Co mě zneklidňuje, že Česká republika se potýká s nedostatkem pěstounů, což má vážné důsledky pro děti a přitom jsou žadatelé, kteří nejen že prošli psychotesty, mají navíc bohaté zkušenosti s pěstounskou péči a jsou schopni reagovat na potřeby dětí, jsou následně zamítnuti. Tak když už úřady zamítají i takovéto žadatele o PP, pak se nemůžeme divit, že je u nás takový problém s nedostatkem pěstounů.
Kdo tím nejvíce trpí, jsou právě děti, které potřebují náhradní domov a právě složitá legislativa a ne zrovna lidský přístup úředníků, kteří kolikrát ani nemají páru, co pěstounská péče v praxi obnáší, žádosti zpomalí nebo úplně jednotlivé žádosti zastaví. Další a jeden velmi důležitý problém, co se žádosti o PP týče ze strany MPSV je, že požadují většinou naprostou poslušnost ze strany žadatelů vůči úředníkům.
Stačí v něčem oponovat při přípravě a žadatel o PP je zamítnut na základě toho, že vás např. v dětství opustil otec a vy sním nemáte dobrý vztah, což se běžně děje, že odmítáte chodit do kostela, jelikož lektorky vám tvrdí, že do pěstounské péče se dostávají děti z náboženských rodin, které ve třech letech prý vyžadují chození do kostela. V některých případech MPSV rozhodlo, že když žadatelka o PP si dovolila oponovat, tak to svědčí o tom, že nebude poslouchat kompetentní osoby, a není tedy vhodná jako pěstoun.
Zamítnout někoho jen z důvodu, že má jiný názor k některým bodům přípravy o PP, je jako vrátit se zpět do totality. Případ šikany ze strany úředníka MPSV zažila i rodina žádající o PP (s bohatou zkušeností s PP), kde byl navíc manžel žadatelky pedagog. Rodina čekala tři roky na dítě a chlapec zbytečně čekal v ústavu, jelikož vedoucí úředník si nesedl s manželem (pedagogem), a důvodem neschválení bylo, že jejich bezproblémové dítě, třináctiletého sportovce, prý čeká těžká puberta. Nakonec bylo rozhodnuto, že se ze strany úředníka se jednalo o pouhou spekulaci. Bohužel díky takovým rozhodnutím strávil chlapec další tři roky v ústavu.
Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
Další příčinou nedostatku přechodných pěstounů je i odměna, která se nezvýšila od roku 2013 a činila 17 100 korun měsíčně. Tato částka se od ledna 2024 navýšila o 1800 na 18 900 korun, a to je taky jedna z příčin psychického a fyzického vyčerpání pěstounů. MPSV by si mělo uvědomit, že pěstounská péče je méně nákladná než ústavní, a proto by ministerstvo mělo více investovat do této oblasti. Velkým problémem jsou i samotné legislativní překážky, které stále neřeší všechny možné aspekty, potřebné pro efektivní fungování systému. Zároveň je nutné změnit i zákon o sociálně-právní ochraně dětí, která by měla zvýšit odměny pěstounům.
Novela zákona je momentálně stále v legislativním procesu a dle mého názoru ještě dlouho bude. Stát by měl mít sám o sobě zájem na tom, aby každé dítě v ústavu mělo možnost co nejdříve podstoupit možný přechod do pěstounské peče. Děti potřebují v případě ztráty rodičů náhradní rodinou péči, jinak se vystavují psychickým problémům, pocitu osamělosti, strachu a nejistoty. Můžou trpět nízkou sebedůvěrou, což by negativně ovlivnilo jejich schopnost navazovat v budoucnu vztahy.
MPSV by se mělo více zaměřit na problém s nedostatkem pěstounů a urgentně tento problém řešit. Zvýšením finanční podpory, zjednodušením legislativních procesů a v neposlední řadě informovat o výhodách pěstounské péče. Tím se přispěje k většímu zájmu o pěstounskou péči, aby více dětí mělo šanci vyrůstat v láskyplném rodinném prostředí.
Článek byl převzat z Profilu Radek Mráz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV