Pro rozhodnutí nevydat mu zvukový záznam ze zastupitelstva užívá absurdní odůvodnění. Prvním byl rozsudek z minulosti, který zrušil Nejvyšší správní soud, a druhým údajné smazání materiálu, které je v rozporu s původním skartačním plánem. Opoziční zastupitel proto následně poslal žádost o informace i ohledně změny skartačního plánu. První vyhýbavou odpověď následovalo přiznání, že tajemnice změnila skartační plán až po Murňakově žádosti.

Tomáš Murňák na radnici působí v opozici za koalici Pirátů a Zelených. V září podal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o zvukový záznam z jednání zastupitelstva, konaného předešlého dne. Radnice zareagovala odmítnutím, které podložila rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové vydaným v podobné záležitosti. Žadatel ale zjistil, že tento rozsudek zrušil Nejvyšší správní soud jako nezákonný. Městská část v odmítnutí dále píše, že záznam existuje, a žadatel si ho může jít poslechnout na úřad. Jako další argument sloužilo tvrzení, že záznam představuje pouze technickou pomůcku pro vytvoření zápisu. Dle stanoviska ministerstva vnitra má ale zastupitel na zvukový záznam právo a materiál podléhá režimu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Murňák podal odvolání, které nadřízený orgán měsíc a půl ignoroval, a on tak v listopadu poslal žádost o opatření proti nečinnosti. Na to městská část reagovala tvrzením, že už požadovaný záznam skartovala. Tyto materiály přitom měly být dle tehdejšího skartačního plánu smazány až po roce, takže by skartace znamenala přestupek proti archivnímu zákonu. Starosta David Vodrážka tvrdí, že podle novelizovaného spisového řádu má být záznam skartován do sedmi dnů. Murňák se tak novelizovaného spisového řádu dožadoval, ale tajemnice mu sdělila, že spisový řád nejenže nebyl novelizován od roku 2013, ale ani se zvukovým záznamem vůbec nezabývá.

Do případu se zapojil i Magistrát hlavního města Prahy, který Murňakovo odvolání přehodnotil jako stížnost a nařídil městské části žádost zákonně vyřídit. V rozhodnutí potvrzuje, že městská část má plnou informační povinnost. Praha 13 však reagovala dalším sdělením o skartaci. Z prvního odmítnutí, stejně jako ze zápisu zastupitelstva, přitom vyplývá, že požadovaný materiál stále existuje. Zastupitel tajemnici i vedoucího administrativního oddělení upozorňoval, aby záznam neničili, a ti tak ani nesmějí učinit, dokud nedojde k pravomocnému vyřízení žádosti. Na Murňákovo únorové odvolání zareagoval Magistrát až minulý týden. Rozhodl, že informace už vlastně neexistuje. Porušením skartačního plánu se vůbec nezabývá, to prý může kontrolovat pouze Národní archiv. Svůj nezájem o otevřenost Praha 13 stvrdila, když nyní neschválila transparentní účet.

„Kauza je ukázkovým příkladem, že transparentnost v Česku chybí, a že úřady nejsou schopny dodržovat ani minimum informační odpovědnosti stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím. Jedním z hlavních cílů Pirátské strany je tuto situaci změnit a začít zveřejňovat zásadní informace i nad rámec tohoto zákona,“ komentuje kličkování úřadů před informační povinností Tomáš Murňák.