Děkuji, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já bych reagoval na ctěného kolegu Pražáka a vysvětlil mu, jak je to s tím věkem dožití, s čím pracuje ta koalice. Já jsem tady včera vysvětlil, mám to ve svém třicetiminutovém projevu a lidi mi psali, abych to pak zopakoval i ve faktických.

Já jsem včera říkal, tato vláda bohužel trochu manipulativně pracuje s tím průměrem. Je pravda, že průměrný věk dožití toho celého ročníku je 75,6, ale průměrný věk dožití u lidí, kteří dosáhli minimálně padesáti let věku, to je to, kdy se dozvíme, kdy půjdeme do důchodu, už je těch 79,5, to jsem viděl v tabulce. A průměrný věk lidí, kteří už jsou v tom věku odchodu do důchodu v 65 je 87. To je to, co říkal pan ministr. Jinými slovy - tímto způsobem, za mne, poněkud demagogicky pracuje s těmi průměry. Včera jsem tady dal příklad, že kdybych třeba řekl, pojďme odejít do důchodu v sedmdesáti a budu počítat průměrný věk dožití lidí, kteří dosáhli minimálně sedmdesáti let, dostávám se k devadesáti letům, tudíž splním tu podmínku, že žiju v důchodu minimálně dvacet let.

Takhle se, za mne, s tou statistikou počítat - podle mého názoru - nedá, protože já vlastně využívám toho, že někdo pracuje, odvádí do toho systému, pak ale zemře dřív, takže já ty jeho peníze do toho systému počítám, ale statisticky ten jeho věk do toho nepočítám, protože mi snižuje, samozřejmě, protože půlka lidí se nedožije toho věku odchodu do důchodu. To už jsme si včera vyjasnili. Mně to přijde tak jakoby nefér. Prostě za mne jediný průměr je věk dožití za celý ten ročník se vším všudy, protože tam je to fakt jako nejspravedlivější. Ale to už jsme si tady včera vyjasnili. Jenom opakuji i pro ostatní poslance. Děkuji.