Právě jsem ve Sněmovně vystoupil na semináři SPD s názvem „Svoboda projevu a právo občana na pravdu“. 

Vážené dámy a pánové, vážení přátelé, kolegyně a kolegové, vážení hosté, v prvé řadě si dovolím poděkovat osudu, že navzdory současným neomarxistickým tendencím mohu stále ještě dámy oslovit jako dámy, a pány jako pány. Svoboda slova se ve světě a dějinách cyklicky zhoršuje, a následně zlepšuje. My dnes zažíváme strmý pád všech svobod, na které jsme byli po desetiletí zvyklí.

Základem jakékoliv svobody je svoboda slova. Cenzura nepatří do demokracie. Svoboda slova je svobodou slova jen tehdy, platí-li pro všechny.

K tomu si dovolím dodat, že svoboda slova má jediné omezení - svoboda slova není svoboda lhát. Lhaní by ale mělo být omezeno nikoliv cenzurou, ale přirozeným právem každého z nás mít zaručenou ochranu před lhaním například v občanskoprávním řízení a v případě médií, jasně danými pravidly.

Proč zmiňovat jedním dechem svobodu slova a lež? Veřejné zpravodajství kolem nás není v drtivé většině naplnění svobody slova, ale propagandou. Je legitimní, že kdokoli z nás hlásá své názory a hájí své zájmy a cíle. Problém dneška spočívá v tom, že média a novináři se vydávají za nezávislé pozorovatele, na které neplatí žádná pravidla, protože jakékoliv pravidlo by bylo omezením svobody slova.

Na druhé straně jsme svědky neuvěřitelné cenzury oponentních názorů a jejich nositelů. Oponentní názory nejsou diskutovány - jejich nositelé jsou pouze dehonestováni. Ve veřejném mediálním prostoru se nedebatuje o názoru Zemana, Klause, Babiše nebo Okamury, ale o tom, jací jsou zmínění lidé názoroví zločinci a odporní lidé.

Dámy a pánové,
rádi bychom změnili stávající politický systém vlády stranické ekonomické oligarchie na demokracii, v níž mají občané vymahatelné právo na kontrolu svých zástupců, kde mají poslední slovo a mohou skutečně a reálně ve své zemi vládnout. Tento systém má jedinou slabinu, a tím je propaganda.

Veřejné mínění už po staletí elity všech zemí manipulují a to tím, že na jedné straně cenzurují a omezují svobodu slova a názoru, a na straně druhé zneužívají vlastní monopol na veřejné informace. Svoboda projevu je stejně jako v minulosti hlavní překážkou mocenské propagandě.

Média kdysi oponentní názory dehonestovala, pak je ignorovala a dnes jsme svědky, že za názory jsou lidé vyšetřováni policií za současné masivní mediální dehonestace.

Současně se elity snaží ucpat jakékoliv kanály, kudy by svobodný názor mohl proniknout. Proto se zvyšuje tlak politiků na majitele internetových serverů a zavádí se přísná cenzura média, které donedávna bylo relativně velmi svobodné. Tahle svoboda ovšem přinesla porážku mainstreamu například v USA a elitám je nyní zcela jasné, že opakovat stejnou chybu - tedy ponechat místo, kde je možné svobodně se vyjadřovat - není pro tyto takzvané samozvané elity přípustné.

Na nás politicích v těchto časech je, nepřipustit omezování svobody projevu a na straně druhé, maximálně prosazovat odpovědnost médií za prokazatelné lži. V případě veřejnoprávních, bychom měli usilovat minimálně o minimalizaci jejich zneužívání ve prospěch jediného světonázoru, byť musíme realisticky přiznat, objektivitu nelze nikdy vymoci. Co lze, je vymoci širší diskuzi a pluralitu, kterou by veřejnoprávní média měla přinášet.