Možnost, že stavba mnohasetmiliardového, riskantního a strategického projektu bude probíhat alespoň do jisté míry v Ruské režii, je stále blíž. Nikoliv kvůli neuvěřitelné šarádě ministra Havlíčka s dotazníkem/nedotazníkem (možná že šlo jen o chytrý plán, jak odvést na chvíli pozornost od vládní pandemické katastrofy). Myslím, že hlavní riziko tkví v tom, že většina opozice i veřejnosti ve vládním dukovanském projektu vidí jen jedno riziko: a to čínské a ruské. A mnoho lidí očekává, že vlády "západních demokracií" na vládu naši přitlačí, aby zakázku "Rusku nebo Číně" nedala. A ono to nemusí fungovat.

Pokud někdo čeká neúprosnou cenovou bitvu o zakázku, bude možná překvapen. Tedy pokud bude kontrakt s vítězem kvalitní a přenese na něj co nejvíc rizik výstavby (a tím alespoň trochu ochrání občany od finančních rizik, které na něj vláda velkoryse naloží), což by mělo být samozřejmé.

Proč si to myslím (a doufám, že jsem informace posbíral správně):

• EdF, které je zřejmě nejblíž plnění evropských podmínek pro stavbu, zažívá noční můru s dostavbou svého "pilota" ve Flamanville. Elektrárna, která měla běžet v roce 2012, je stále ve výstavbě, účet ze zvýšil skoro 5x a zřejmě přesáhne výši 500 miliard korun (zhruba 3x sumu, o níž mluví pan Havlíček). Navíc EdF se bude prioritně zabývat nejen budoucností jádra ve Francii (pro ni klíčové), ale zřejmě i svou restrukturalizací.
• Westinhouse kvůli nezvládnutí projektů koncem minulé dekády zbankrotoval (již tehdy ho ale vlastnila Toshiba), vlastní ho dnes spinn of kanadské Asset management firmy. Očekávat, že se finančníci (vlastnící více podobných akvizic) po hlavě pustí do obrovského rizika, které již mnoho firem zahubilo, a firma nabídne opravdu agresivní cenu, se mi nezdá.
• Nejlépe z pohledu zdrojů si stojí Jihokorejský zájemce KHNP, který ale v EU (a dle jejich pravidel) žádný blok nepostavil. A je více než zjevné, že zdejší podmínky jsou jiné než třeba v arabských zemích, kde je firma úspěšná. Navíc KHNP podvazuje rozhodnutí domácí vlády jádro dále nerozvíjet.

Není vůbec nelogické očekávat, že s ruským státem a politikou mocenského vlivu Ruska spojený Rosatom, který navíc (zatím notně kulhavě) připravuje stavbu JE v Maďarsku a po celém světě staví projektů nejvíc (několik desítek), bude s to, pokud na to dostane z Kremlu zadání, dát nabídku cenově lepší. Navíc bych čekal, že bude flexibilní i v kontraktu, zejména pokud se spolehne, že proruský proud naší politiky jen tak nezmizí, anebo, postupem času, se dostane do situace, kdy naší vládě nezbude než na nové požadavky odpovídat s kyselým úsměvem "da, charašo".

Přesto bych ale čekal, že Rosatom zakázku nezíská, neb rodící se silný odpor proti tomuto výsledku vypadá přesvědčivě. Ale přesto uspěje.

Nebylo by překvapením, kdyby kolem Rosatomu (fakticky, ne formálně) vzniklo velmi široké konsorcium firem, které nakonec "nejlepší nabídku" dají. Nebylo by to poprvé (samozřejmě i Maďarsku mají jak firmy z kontinentu, tak USA svůj podíl), a ačkoliv realita bude jiná, Rosatom se moudře bude tvářit, že je jen jedním z partnerů.

Je otázka, zda nové rozhodnutí ministerstva neotvírá cestu právě k tomu, aby dokonce nevyhrála nově vytvořená entita, které potřebnou licenci (a další požadavky) právě třeba Rosatom poskytne (i když to vypadá divoce, někoho by napadl samotný ČEZ či jím vytvořené konsorcium, což by, při nastavené konstrukci, kdy občany před extrémními náklady měl chránit kontrakt dodavatele s ČEZ, bylo tragikomické, ale části politiků a občanů by to jistě znělo dobře).

V tomto scénáři se očekávaný lobbismus třeba diplomatů z Ameriky a Francie proti "ruskému jádru" postupně přetvoří v podporu zakázky, který "jejich" firmám přinese bezpečně miliardy. Vzhledem k tomu, že půjde asi zejména o nejaderné části či řídící systémy a podstatné součásti budou "v ruských rukou", na strategickém riziku se toho změní málo.