala. Asi se nad tím každý pozastaví, protože kdybychom si tedy řekli, tak určitě, a já věřím, že i z vládní koalice by určitě všichni raději nechali školkovné. A radši by zrušili daňovou výjimku pro dary pro politické strany a politická hnutí.

Já bych chtěla říct, že jsme se svými kolegy, když to nemáte v tom komplexním pozměňovacím návrhu, připravili náš pozměňovací návrh, aby se tato daňová výjimka na dary pro politické strany zrušila, respektive i pro politická hnutí i pro evropské politické strany.

Takže já si myslím, že na základě toho, co tady předkládáte, je přece absolutně nepřijatelné, aby takováto daňová výjimka zůstala. Jsem opravdu zvědavá, a myslím si, že i moji kolegové z opozice, jak se k tomuto pozměňovacímu návrhu postavíte, a byla bych moc ráda, pane ministře, protože já už ten pozměňovací návrh nám od včerejška v systému, vy určitě jako ministr financí máte řadu náměstků a poradců, tak určitě máte informace, zda byste mi již dnes mohl po mém vystoupení říci, jak na zrušení této daňové výjimky nahlížíte a zda bude mít z vaší strany podporu.

A nyní bych se ráda věnovala dani z nemovitostí. Všichni víte, že daň z nemovitostí, když se i podíváte na různé průzkumy, analýzy, tak je to v rámci toho konsolidačního daňového balíčku věc, která lidi trápí nejvíce. To, že se pak v médiích objevilo, že daň z nemovitostí celá zůstane obcím, tak se tam neobjevilo to B, a to je, že i když by to zůstalo obcím, tak všem občanům se to o 100 % navýší. To znamená, že když dneska někdo platil daň z nemovitosti 2000 korun, tak od 1. ledna roku 2024 podle návrhu této vlády bude platit 4000 korun. Mohl by platit i více, pokud by ještě obce zvedly své místní koeficienty. Pan ministr financí také říká, že máme jednu z nejnižších daní z nemovitostí. Ale o dani z nemovitostí se rozhodují města a obce, a ony mohou daň z nemovitostí navýšit až o 500 %. Takže to, co říká, není pravda. Daň z nemovitostí byla vždy v rámci rozpočtu výlučným příjmem měst a obcí, a města a obce si rozhodovaly o její výši

My jsme se následně dozvěděli, že František Lukl, předseda Svazu měst a obcí, a Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv, oba za Starosty a nezávislé, šli na panem ministrem financí dohodli s ním, aby daň z nemovitostí navýšená zůstala městům a obcím a že za to by se městům a obcím pokrátilo rozpočtové určení daní, ale pouze daň z příjmů fyzických a právnických osob. Když jsme tady o tom hovořili s panem ministrem financí v rámci prvního čtení a já jsem mu pokládala otázky, jakým způsobem ta daň z nemovitostí je daná, to znamená, 10 miliard dostanou města a obce, ale když to chcete vzít z toho rozpočtového určení daní, tak je to velmi těžko predikovatelné, protože výběr daní nemůžete nikdy předvídat na 100 %.

Pan ministr financí mi tady řekl: Ale já jsem s tím návrhem nepřišel, s tím přišel Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. No, a jaký je závěr? Nebude se sahat obcím pouze na daň z příjmů právnických a fyzických osob, ale bude se jim sahat i na dépéháčko, daň, která je největším příjmem měst a obcí. A v tuto chvíli by mě zajímalo, pane ministře, protože já registruji, a já jsem se svojí kolegyní Renatou Úlehlovou udělala v našem Karlovarském kraji setkání se starosty, a jaký byl výstup starostů? Starostové nechtějí, abyste jim sahali na rozpočtové určení daní, chtějí zachovat to, co mají dnes, to je 25,84. A jasně říkají: Nesahejte ani na tu daň z nemovitostí, vždyť my si ji můžeme zvýšit sami. My k tomu dáme místní koeficient a my ho můžeme navýšit až na pětinásobek. To znamená, my si to můžeme navýšit o 500 %. A takový je závěr, který zní ze všech krajů a od většiny starostů: Nerozhodujte o nás bez nás.

Já nechci tady připomínat, že před rokem 2013, když za vlády samozřejmě pana Kalouska se rozpočtové určení daní dostalo městům a obcím na 19,9 % a dlouhá léta trvalo, než se jim to vrátilo na těch 21,4 - a byli jste to vy, když se schvaloval kompenzační bonus, a já vám za to děkuji, že jste za ty obce a kraje bojovali a že se to navýšilo a mají 25,84. Ale proč jim to nenecháte? Protože mají hodně na účtech? Protože dobře hospodaří? Ale ony jsou nejblíže lidem, starostové mají také největší popularitu a oni řeší ty konkrétní problémy těch lidí, oni na to také potřebují finanční prostředky. A oni mají dneska dostat - za to, že dobře hospodaří, tak jim budeme brát.

Na základě toho, co se děje a co se dozvídáme teď od starostů a primátorů, tak my předkládáme následující pozměňující návrh: Nenavyšujte daň z nemovitostí, to znamená, nechte daň z nemovitostí tak, jak je dnes, popřípadě - budu se opakovat - ať si ji starostové navýší místními koeficienty, ale v žádném případě nesahejte městům a obcím na rozpočtové určení daní. A to je návrh hnutí ANO, řady poslanců a kolegů, je jich tam podepsáno nespočet, aby městům a obcím rozpočtové určení daní zůstalo na hodnotě 25,84.

Mohu vám říct, že budu velmi bedlivě sledovat každého starostu z vládní koalice, jak bude pro tento návrh hlasovat. Je jasné, že se musí ale i schválit samozřejmě to, že se nebude navyšovat daň z nemovitostí. Vůbec nechápu, jak mohlo dojít a jak Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, když jsem se s některými starosty bavila, tak prakticky o té skutečnosti nevěděli a v žádném případě s ní nesouhlasí.

No, a teď bych se ještě chtěla věnovat rozpočtovému určení daní krajů. V návrhu konsolidačního balíčku je, že se o 2 % zvedne daň z příjmů právnických osob. To se sice zvedne - z 19 na 21 %, ale nárok na to města, obce a kraje mít nemají. Takže my jsme teď samozřejmě s hrůzou zjistili, že nejenom že se snižuje RUD obcí, ale on se snižuje i RUD krajů. Takže náš další návrh je, protože ještě v tom návrhu je to nastaveno prosím tak, že se to má příští rok o něco snížit a ten další rok ještě o mnoho více. Takže například u těch krajů se to má snížit z 9,78 na 9,76 a pak v dalším roce na 9,45. Takovýto podobný návrh je samozřejmě u obcí a měst, ale tam v tom předkládaném návrhu se promítá ta daň z nemovitostí.

Takže další návrh, který hnutí ANO předkládá, je, aby bylo zachováno i rozpočtové určení daní krajů. Také bych chtěla podotknout, že za naší vlády se vybojovalo, že se rozpočtové určení daní navyšovalo. Pravdou je, že za naší vlády jsme velmi bojovali, aby v tom byly zahrnuty i opravy silnic druhých a třetích tříd, ale zase za naší vlády se teprve ty finanční prostředky na opravy silnic začaly krajům dávat.

Před rokem 2013 kraje nedostaly ani korunu.

Víte, kolik mají kraje ve správě silnic druhých a třetích tříd? 70 tisíc kilometrů a stát má ve své správě sedm tisíc kilometrů. Vím, že jsou to dálnice a jedničky, ale ti lidé jezdí každý den po silnicích druhých a třetích tříd. Kraje se tedy dostávají do obrovských problémů ohledně opravy mostů, které jsou některé v tak havarijním stavu, už 1/3 jich je ve špatném a havarijním stavu, a kraje mají ve svém majetku zhruba 12 tisíc mostů. To je další věc, která je nutná zmínit. Nepřeji to žádnému hejtmanovi, ale i starostovi. Havarijní stav prostě řešit musíte a musíte ty finanční prostředky na to vynaložit.

Takže my jsme na ty silnice dostávali čtyři miliardy, i šest miliard jsme dostali. Dostávali jsme to celou dobu. Neříkám - vždycky to bylo o tom vyjednávání s tou vládou a strašně nám vždycky vadilo, že jsme to třeba dostali až v dubnu, v květnu, takže jsme to museli soutěžit, když už prakticky ty práce měly začít. Takže to, aby to ty kraje popřípadě měly v tom rozpočtovém určení daní, dává velkou logiku. Řekněme si na rovinu, že když jsme před lety dostávali nebo dostávají kraje, čtyři miliardy, tak to, co udělaly před čtyřmi lety, tak dneska toho udělají daleko, daleko, méně, protože ty částky na ty opravy a rekonstrukce silnic se velmi zvýšily.

V souvislosti s tím jsem zaregistrovala - a ptala jsem se tady na to minule i pana ministra financí - že za ním byl pan předseda Asociace krajů Martin Kuba a že se dohodli - myslím, že tam byl i Martin Půta - že se změní rozpočtové určení daní krajů. Já jsem se pana ministra v tu chvíli ptala, na čem se dohodli, jaká budou kritéria, jestli by mi to mohl říct. On říkal, že si to určí ty kraje, jaká budou ta kritéria a že se určitě nějakým způsobem dohodnou.

No, pak jsem zaregistrovala, že byla nějaká schůzka na Ministerstvu financí, kam přišel i pan Rakušan, paní Olšáková, pan Lukl, byli tam úplně všichni, všichni se dohodli, jak se ten RUD změní. No, a najednou se dozvíme, že jednala pětikoalice a k dohodě nedošlo, takže žádné rozpočtové určení daní krajů se měnit nebude. No, a při té příležitosti jsem zaregistrovala, že středočeská paní hejtmanka podá ústavní stížnost - ona je z hnutí STAN a podá ústavní stížnost - že se tedy to rozpočtové určení daní krajů nezmění, protože od roku 2005 je tam fixovaný počet obyvatel, který se samozřejmě za ty roky změnil.

Já to chápu, že ty kraje to i takto chtějí, protože když se podíváme na výběr daní, jak se nedaří v tuto chvíli vybírat daně... Chtěla bych říct, že na konci srpna byl schodek zhruba 195 miliard a měli byste mít vybráno 65 % daní, že jo? No, a kolik má současná vláda vybráno? No, zhruba 60 %, takže na daních je to minus 43 miliard. Taky se zeptejte starostů, primátorů a hejtmanů, jak se DPH velmi špatně naplňuje. Daň z příjmu právnických osob je na tom líp. Ale myslím si, že tady podle těch čísel je jasně vidět EET, další tolerance šedé ekonomiky. Když se podíváme, spotřební daň z tabáku je minus 1,6 miliardy.

Takže já je chápu, protože když se daně nebudou řádně vybírat - a to je možná filozofie této vlády - tak je jasné, že pak o to méně dostanou města, obce a kraje v rámci rozpočtového určení daní. No, a protože chápu, že najít cestu v rámci rozpočtového určení daní krajů tak, aby byli "všichni spokojeni", tak ta cesta je jedině taková, že všechny kraje dostanou buď stejně, ne-li více.

Takže náš poslední pozměňovací návrh - předpokládám, že pro ten pozměňovací návrh zvednou ruku i Starostové a nezávislí, že pro něj zvednou ruku všichni poslanci ze Středočeského kraje, Jihomoravského a dalších - přináší to, že tedy dochází k přepočítání všech těch věcí. To znamená, počtu obyvatel. Jsou tam ale další kritéria, jako je počet studentů středních škol zřizovaných krajem, poměr délky silnic ve správě kraje, poměr podílu počtu obcí ve správním obvodu kraje k výměře územní rozlohy kraje a poměr počtu urgentních příjmů typu jedna v nemocnicích.

Takže my si dovolujeme dát poslední pozměňovací návrh, který spočívá ve změně rozpočtového určení daní krajů, který by se navýšil na 10,81. Všechny kraje by dostaly více finančních prostředků a měly by v tom zároveň zahrnuté finanční prostředky na opravy silnic druhých a třetích tříd a mostů. Myslím si, že ten návrh je skvělý, předkládáme ho i se svými kolegy. Já to řeknu v podrobné rozpravě.

Také bych chtěla vědět, jak na to nahlíží současný pan ministr a proč tedy, když se kvůli tomu dělala spousta tiskovek a říkalo se, že se tedy krajům vyjde vstříc a že dojde k té změně, tak proč pak k té dohodě nedošlo? Mně opravdu připadá takové trochu úsměvné, že například pan Jakob, prostřednictvím pana předsedajícího, který je zároveň zastupitelem Středočeského kraje, jehož hejtmanka chce podávat ústavní stížnost, tak mě udivuje, proč s takovým návrhem nepřijde on, proč ho nepředkládá. Budu určitě očekávat, jestli ten návrh, který to tedy narovnává a po kterém všichni volají, tak jestli ho pan Jakob z TOP 09 podpoří.

Myslím si, že jsem otevřela řadu věcí i řadu otázek a budu velmi ráda, pokud pan ministr financí bude reagovat a o to více budu ráda, pokud řekne, že některý z našich pozměňovacích návrhů podpoří. Děkuju vám za pozornost.