Do krajů kandidovalo celkově 153 komunálních politiků, což představovalo 20% všech kandidátů ČSSD. Každý kraj byl jiný, ale v průměru se první komunální politik objevil přibližně na pátém místě kandidátky. A úspěšných jich bylo hned 42, což přepočteno na celkový počet mandátů ČSSD činí celých 33,6% všech úspěšných krajských zastupitelů. Starostové ČSSD tak byli nejen jedinou homogenní skupinou v rámci kandidátek, a zároveň se stali nejúspěšnějšími osobnostmi v sociální demokracii. To je podle mne důvod k zamyšlení, neboť nemusíme hledat nové osobnosti, už je přeci máme a máme jich dostatek!

Komunální politici postupovali na kandidátních listinách často dopředu. Největším „skokanem" se stal (jistě mi toto oslovení promine), Honza Birke, starosta Náchoda, který z dvanáctého místa na kandidátní listině přeskočil až na místo druhé v celkovém součtu 8,64 % preferenčních hlasů. Výborně se na svých kandidátkách rovněž umístili Pavel Čekan, starosta Ostrova, a Romana Žatecká z České Lípy, jejichž původní zařazení bylo šesté, resp. sedmé místo na kandidátní listině a v konečném součtu se umístili na druhém, resp. třetím místě s více než 7 procenty preferenčních hlasů. Velmi dobře se umístil rovněž starosta Chebu Petr Navrátil, který přeskočil z osmého až na páté místo. Dobře si vedl i Honza Picka ze Sokolova, který poskočil o jednu příčku ze sedmého na konečné šesté místo na kandidátce Karlovarského kraje.

I když výsledek krajských voleb jistě nebyl takový, jaký jsme si představovali, i tak se jasně ukázalo, že tam, kde jsou na kandidátních listinách známé tváře, je výsledek ČSSD zaručen. Tuto starou pravdu bychom si měli pamatovat při tvorbě našich kandidátek do nadcházejících voleb. O koho jiného by se ČSSD měla opírat? Starostové a primátoři měst jsou jasně vyprofilovanou skupinou osobností, kteří mají potřebný kredit a svou práci si v regionech vždy odvedli.