Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, pane ministře,

dovolte mi, abych se také připojil k hodnocení daňového balíčku na začátku s vystoupením paní ministryně. (Ministryně financí od stolku zpravodajů upozorňuje, že jde o daňový řád.) Daňového řádu, omlouvám se, už jsem tady zblblý tím minulým týdnem. Z vystoupení paní ministryně k daňovému řádu se může zdát, že je vše krásné a zalité sluncem, ale ono tomu tak skutečně není, protože je tam několik pastí na naše podnikatele a živnostníky. Na začátku, než budu mluvit o těch pastích, kde budu velmi kritický, chci skutečně ocenit na tom návrhu několik věcí, některé už tady byly řečeny, ale jednu věc chci ocenit, že Ministerstvo financí konečně tímto navazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, co se týká neoprávněných částí zadržovaných odpočtů DPH. To bych chtěl ocenit, že Ministerstvo financí tady předkládá v rámci daňového řádu řešení této situace, ale bohužel tento návrh neobsahuje jenom toto, obsahuje další záležitosti, tak přes toto moje ocenění je to pro mě další zákon, který vychyluje jazýček na vahách ve prospěch státu na úkor a v neprospěch podnikatelů a živnostníků. Je to další norma v řadě, která obsahuje prvky, které zmenší toleranci pro podnikatele, zpřísňuje a svazuje se tím podnikatelské prostředí a stát tímto de facto zase snižuje význam podnikatelů a živnostníků ve společnosti. Je to veliká škoda, protože, jak jsem řekl, daňový řád obsahuje i prvky, které je nutno ocenit.

S čím máme největší problém, protože je to zase jedna změna, která jednoznačně zhorší postavení podnikatelů, je už zmíněné prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 dní na 45. Dámy a pánové, my si asi dokážeme představit, co takováto věc udělá v cash flow nejenom těch malých podnikatelů, ale i středních firem, protože tyto firmy nemají dostatečné rezervy, aby další půlměsíc finančně překlenuly. Mnozí z nich žijí od faktury k faktuře a stát se k nim staví takto macešsky.

Já to pro vás s dovolením zopakuji, protože toto je opravdu pro podnikatele důležité a tento návrh je výrazným zásahem do podnikatelského prostředí - prodloužení lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů DPH z 30 na 45 dnů. To opravdu bude znamenat obrovský zásah do cash flow nejenom malých živnostníků, ale i velkých firem, které nemají rezervy, aby tento půlměsíc vlastními silami finančně překlenuly.

Podnikatelé si také nemohou prodlužovat lhůty na to, co mají zaplatit státu z důvodů různých požadavků k doložení čehokoliv, nebo proto, že je u nich daňová kontrola. Nadále podnikatelé musí vykonávat svou práci bez přerušení a stejně tak musí v platných termínech platit veškeré závazky vůči státu. Mě překvapuje zdůvodnění Ministerstva financí k tomuto návrhu. Když se totiž zavádělo kontrolní hlášení, tak bylo argumentováno ze strany Ministerstva financí mimo jiné tím, že bude pro stát jednodušší párovat data pro kontrolu DPH, což by mělo vést i ke zrychlení procesu na straně státu. Výsledkem je dnešní návrh na prodloužení lhůty z 30 na 45 dnů pro vrácení nadměrného odpočtu DPH. Je to zase krok v neprospěch podnikatelů. Mě hrozně mrzí, a jsem rád, že tady je pan ministr průmyslu a obchodu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je garantem podnikatelského prostředí, má to v kompetenci, neuplatnilo v připomínkovém řízení žádnou připomínku k daňovému řádu a neuplatnilo připomínku zejména k této lhůtě, a to mě, pane ministře, velice mrzí, protože je to opravdu velký zásah do finančního života firem. A tím pravým důvodem pro Ministerstvo financí jsou kouzla s rozpočtem. Toto opatření - prodloužení lhůty - by mělo příští rok, v roce 2020, přinést 16 mld. korun navíc na úkor podnikatelů a také samozřejmě nějaké peníze za to, že peníze zůstanou vůbec déle na státních účtech, jak už tady bylo řečeno, je to bezúročná půjčka státu na úkor živnostníků. Na tom je vidět, že Ministerstvo financí se vůbec neohlíží na nějakou tvorbu přátelského a stabilního podnikatelského prostředí a na potřeby těch, kteří svou činností a platbou daní naplňují státní rozpočet. Naopak se zase tímto hází aktivním lidem klacky pod nohy a vytváří se pro ně stále více nepřátelské a nepřátelské podnikatelské prostředí.

Praktickou politikou, a můžeme to vidět na tomto daňovém řádu, i na daňovém balíčku, i na dalších zákonech, Ministerstva financí je prohlubování nerovnosti. Na jedné straně podnikatel, kterému se utahují šrouby a znepříjemňují se mu podmínky, na druhé straně stát, který si zvyšuje pravomoci na úkor podnikatelů. A já tady mohu říci, že pokud nebude vrácen tento zákon k přepracování, tak přijdeme s pozměňovacím návrhem a budeme mít ambici vrátit lhůtu pro vrácení daňového odpočtu zpět na 30 dní.

Druhý bod, který obsahuje tento daňový řád, je už také zmíněné zrušení toleranční pětidenní lhůty, která dnes podnikatelům umožňuje beztrestně podat přiznání s pětidenním zpožděním u daně z příjmů nebo daně z nemovitosti a také se bez rizika sankce opozdit o několik dnů s platbou daně. Já jsem rád, že aspoň na základě připomínkového řízení Ministerstvo financí přišlo se změnou placení úroku z prodlení v daňových pásmech na základě této toleranční lhůty, nicméně to se netýká výzev, pokut a dalších úkonů, takže je to zase zpřísnění pro podnikatele.

Třetí bod, který už byl tady také zmíněn, který se nám také velmi nelíbí, je výrazné snížení úroku z neoprávněného postupu správce daně, například správy ze zmíněných zajišťovacích příkazů. V případě úroku za špatné rozhodnutí na straně státu se jedná o jediný efektivní nástroj náhrady škody. A z mého pohledu je to možná reakce na stále více soudních sporů, které Finanční správa prohrává poslední dobou jak na běžícím pásu. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!) Místo, aby se Finanční správa zamýšlela, zda postupuje citlivě, férově, tak místo toho chce snížit náklady státu na jeho chybná rozhodnutí. Když se sníží tyto úroky, tak to povede jen k tomu, že bude menší obava Finanční správy a pracovníků Finanční správy ze svých vlastních pochybení.

Já si dovolím ocitovat velice krátce... Já si dovolím ocitovat velice krátce například připomínky Komory daňových poradců. Cituji: Navrhovaná změna sankčního systému v podstatě zcela maže kompenzaci za chybné postupy správce daně při doměřování a vyměřování daně a při jejím případném nezákonném vymáhání. V popisovaných situacích bude správce daně, a to ještě s velkými omezeními, hradit daňovému subjektu pouze cenu peněz. Takovéto vyřešení je nepřijatelné, neboť vnáší do daňového řízení významnou neodůvodněnou nerovnost.

A já k tomu ještě dodávám, že stát se právě návrhem daňového řádu, těmi formulacemi, které využívá v těch paragrafech, se už dopředu snaží alibisticky vyviňovat ze špatného rozhodnutí, a k tomu může vést například formulace typu: pokud následně vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na toto stanovení. Takže už dopředu touto formulací se finanční správa a Ministerstvo financí vyviňuje z nějakých špatných rozhodnutí.

Dále je tam pokuta až 50 tisíc korun za to, že někdo neopravením daňového přiznání mohl zmařit správu daně. Je to zase velice vágní formulace. Co to je, mohl zmařit správu daně? A tato formulace umožňuje více pokutovat podnikatele ze strany finanční správy, vlastně jenom podle toho, jak se ten daný konkrétní úředník vyspí. I sankce by měly mít nějaká svá pravidla. Rozvolněním a obecnými frázemi dojde pouze k jejich zneužívání a nadužívání. A zvláště v současné situaci, kdy známe stávající nepříliš přátelskou praxi finanční správy.

Takže dámy a pánové, to jsou důvody, proč podpoříme návrh na vrácení daňového řádu k přepracování.

Děkuji za pozornost.