Strana také navrla několik doplnění usnesení Sněmovny, v nichž vyzývala například vládu, aby řešila problematiku závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce. Nebo věnovala pozornost tomu, že je řízení veřejných výdajů pro lidi nepřehledné, a snižuje tak jejich důvěru ve vedení státu. Dolní komora Parlamentu všechny návrhy smetla.

„Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě apeloval na vládu, aby se připravovala na horší časy a dělala si polštář úspor pro případ krize. Vláda tato doporučení zcela opomíjela. Přestože ekonomika rostla již šestým rokem v řadě, skončilo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 schodkem 28,5 miliardy korun. Občané přitom nemají možnost zjistit, kam konkrétně jejich peníze šly a zda byly v jejich zájmu využity. To je nepřijatelné,” uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s tím, že řízení veřejných financí nepřehledné, a je proto nutná náprava.

„Ve Sněmovně jsme navrhli čtyři usnesení, která měla vést mimo jiné k větší transparentnosti státního rozpočtu pro občany. Nyní například není možné porovnávat výdaje a příjmy jednotlivých ministerstev, protože každé přistupuje k závěrečnému účtu jiným způsobem. Stejně tak jsme žádali vládu, aby zvážila k financím zodpovědnější přístup, který by mohl vrátit občanům důvěru ve vedení státu. Kabinet totiž lije bez rozmyslu peníze do projektů a následně už vůbec nevyhodnocuje, jestli to mělo požadovaný efekt,” popsal Ferjenčík a dodal, že jako problém vnímají Piráti i fakt, že je nízký poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům rozpočtu. V praxi to znamená, že se například opomíjí dobudování infrastruktury. „NKÚ ve své zprávě varuje i před přílišnou závislostí našeho rozpočtu na zdanění práce. I Piráti dlouhodobě upozorňují, že jde o velké riziko. Stačí totiž skok v nezaměstnanosti a příjmy státu, krajů a obcí se drasticky sníží. Přitom právě k tomu bohužel kvůli ekonomické krizi způsobené pandemií koronaviru směřujeme,” vysvětlil pirátský poslanec.

NKÚ ve svém stanovisku upozornil rovněž vládu, že nebyla schopna ani v ekonomicky příznivých letech udržet vyrovnaný rozpočet. Stát tak neměl úspory pro mimořádné události, což se ukázalo s příchodem pandemie covid-19. Ani přes sliby ohledně EET se rovněž nedařilo dostatečně vybírat daně. I přes vysoké výdaje vláda navíc opomíjela zásadní reformy jako třeba úpravu důchodů, dokončení klíčových projektů v oblasti infrastruktury nebo digitalizaci.

„Digitalizace státní správy je v tristním stavu, což potvrzuje i NKÚ. Výdaje do informačních technologií sice rostou, ale na kvalitě služeb to není znát. Daňové přiznání či důchodové systémy jsou pořád stejně zastaralé a uživatelsky nepříjemné,” nastínil pirátský poslanec Ondřej Profant, který se tématem digitalizace dlouhodobě zabývá. Pirátská poslankyně Olga Richterová pak hovořila o nedostatečném cílení státních opatření. „Je důležité, aby vláda využívala peníze cíleně a smysluplně. Musí řešit například začarované kruhy chudoby, exekucí, podporovat dětské skupiny a péči o malé děti, protože to dává smysl nejen z lidského hlediska, ale je to přínosné i pro stát. Například jsme vynakládali prostředky na program podpory zaměstnanosti u mladých lidí, u nichž přitom byla  nezaměstnanost nízká, ale už jsme ho vhodně nezacílili na mladé lidi s handicapem, kteří by to opravdu potřebovali,” dodala Richterová.