Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych se k tomu přihlásil tak jako tak, i kdybych nebyl zpravodaj, ale já tedy doplním to, co říkal můj kolega předřečník. V zásadě ani tak nejde o opravu, ale o zpřesnění, aby nedocházelo k mýlkám ohledně toho, na jaké úřady se může obracet spotřebitel, jaké přestupky podle toho zákona má řešit, aby neměl někdo pocit, že to všechno by spadalo pod Českou obchodní inspekci. My jsme na tohleto v zásadě narazili, jestli si vzpomínáte, na podvýboru pro ochranu spotřebitele, na to, že by mohl (mohlo?) být při tom velmi striktním právním výkladu to, že v tom paragrafu nejsou vyjmenována ta písmenka, já vás tady tím nebudu zdržovat, takže by mohlo dojít právě k těm nepřesnostem, na koho se vlastně spotřebitel má obracet, a vzniklo by tam takové právní vakuum, kdo má ty přestupky řešit.

Proto já jsem rád, že tady vznikla tahle poslanecká iniciativa toho tisku 428. Jediná věc mě u tohoto mrzí, že jestli si vzpomenete, tak já jsem asi před třemi týdny, když tady bylo jednání Poslanecké sněmovny, to minulé nebo předminulé, tak jsem to tady navrhl předřadit, tenhle bod 428, byť jsou tam podepsáni koaliční poslanci, abychom to rychle projednali, protože je to fakt nekonfliktní a je to zpřesnění, zpřesnění legislativy. Bohužel to neprošlo.

Tak zaplať pánbůh, že to máme teď tady nyní, a v zásadě všechny ty obsahové věci tady přečetl kolega. Já jsem teď tady upřesnil to, čeho se to týká. A možná my se domluvíme, já teď nevím, jestli předkladatelé chtějí nějak zkrátit ty lhůty nebo ne... (Hlas mimo mikrofon.) Prosím? Takže ano, na třicet dnů, tak jestli já jako zpravodaj se toho můžu chopit, že bych potom požádal o zkrácení mezi prvním a druhým čtením o třicet dnů na třicet dnů. Jestli tak? A to je vše, nebudu dál zdržovat. Děkuji.