Okamura (SPD): Rozhodovat o zemi má nejvyšší právo ten, komu patří

05.11.2019 20:17 | Zprávy

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 5. listopadu 2019 k návrhu na vydání ústavního zákona o celostátním referendu

Okamura (SPD): Rozhodovat o zemi má nejvyšší právo ten, komu patří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura

Vážené dámy a pánové.

Vítám, že se po dlouhé době na program Sněmovny dostal návrh zákona o referendu. Je to výsledek dlouhodobého tlaku mě i hnutí SPD. Bohužel ale všichni tady víme, že cesta k přijetí tohoto zákona je za současného složení Sněmovny a Senátu v podstatě nemožná. Senát totiž jakýkoliv zákon o referendu přímo odmítá. A takto nám to také bylo řečeno na společné schůzce se Senátem.

A některé sněmovní strany, samozřejmě vyjma SPD, se shodly pouze na vykastrované verzi, která v podstatě občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách. Je vidět, že ani po tolika letech se politici, a to jak noví, tak i staří, nepoučili, a možnost, aby občané rozhodovali o svých věcech stále blokují, i když dnes kupodivu právě prostřednictvím zákona o referendu. Musím říct, že se nic nezměnilo od časů, kdy prezident Masaryk marně bojoval za demokracii švýcarského typu. Elitářské partaje v parlamentu tehdy i dnes měly a mají stále stejný názor, že občanovi vláda nad jeho zemí nepatří a patří do rukou stranických šéfů. Samozřejmě s tím my v SPD nesouhlasíme.

Československá ústava sice s referendem počítala, ale právo lidu hlasovat bylo velmi omezené. Zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, mohla vláda vypsat referendum, nechat ho schválil občany. Právo občanů přímo hlasovat tenkrát o volbě a odvolání poslanců dávala Ústava Československé socialistické republiky. To zmiňuji jen proto, že krom toho, že přímá demokracie funguje v obrovské části světa, tak není úplně neznámý fenomén v českých zemích. Zákon o referendu platí prakticky v celé EU, s výjimkou tří zemí. Kromě naší republiky je to Belgie a Kypr. Obě země děsí referendum o rozdělení země mezi jejich národnostní menšiny. Co děsí třicet let české politiky, také není záhada. Je to vláda lidu.

Mezi požadavky občanů v revolučních dnech po 17. listopadu byla přímá demokracie, a to jak zákon o referendu, tak i přímá volba a odvolávání politiků a dokonce i šéfů státních podniků. Mocenská klika kolem Václava Havla si samozřejmě ze všeho nejméně přála demokracii. cílem bylo předání moci jedněch elit druhým. A tak všechny sliby v tomto směru byly následně porušovány. Jako první zmizela ze stolu přímá volba prezidenta, protože tehdy hrozilo, že by vyhrál Dubček a ne Havel. To vše je dobré vidět, aby nám bylo jasno, proč tu referendum není vítané. A když už ho Okamurovci vydupali ze země, pak je třeba ho napsat tak, aby v praxi nefungovalo. To v podstatě je ten takzvaný kompromisní návrh, na kterém se dohodly jiné strany než SPD a samozřejmě polovina jiných sněmovních stran vůbec referendum ani nechce od začátku, dokonce žádnou variantu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Vy jste proti sankcím

Já v nich také nevidím moc žádný přínos - ani pro Ukrajinu. Na druhou stranu, nebylo by horší nedělat nic, když Rusko rozpoutalo válku? Nebo co byste udělal vy, kdybyste byl teď ve vládě? A věříte, že Trump letos válku ukončí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): Krok zpět ve spravedlivém přístupu k veřejnoprávním službám

22:01 Maříková (SPD): Krok zpět ve spravedlivém přístupu k veřejnoprávním službám

Prezident Petr Pavel nedávno podepsal zákon, který mění pravidla placení koncesionářských poplatků a…