Rok 2016 byl rokem vytváření lepší daňové transparentnosti a posilování důvěry ve finanční trhy.

Ve světle skandálů LuxLeaks, Panama Papers či rozhodnutí Evropské komise ve věci firmy Apple v Irsku byla vytvořena půda pro reformy v oblasti zdanění nadnárodních podniků, automatické výměny informací mezi daňovými autoritami i hledání řešení proti ukrývání peněz do daňových rájů skrze trusty. Tyto iniciativy nejsou nové. Intenzivně se jimi začala zabývat již Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mimo jiné v doporučeních z roku 2012 proti BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Evropská unie se nyní stává vlajkovou lodí, doporučení mění v platnou legislativu a hledá nová řešení nápravy daňového systému.

Rozhodování v oblast daní leží exkluzivně v rukou členských států, na úrovni EU tedy v Radě ministrů. Úkolem Evropského parlamentu je návrh Evropské komise konzultovat a formou usnesení informovat Radu ministrů, která by k názoru Parlamentu jako demokratického orgánu měla přihlédnout.

Vyhýbání se daňovým povinnostem

V tomto ohledu jsem letos pracoval jako stínový zpravodaj za skupinu ELS na ustanovení Evropského parlamentu ke Směrnici Rady proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jejímž cílem je zamezit nekalým praktikám některých společností, jako je například převádění zisků do zemí s výhodným zdaněním pomocí úvěrů, využívání rozdílných daňových předpisů u finančních nástrojů nebo využívání účelově založených dceřiných společností, které nevykonávají ekonomickou aktivitu.

Kromě vytvoření solidního systému pravidel pro firmy, které daně řádně neplatí, jsem prosadil změnu v návrhu Komise, které zamezí vytvoření větší administrativní zátěže a postihům poctivým firmám, které daně platí, zejména malým a středním podnikům.

Nová pravidla pomohou členským státům EU zachránit až pět bilionů korun, o které díky nekalým praktikám přichází, a vytvořit férovou konkurenci na trzích.

Zvláštní výbor Panama

Jedním ze stěžejních bodů mé práce v druhé polovině roku 2016 je nově založený zvláštní výbor Panama, který vyšetřuje možná porušení evropské legislativy ve vztahu k ukrývání peněz v daňových rájích, obcházení daňové povinnosti a praní špinavých peněz.

Založení tohoto výboru podnítil masivní únik informací z právní firmy Mossack Fonseca, jež tisícům klientů zakládala anonymní firmy v různých státech a poukázala na spolupráci evropských bank s daňovými ráji a praní špinavých peněz ze strany jednotlivců – občanů EU.

V rámci výboru Panama jsem byl zvolen zpravodajem za ELS pro závěrečnou zprávu výboru, o které budeme jednat v první polovině příštího roku. Slyšení se svědky, evropskými a nadnárodními institucemi již probíhají a postupně přispějí do závěrečné zprávy.

Současně s prací ve výboru Panama také sleduji vývoj ohledně implementace čtvrté a vyjednávaných změn páté směrnice proti praní špinavých peněz. Celosvětově schvalované předpisy proti praní špinavých peněz už zúžily manévrovací prostor pro praní peněz a řada prohřešků z Panama Papers by dnes již nebyla možná. I přes značný posun zejména v oblasti bankovního tajemství však stále existují mezery v systému, zejména v oblasti „beneficial ownership“ – tedy ukrývání peněz v trustech v daňových rájích bez znalosti opravdového majitele peněz. Právě tento problém se snaží řešit pátá direktiva proti praní špinavých peněz.

Regulace indexů jako referenčních hodnot

Od počátku mého působení v Evropském parlamentu jsem se podílel na vzniku nařízení upravující regulaci indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, tzv. benchmarky. Návrh toho nařízení byl zveřejněn v reakci na manipulaci s referenční úrokovou sazbou LIBOR i jinými indexy, která výrazně narušila důvěru investorů ve finanční trhy a stála finanční instituce stovky milionů eur na pokutách za manipulace, stejně jako účastníky trhu, jejichž kontrakty tak byly pokřiveny.

Evropská komise tento návrh představila v roce 2013, v minulém volebním období však nezískal podporu. Hrozilo, že evropská regulace nebude v souladu s mezinárodní úpravou podle OECD/ IOSCO, která mezitím vznikla. To by znamenalo znevýhodnění evropských firem a nutnost vypořádat se s problémem, jak přistupovat k využívání klíčových referenčních hodnot ze zahraničí.

V hospodářském výboru EP nakonec získal velmi silnou podporu významně přepracovaný text, který jsem vyjednával jako zpravodaj za ELS. Návrh se dostal do souladu s vývojem regulace na mezinárodní úrovni a umožnil nalézt vyvážený přístup při užívání indexů pocházejících ze třetích zemí. Vyjednaná legislativa byla s konečnou platností přijata na jaře tohoto roku.

V tuto chvíli úzce spolupracujeme s Evropskou komisí a orgánem dohledu ESMA na přípravě technických standardů, které umožní finančnímu průmyslu správně implementovat nové nařízení.

LUDĚK NIEDERMAYER, EUROPOSLANEC