„Původní vládní verze počítala s absurdně pozdními termíny, kdy by například poskytovatelé péče museli mezi sebou povinně sdílet data až od roku 2032. To je za nás nepřijatelné, prosadil jsem proto výrazně kratší lhůtu,” uvedl pirátský poslanec Petr Třešňák.

„Návrh zákona přináší mimo jiné definici standardů elektronického zdravotnictví, tedy to, jak si mají poskytovatelé péče mezi sebou předávat data. A zde je právě hlavní úskalí zákona - zatímco ostatní jeho části mají platit od roku 2022, případně 2023 nebo 2024, dodržování standardů zákon vyžaduje až od roku 2032. To by znamenalo, že tu ještě více než 10 let nebude plně funkční systém elektronického zdravotnictví! Proto jsem navrhl posun alespoň do roku 2026. Tuto změnu nakonec podpořila i Poslanecká sněmovna,” popsal Třešňák, který působí jako místopředseda Výboru pro zdravotnictví. „Když vezmu co se v IT stane za jeden jediný rok, nebo si vzpomenu na telefon, který jsem používal před pěti lety nebo deseti lety, tak chtít po ministerstvu, aby vydalo závazné standardy a do 5 let se používaly, snad není tak ambiciózní,” dodal poslanec.

Ondřej Profant, pirátský poslanec a předseda Podvýboru pro e-government, doplnil: „Zákon je dobrým startem digitalizace. Přináší nezbytné základní kameny, kterými jsou například registr zdravotnických pracovníků a další kmenové registry. I díky našemu tlaku zákon nezavádí velkého bratra a ctí principy decentralizace. Centralizují se jenom skutečně nutné věci.”

I po přijetí zákona bude podle něj třeba dořešit řadu věcí - do legislativy se například nedostal index zdravotnické dokumentace či emergentní záznam. Nedořešená zůstává také telemedicína a pravidla jejího poskytování. „Slabým článkem celého systému je jeho přímá kontrola ÚZISem, zakotvená přímo v zákoně. Ten přitom již nyní čelí kritikám z nedostatečného zveřejňování a zadržování zdravotnických dat,” uzavřel Profant.