Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl původně reagovat na někoho jiného, ale doplním tady pana poslance Nachera, prostřednictvím vás. Ty statistiky jsou krásné, protože se dělají na celou republiku. Kdyby se ty statistiky udělaly na jednotlivé kraje, tak bychom viděli úplně jiná čísla. Protože když vezmu třeba Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský, prostě kraje, které byly zatíženy třeba tím průmyslem, tou těžbou, tak najednou zjistíme, že ten věk dožití v těchto krajích je úplně jiný a že ty statistiky jsou také úplně jiné. Že prostě v těchto krajích ti lidí umírají dřív než v ostatních krajích. Právě proto, že tam byly ty emise, bylo to zatížení. Nevím, jestli ctění kolegové, kteří jsou z tohoto kraje a pamatují si to, tak my jsme brali tzv. pohřebné v našem kraji. To byly 2 tisíce Kč, brali to lidé, kteří tam žili 15 let a samozřejmě bylo to před revolucí. Takže musel splňovat podmínku, musel tam žít 15 let a za to, že tam žil 15 let a dýchal ty emise, které jsme tam všichni měli, tak za to dostal 2 tisíce ročně. Takže to je jedna věc.

A ta druhá, která je tady neustále, a to mi vadí, že ta statistika je tím zatížena, a říkala jsem to i včera, že poměřujeme nepoměřitelné. Prostě ti lidé žili v úplně jiných podmínkách, to znamená, že chodili do důchodu v jiné věkové kategorii, to znamená ženy v nějakém průměru 55 let, muži v 60 letech. Ale říkám, byly tam úplně jinak nastavené podmínky, než jsou dnes. To znamená ženy byly 6 měsíců na mateřské, dneska mohou být 4 roky na rodičovské. Prostě tam byly úplně jiné nesrovnatelné podmínky než jsou dnes. Takže říkám, ta statistika by se měla vytvořit, ale na danou dobu a byla by úplně jiná. Protože ti lidé si to všechno odpracovali. Oni si to odpracovali, protože zase ta demografie také byla jiná. Vysokoškoláků bylo 8 %.