V prezidentské debatě v České televizi jsme slyšeli od Andreje Babiše některé výroky, které jistě padnou na "úrodnou půdu". Dříve, než z nich něco "vzklíčí", není od věci některé z nich připomenout a objasnit:

Spojencům nepomůžeme
Ačkoliv měl Andrej Babiš šanci říct, že vyslání vojáků není věcí prezidenta (pokud to ví), rozhodl se jasně, opakovaně, dodržení našich závazků ke spojencům odmítnout. Je to nejen nezodpovědné, ale z pozice menší země, jejíž bezpečnost garantuje kolektivní systém v podobě NATO, i nesmírně hloupé.

Zprávy o extremismu mě spíš nezajímaly
Z hlediska toho, jak často se Andrej Babiš v minulosti vyjadřoval ke všem možným bezpečnostním otázkám, je to přinejmenším pozoruhodné. Domácí extremismus je totiž velmi důležité téma. Nejen kandidát na prezidenta, ale samozřejmě též premiér, by ho neměl podceňovat.

Česko a Green Deal – kdopak to schválil?
Základní koncept Green Dealu, tedy cíl dosáhnout do r. 2050 klimatické neutrality, přijala Evropská rada v prosinci 2019 a za Česko svůj souhlas s tímto cílem připojil tehdejší premiér AB. Převedení Green Dealu do konkrétního právního závazku na snížení emisí o 55 % do r. 2030 a jeho promítnutí do tzv. evropského právního rámce pro klima, pak schválila Evropská rada, tedy za Česko opět AB, v prosinci 2020. Ten to následně obhajoval s tím, že vzhledem k objemu peněz, které Česko dostane na investice, je to pro nás výhodné. 

Fungování NATO v letech působení Petra Pavla a Andreje Babiše
Babiš vyjádřil nespokojenost s působením Petra Pavla ve vedení NATO. Není ale od věci připomenout, že v letech 2015 až 2018 byl on sám místopředsedou vlády (a ministrem obrany "jeho" pan Stropnický) nebo pak dokonce premiérem – tedy o mandátu pro NATO právě on spolurozhodoval.

Elektřina pro všechny za kačku padesát nebude
Ani uhelné elektrárny, které se blíží mimo jiné kvůli stáří konci životnosti, nejsou s to vyrobit elektřinu za tuto cenu. Jejich náklady jsou spíše kolem 100 euro na MWh (většina z nich je variabilních), tedy 2,4 koruny. Jen stárnoucí jaderné elektrárny (právě kvůli stáří a cenové úrovni, ve které byly stavěny) mají variabilní náklady pod touto hodnotou, a ty vyrábí jen část spotřeby. Navíc, podíl ČEZ na výrobě elektřiny bude s odstavováním starých a špinavých elektráren klesat. Nevím, jak by Andrej Babiš přesvědčil další výrobce, aby "mu" elektřinu pod cenou dodali. Elektřina za 1,5 koruny za kWh je možná jen při stamiliardových dotacích, na ně naše země nemá. Ale to není jediný problém…

...neb navíc narazí na unijní pravidla
Trh s energiemi, stejně jako jiné trhy v EU, je součástí společného evropského trhu. Se společnými pravidly. Andrej Babiš zcela ignoruje, že v rámci něho nejen nelze některé věci dělat (kvůli omezení státní pomoci), ale jiné (třeba různá nestandardní schémata v energetice) musí být navíc schváleny Evropskou komisí.

Dluhy, dluhy a dluhy
Kritika ekonomického vládnutí Andreje Babiše nesměřuje na jednorázové podpory během covidové krize, ale na dramatické zhoršení "trvalého" (ekonomicky strukturálního) deficitu. Ten se dle odhadů pohybuje kolem 200 miliard korun. Vyjádřeními, které naznačují, že strukturální (trvalý) deficit lze odstranit jednorázovými opatřeními (třeba zestátněním kumulovaného zisku ČEZ) ukazuje pozoruhodné diletantství. Strukturální schodek lze odstranit jen trvalým navýšením příjmů či snížením výdajů. Vyjádření ukazují, že nebezpečný strukturální schodek za jeho vlády nevznikl náhodně, ale špatným, či nekompetentním rozhodováním.

Nejtragičtější škoda po Babišově mikromanagementu
Dle statistiky Worldometers patří naší zemi tragická 9. pozice na světě z pohledu počtu lidí, kterým pandemie covidu vzala život. Vzhledem k velmi vysoké úrovni našeho zdravotnictví, skvělé práci lékařů, dobrovolníků a dalšího personálu nebo zapojení armády je to pozice nepochopitelná. Je vysvětlitelná jen neskutečným chaosem, se kterým vláda Andreje Babiše ke krizi přistoupila.

Inflace a pan Babiš
Andrej Babiš zřejmě ví nejlépe, jak na inflaci, která u nás patří k nejvyšším v Unii. Zpochybňovat potřebu vyšších úroků, tak jak o ní mluví nesčetně ekonomů nebo konzultace MMF, je věru odvaha. A cesta k tomu, aby úspory našich občanů a příjmy hlavně těch chudších snižovala inflace ještě delší dobu. Volání po nízkých úrocích (které donedávna zaznívalo i od Babišova poradce, který se stal guvernérem ČNB), je v dnešní situaci velmi riskantní. Možná by to vyhovovalo Agrofertu, těžko ale většině lidí. A mimochodem, inflace samozřejmě navýšila příjmy státního rozpočtu (to pan Babiš jistě dobře ví, neb třeba i jeho firmy značně zdražily), jak ve vysílání též padlo, ale stejně tak vzrostly státu výdaje. V čele s valorizacemi penzí, které zákony ukládají. Stejně tak navýšení výdajů vyžaduje například udržení tématu reálných investic.