Evropský Parlament minulý týden podpořil pravidla, podle nichž se bude určovat, co je ekologicky udržitelnou investicí (tzv. taxonomie). Nařízení přímo definuje, co je potřeba, aby hospodářská činnost byla označena jako udržitelná z hlediska životního prostředí.

Nejde o zákaz či příkaz do čeho lze investovat a do čeho ne, jde o snahu umožnit investorům se transparentně rozhodovat o tom, zda jejich peníze podpoří snahu o "zlepšení klimatu", a nebo zda mu to je jedno. Přibývá totiž "greenwashingů", kdy leckdo vydává všemožné činnosti za "zelené" i když realita je zcela jiná.

Taxanomií "uznaná" investice musí přispívat alespoň k jednomu z popsaných cílů (najdete v linku) a žádný z nich nesmí zásadním způsobem narušovat. Výjimku tvoří tzv. přechodné činnosti, tedy takové, které nejsou slučitelné s klimatickou neutralitou, ale jsou považovány za nezbytné při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Podle stávajícího návrhu by se mezi ně mohl řadit plyn a jaderná energie. Tedy mohly by být označeny za zdroje, které sice nejsou čisté, ale zároveň nepůsobící zásadní ekologické škody (a naskytla by se možnost zbavit se touto cestou uhelných elektráren, které představují větší ekologickou zátěž). Do konce tohoto roku bude definován plný význam a rozbor této zásady (což otevře znovu problém jaderného odpadu, který je slabým místem jaderné energetiky a podobný boj se vede i nadále i o to, zda si zemní plyn toto označení zaslouží).

Schválená pravidla usnadní rozhodování investorů, kteří chtějí investovat do udržitelných aktivit a sjednotí označování udržitelných finančních produktů v rámci členských států EU. Jasná a srozumitelná pravidla zřejmě podpoří vznik velkého finančního trhu s těmito aktivy, což by mohlo Evropě velmi pomoci - zájem o tuto formu investic po celém světě totiž roste.

O tom, jak velký skutečný vliv to bude mít třeba pro dostupnost financování těžby uhlí a nebo skutečně klimaticky odpovědné investice, rozhodne chování těch, co mají peníze. Třeba střadatelů do penzijních fondů nebo lidí, investujících do podílových fondů. Roli může hrát i to, co od "své banky" budou čekat vkladatelé. Pokud oni "uloží" svému správci, aby investoval jen do "odpovědných" aktiv (v souladu s taxonomií), bude vliv této politiky citelný, ovšem bude-li jim to jedno, změní se toho jen málo.

Z mého pohledu tedy jde o opatření, které v souladu s požadavkem řady investorů zvýší transparenci. Hysterie, kterou vůči tomu někteří lidé šíří zřejmě stojí na strachu, že mnohým z nich nejde jen o to na investici získat, ale také "udělat svět trošku lepší". Byl bych rád, kdyby to tak bylo. Protože, ono by to docela fungovalo.