Smyslem agrární politiky dnes už není jen nasytit lidi nebo vyrobit dostatek potravin, jde také o zachování charakteru krajiny a plnohodnotný život na venkově, kterého se nechceme a nesmíme vzdát.

Od tohoto cíle se však spíše vzdalujeme, než abychom se mu přibližovali. Naše zemědělství patří mezi nejkoncentrovanější v celé EU. Průměrná velikost farmy u nás je 133 hektarů, v EU je to jen 16 hektarů. Jedním z přímých důsledků koncentrace českého zemědělství je neefektivní směřování dotací a podpory ze společné zemědělské politiky EU do velkých koncernů, které nesplňují sociální, krajinotvorný ani ekologický rozměr.

A nůžky se stále rozevírají. Například v Rakousku směřuje až 60 % přímých plateb k malým zemědělcům (obhospodařují výměru menší než 50 hektarů), u nás jde 85 % přímých plateb velkým farmářům (více než 100 hektarů).

Změnit to nebude jednoduché. Současný nežádoucí stav má dnes totiž politickou ochranu v samém čele vlády. Politika pro lepší venkov však znamená: pozitivně diskriminovat malé a začínající farmáře. Zavést stropy na velikost příjemců přímých plateb. Ušetřené peníze investovat do lokálních projektů. Tomu je potřeba věnovat politickou energii i veřejný tlak!